Prezentující dost často opakují ty samé chyby, kterým se dá ale často poměrně snadno předejít. Zajímá vás jak? Podívejte se na naše další video Šťavnaté slajdy (již páté video naší série) a vyvarujte se zbytečných chyb.
Je to naposledy, co jsme prezentovali z prostředí Paralelního Polisu. Příště se budeme hlásit z jiného místa.
Líbí se vám videa Šťavnaté slajdy? Pokud ano, budeme moc rádi za jejich sdílení.
Minulý rok (7 nejčtenějších článků roku 2014) jsem shrnul hned 1. ledna. Co jste tedy četli na tomto blogu za minulý rok nejvíce?
Pokud pominu, že vás nejvíce zajímalo, kdo za tímto blogem stojí a jaké ebooky zdarma nabízí (první a druhé místo), pak je to těchto sedm článků:
Tento rok pro vás připravuji také videa Šťavnaté slajdy (každý týden jedno), Chcete mi udělat radost? Přidejte si mě do RSS čtečky a řekněte o tomto blogu vašemu kolegovi, kolegyni/kamarádce, kamarádovi.
Který článek se vám nejvíce líbil? Pište do komentářů, budu moc rád za zpětnou vazbu.
Motto: Bohatství je rozdíl mezi vaším příjmem a vašimi výdaji. Tím vzniká bohatství. Bohužel si hodně lidí plete opravdové bohatství a jeho vnější (často falešné) znaky - drahé hodinky, auta, dovolené, oblečení, šperky, restauraci a další.
Co opravdu potřebujeme k tomu udělat kus pořádné práce?
Potřebujete kvalitní nástroje. S notebookem za pětku se sice dá pracovat, ale ne rozumně a dlouhodobě. Pokud nejste zrovna Stephen King, kterému stačila chatka a psací stroj, potřebujete stroj, na kterém se dá normálně pracovat. Něco rychlého, co vám vyhovuje.
Pak nejspíše potřebujete internet, mobil. To se dá pořídit za pár tisíc. Díkybohu.
Většina z nás nepracuje jako zubař, který potřebuje křeslo za milion, nepotřebujeme jeřáb za statisíce nebo kávovar za desítky tisíc, abychom mohli pracovat. Pokud pracujete ve službách, pracujete na počítači, stačí vám relativně hrozně málo.
Pak vám možná došlo jak se dostat nahoru. Začali jste na sobě pracovat, začali jste fakt makat a dostali jste se trochu výš.
A začala vás nejspíše svrbět šrajtofle.
Říkáte si - kurňa, ale nějaké to bling bling by to chtělo. Přece nebudete chodit jako obyčejný člověk, když už máte nějakou tu keš. Jste ve střední třídě, a když se rozhodnete, že je čas si začít kupovat lepší věci, už je na vás připravené celé odvětví.
Celá řada firem na vás číhá, aby udělala všechno proto, aby z vás udělala střední třídu donekonečna. Čeká na vás německá svatá trojice BMW, Audi a Mercedes, abyste proměnili váš několikaroční příjem za něco, čemu klesne hodnota do pěti let o polovinu. Čekají na vás drahé kluby, aby vás za jeden drink úspěšně připravili o hodinu vašeho života v práci. Za deset, patnáct minut.
Budou na vás čekat drahá vína, kávovary, drahé dovolené. A pokud podlehnete žití v lepší společnosti, zjistíte, že tahle lepší společnost není tak lepší, ale především a hlavě dražší. A se zvyšujícími se výdaji možná přijdete na to, že máte na konci měsíce úplně stejně, jako jste měli před několika lety. Akorát musíte pracovat daleko víc a samozřejmě máte daleko větší stres. Proč? Protože tím jak máte vyšší výdaje, není snadné najít práci, která vám vždy zajistí takový příjem. A uskromnit se není nic příjemného.
Jak z toho ven a jak se nenechat nachytat? Jde to poměrně snadno, ale chce to vůli (a následovat několik poměrně jednoduchých, ale ne tak samozřejmých, kroků).
Rozdělujte, co chcete a co potřebujete. Většinu věcí z toho, co chceme, reálně nepotřebujeme.
Žijte pod svoje poměry. Pokud si chcete něco koupit, vyberte si to a pak si řekněte, co by se stalo, kdybyste to ztratili. Opravdu by vás to mrzelo, protože by to pro vás byla velká finanční ztráta? Pokud ano, pak je to nejspíše zbytečně drahé a zkuste najít levnější variantu.
Neexistuje výrazně levnější varianta? Vadilo mi, že v letadle je hluk a nedá se tam pořádně spát a hudbu do sluchátek to pro změnu ruší. Říkám si, sluchátka od Bose, ta by to snadno vyřešila. Za vosum Palackých. Sakra, říkám si, taková sluchátka ztratit, to by mě fakt štvalo. Koupil jsem si špunty do uší, stály mě dvacku. Fungují dokonale. Neexistuje výrazně levnější varianta vašeho problému?
Jak byste to řešili, kdybyste měli deset tisíc, tisíc korun, žádné peníze? Tohle je poměrně mocná otázka. Někdy najdeme elegantní řešení, které funguje velmi dobře zadarmo. Dát do řešení deset tisíc korun by mohlo pomoct, ale ne o tolik. Napadá mě hned web. Pokud jste malá kavárna, můžete si nechat vyvinout webové stránky za desítky tisíc, nebo pro začátek začít se stránkou na Facebooku zdarma. Ta druhá varianta dává daleko větší smysl.
Uvědomte si, že bohatství je rozdíl mezi příjmem a výdaji. Nejsou to nákupy u gučiho, hodinky za pade, auto za mega. Jasně, říkáte si, kašlu na MHD, vezmu si auto na operák nebo lízačku. Můžete takhle úspěšně házet do kamen peníze každý měsíc, ale do žádné "vyšší třídy" vás to nedostane. Maximálně tak do "vyšší útratové" třídy.
Nebuďte škrti ve všem. U postele, stolu, na židli, u počítače, s mobilem trávíte tisíce hodin. S těmito nástroji vám proteče rukama statisíce/miliony. Zůstává mi rozum stát, že na těchto věcech někdo šetří. Jednoduché pravidlo - pokud to používáte k práci více jako dvě hodiny denně, kupte si to nejlepší, co můžete.
Nejdříve si dejte peníze bokem, pak žijte do konce měsíce se zbytkem. Jednoduché pravidlo, které vám pomůže udržet rozpočet a zároveň si šetřit na potom.
Co z toho plyne? Když začnete vydělávat víc, rozlišujte vnější znaky bohatství (drahé věci), věci s reálnou hodnotou co opravdu něco stojí (kvalitní počítač) a věci, co prostě nepotřebujete (sluchátka za vosm Palackých).
Bohatství je to, co vám zůstane po výdajích. Nejrychlejší cesta k bohatství je tak zvyšování příjmu a snižování vašich měsíčních životních nákladů.
PS. Chtěli byste si tenhle článek vytisknout a pohodlně přečíst? Zde je v PDF formátu.
Představte si, že se stěhujete do nového bytu. Jak si vytvoříte nové bydlení (stejně jako mnoho věcí, které vytváříte) budete vnímat třemi způsoby.
První je jak si to představíte. Představy jsou pro nás prvním způsobem vnímání. Představíte si jak bude vypadat vaše kuchyň, necháte si ji možná vytvořit ve studiu, která vám udělají vizualizaci. Možná si uděláte plánek vašeho nového bytu v měřítku jedna ku (doplňte dle chuti) a budete po papíru posouvat jednotlivé kusy nábytky. Mnoho problémů tak vyřešíte (zjistíte minimálně co se kam nevejde a co kam může patřit). Představy v nás utváří konfigurátor kuchyně, hotel na booking.com, náčrty a plány.
Druhý je jak to vypadá v reálu. Přivezou vám nový nábytek, sestaví kuchyň, poprvé si sednete do auta, které jste si nakonfigurovali. Nebo poprvé vezmete do ruky nový nástroj (vrtačku, rýč, počítač), který jste si koupili. Poprvé přijdete do nového bytu, který vám dostavili. Často v těch několika málo minutách vidíte první chyby, první nedostatky, co k sobě neladí, nejde. Říkáte si, že to ale opravit už nelze nebo je to příliš finančně náročné.
Třetí je jak to začnete doopravdy vnímat, když to používáte/když tam bydlíte. Když danou věc (byt, dům, auto nebo jen věc) začnete opravdu využívat, časem vyplynou na povrch další problémy a souvislosti, které vám nejspíše předtím nedocházely. Najednou si říkáte co mohlo být jinak.
Nejdříve si věci přestavujeme. Pak nás ovlivní první dojem a na závěr vnímáme danou věc tím, jak jí využíváme (příp.. tam bydlíme).
Všechny tři způsoby vnímání ovlivní náš výsledný pocit z daného bytu/domu/produktu/místa/ubytování.
Když už jste zlepšili vaše slajdy, možná jste zjistili, že to nejde už tak snadno v práci. Prezentovat jinak, vytvářet jednodušší slajdy, zkusit úplně jiný přístup. S tímto argumentem už jsem se často setkal - "prezentuji už lépe, ale ve firmě se prezentuje stále stejně špatně".
Podívejte se na třetí video Šťavnaté slajdy: Jak změnit prezentování ve vaší firmě:
Paretovo pravidlo mimo jiné říká, že 80 procent našich vzpomínek pochází ze dvaceti procent aktivit. Proto se vyplatí si každý měsíc naplánovat jeden šílený nápad.
Každý měsíc udělejte něco, na co budete dlouho vzpomínat. Něco naprosto mimo váš běžný standard žití, protože je to právě to, co vám zůstane v paměti. Nuda a šeď je něco, co si nepamatujeme. Pamatujeme si dobře výjimky, které kontrastují s běžnými dny. Co může být tím kontrastem?
Nemusí vůbec jít ani o něco šíleného, jen něco jiného, co změní (pozitivně) okolí. Může to být jen káva či čokoláda pro někoho, koho potěší víc než cokoliv jiného.
Stalo se vám tohle někdy? Že pro vás někdo udělal něco jen tak? Dělejte něco hezkého jen tak. Ostatní to šokuje. Protože žijeme v době, kde neustále čekáme něco-za-něco. Když porušíte tento vzorec, budete možná trochu za blázny.
Nebo budete možná trochu šťastnější. Jen tak.
Naše nové video Šťavnaté slajdy je venku! Tentokrát jsme se zaměřili na tři každé prezentace, podle kterých můžeme začít zlepšovat vaše slajdy. V ČR jsme nenašli žádný jiný videotutoriál zaměřený na prezentace a říkali jsme si, že tu něco takového chybí.
Jak se vám líbí? Moc děkuji za sdílení!
Chtějme mít výsledky, sebevědomí dost často přijde samo. A když nepřijde, s výsledky se dá žít i tak dobře.
Většina lidí co jsem zatím v businessu potkal netrpěla na nízké sebevědomí. Potkal jsem ale nemálo lidí, kteří měli opravdu vysoké sebevědomí a přitom žádné výsledky. Je to fascinující. Vidíte, kde jsou, a říkáte si, jak je možné, že jsou tak sebevědomí.
Přijde mi, že čím je člověk úspěšnější (když jsem potkal třeba opravdu vysoko postavené manažery a mohl s nimi jednat), tím se chovají lidštěji, neustále přemýšlejí jak se posunout a nesnaží se tolik budovat své sebevědomí (ego).
Ego se hodí. Sebevědomí se hodí, určitě. Ale co takové výsledky? Pokud se soustředíte na ně, pokud se soustředíte každý den na to, jak zlepšit den vašeho zákazníka nebo potenciálního zákazníka, pak máte být na co být pyšní.
A sebevědomí dost možná přijde samo.
Toto desatero budu pravděpodobně ještě několikrát přepisovat. Nicméně, po workshopech v různých firmách a zkušenostech s více jak 500ti lidmi v našich workshopech se dají zlatá pravidla šťavnatých prezentací shrnout takto:
PS. Podívali jste se už na naše první video Šťavnaté slajdy o přípravě prezentace?
V tomto článku navazuji na super-populární článek Zoufalé slajdy: Ty nejhorší chyby, které můžete při prezentaci udělat a jak se jim vyhnout, který stále drží první příčku ve čtenosti na blogu. Ve školeních je toho tolik, co podělat a chtěl bych po realizaci desítek z nich vypíchnout ty nejzásadnější.
Jak může vaše HR vyhazovat peníze za školení?
Nenastavíte jasné výstupy ze školení. Co by se měli naučit a PROČ? Ta druhá část (proč) je skoro důležitější než ta první (co). Co dělat? Účastníci musí vidět jasný smysl v tom, co dělají a co jim to přinese. Proberte s vašimi lidmi co by potřebovali, získejte od vedoucích tipy na to, které jejich dovednosti je potřeba zlepšit a vytvořte si jasný tréninkový plán.
Školení nemá žádný follow-up. Tzv. dobrý pokec. Hodně drahý dobrý pokec. Pokud školení nemá jasný follow-up, jasný plán toho, co kdo má po školení dělat a co začne používat, přišli si účastníci možná tak pro kapku inspirace, ale tím to tak končí. Je to jako si neustále kupovat knížky o hubnutí, ale nikdy nezačít nic dělat. Co dělat? Na školení nechte účastníky vymýšlet, jak nové poznatky zařazovat do praxe, v průběhu se jich ptejte, jak mohou aplikovat nové tipy do praxe, na konci je nechte vypracovat krátký akční plán a pošlete follow-up emailem, kde shrnete celé školení. Za několik týdnů se znovu sejděte na dvě hodiny na follow-up meeting.
Školení je šílená nuda. Na tohle trpí dle mého odhadu víc jak polovina školení. Ty bláho, už jen jak se řekne "školení" jdou na mě osypky. Když se řekne školení, představím si Leffinqwellův-Bronštajnův psací stůl, tzv. Zajícova varianta. Co dělat? Do školení zařaďte aktivity v týmu i v jednotlivcích, nechce je prezentovat, navrhovat řešení, řešit reálné problémy, pracujte s videem, prezentací, prezentujte kus se slajdy, kousek bez a dělejte delší pauzy, ať mají možnost vše strávit.
Školení je příliš teoretické. Ano, jsou školení příliš praktické (variace na motivační workshopy, kde se sice naučíte chodit po žhavých uhlících abyste měli ocelovou sebedůvěru ve vlastní plosky nohou, ale to je tak jediné, co si odnesete). Většina školeních ale trpí spíše na příliš mnoho teorie. Co dělat? Ve školení zařaďte praxi i teorii, po každé krátké teorii by si každý z účastníků měl vše vyzkoušet v praxi a to optimálně několikrát za sebou. Naučte je poznat nejen své slabé stránky, ale také jejich silné stránky. Někdo neslyšel pochvalu už roky.
Tyto tipy vám pomohou uspořádat školení, které bude užitečné, efektivní a zábavné. Když se lidé baví, když něco zažijí a něco si vyzkouší, pak se učí.
