Velikost misky vs. kolik toho sníte

Jak se ukazuje, velikost misky ovlivňuje kolik toho sníte. Čím větší misku nebo talíř si vyberete, tím se vám toho tam vejde víc, tím více si spíš nandáte a tím toho ve výsledku také sníte více. Ono je to také celkem otrava si znovu a znovu nandavat. Proto když chcmoete zhubnout je lepší si brát menší misky.

To samé ale platí i na práci. Čím více času jí vyhradíte, tím má tendenci expandovat dokud se nerozprostře přes celý den. A vy ve výsledku nemáte žádný opravdový volný čas, protože je stále něco, co byste ještě mohli udělat. 

Co tedy s tím?

Stejně jako u talíře. Vyhraďte si jasně vymezený čas kdy pracujete / studujete / odpočíváte. Tím budete mít spíše tendenci pracovat efektivně a odpočívat naplno. Hranice nejsou problém. Problémem je nekončící svoboda bez hranic, která nás trápí. Pokud se vám práce dostává už do většiny dne, zkuste si "vybrat menší talíř".

Zkuste popřemýšlet jak byste mohli tuhle techniku využít už dnes a na které jiné činnosti by se vám třeba hodila. A pak s ní jeden týden experimentujte. Uvidíte, že pak budete efektivnější, spokojenější a také toho možná i méně sníte.

Přestaňte děkovat jen slovy

Někdy jsme zapomněli jak se doopravdy děkuje. "Děkuji mnohokrát" je milá věta, která potěší naše srdce. Jak ale víme, slova jsou jedno, skutky druhé.

Můžete poděkovat baristce ve vaší oblíbené kavárně za skvělé espresso. Nedělá to nejspíše jen pro vaše "děkuji", dělá to nejspíše protože jí to také nesmírně baví. Ale dělá to také protože jí to živí. 

Můžete poděkovat vašemu oblíbenému autorovi tím, že zajdete na jeho autogramiádu a osobně mu vyjádříte to, jak si vážíte jeho knih, že jste nadšeným čtenářem a poprosíte ho o podpis jedné z jeho knih, která je pro vás srdcová. Píše nejspíše proto, že ho to opravdu naplňuje. A nejspíše ho to také živí. 

Můžete poděkovat autorce za skvělý článek na LinkedInu, se kterým si dala opravdu práci. Článek, který vás inspiruje, motivuje a pomáhá vám udělat lepší rozhodnutí. Autorce možná pošlete e-mail s tím, že si té práce opravdu vážíte. 

A nebo můžeme děkovat jinak. Barmance za výborné espresso poděkovat a zároveň jí dá pořádné dýško. Autorovi poděkovat tak, že si koupíme jedno další knížku dvakrát, jednou ještě jako dárek pro vaší kolegyni. A autorce článku poděkovat tak, že ho budete sdílet, doporučíte ho kolegovi v práci a zároveň jí pozvete do vaší firmy udělat na téma jejího článku krátkou prezentaci.

Na první pohled to vypadá samozřejmě. Musím se přemáhat abych vůbec psal něco vůbec tak jasného, ale jasné to není. Vidím to znovu a znovu. Děkovat za články a žádný nesdílet a vytýkat maximálně gramatické chyby. Děkovat za školení a nedávat při něm ani pozor. A děkovat v kavárně a zároveň tam utratit 30 korun, ze kterých se ta kavárna opravdu neuživí. 

Přestaňte děkovat jen slovy. Začněte děkovat skutky. 

Váš strach miluje brainstorming

Strach miluje brainstorming, protože brainstorming vypadá jako produktivně strávený čas, který je ale bezpečný. Po brainstormingu se totiž často vůbec nic nestane.

Libovolná akce pro začínající podnikatele, mladé talenty nebo stážisty obsahuje brainstorming jako první krok k tvorbě určitého projektu, který pak mají účastníci akce prezentovat. To je pro náš strach ideální situace. Vytváříte spoustu nápadů, něco z toho vyberete a pak prezentujete v prostředí, které se od toho tržního liší diametrálně

V reálném světe totiž musíte dělat něco, co strach nahání většině a to je prodej. Strach se pak tomu chce vyhnout jak jen to jde a není divu, že rozvojové programy mají takovou účast. Můžete tam půl dne brainstormovat a nula dne prodávat.

Prodávat limonádu na ulici vás pak často o podnikání naučí víc, než celý den s nápady. Jaká je tedy alternativa k brainstormingu? Jít a udělat přesně to, čeho se bojíte. A o čem někde vnitřně víte, že by to nejspíše fungovalo. Jak to poznat? Protože byste to své kamarádce ve stejné situaci také doporučili udělat. 

Tip pro lepší náladu: neřešte počasí

Mám jednoduchý tip pro lidi, co mají pocit, že toho už takhle mají hodně. Práce, děti, koníčky, přátelé, vztah.. snažíte se vše stihnout a není pak divu, že vás občas něco tak trochu vyvede z míry.

Přestaňte řešit počasí. Říká se, že člověk by měl řešit jen věci, které ovlivní a ty ostatní prostě přijmout. Pro mě to znamenalo přijmout počasí jaké je. Běhám ráno, když prší, když svítí slunce, když je zima, když je horko, když je mráz jsem venku i když jsou vedra.

Jasně, některé počasí je možná příjemnější a některé méně. Nic s ním stejně neuděláte. Naučil jsem se ho brát jak je a nehodnotit ho, to je v celém triku nejtěžší. 

Co by se stalo, kdybyste začali mluvit o počasí jaké je (prší, svítí slunce) bez soudu jestli je to dobře nebo špatně (jéje, to je venku zas hnusně!). Venku je prostě tak jak tam je a soudy nám akorát tak pomohou k blbé náladě.

Neřešte počasí, žádné není špatné. A vy tak budete mít život o malinko snazší.

O pět minut dříve, na minutu přesně

Minulý týden jsme byli v nákupním centrum. Za deset devět večer. To je přesně ten čas, kdy víte, že za deset minut mají zavírat a někde vám kafe ještě ochotně udělají a jinde už mají uklizeno, vyluxováno, sklizený kávovar a budou třikrát točit očima dokola, pokud vstoupíte do jejich kavárny a nedej Bože.. budete chtít kafe.

První naše volba padla na oblíbenou kavárnu v prvním patře. Proti nám šla zrovna zákaznice s kelímkem kofeinu a tak si říkám, že tohle vypadá sakra nadějně. Bohužel, jak jsme se přiblížili ke kavárně, obsluha zvedla oči v sloup a tak říkám, že nás asi neradi už vidí. A paní, že to máme pravdu, že budou zavírat, ale ještě nás obslouží.

Slušně jsem se jí omluvil, že tedy když budou zavírat, tak to nebudeme už obtěžovat. Šli jsme tedy o kus vedle, kde káva nebyl problém, ani slušný pozdrav, ani popřání hezkého večera.

Někdo zavírá o pět minut dříve. Pro jistotu, ta představa, že by zůstal v práci déle, je šokující. Jiné obchody zase zavírají na minutu přesně. Nic proti tomu nemám, hodiny jsou jasné nastavené a každý máme svůj život (a nejen práci).

Jde o to, abyste se ale vědomě rozhodli, co vlastně chcete a jak tu službu budete poskytovat. Pokud vám vadí, že vás zákazníci uhání o víkendech, máte to nastavené špatně. Oni vědí, že vám volat mohou. 

Pokud se rozhodnete nezavřít, tak prosím, udělejte ještě jedno cappuccino a espresso. A pokud už ho dělat nechcete, tak raději zavřete. 

Zavřít o pět minut dříve, nebo na minutu přesně? 

Co vás mohou dvě jablečné taštičky naučit o zákaznické spokojenosti?

Recept na zákaznickou spokojenost?

Může mít McDonald's lepší zákaznický servis než pětihvězdičkový hotel? Může. A vy můžete zlepšit svůj zákaznický servis, když si právě od McDonaldu vezmete jeho jednoduché řešení nespokojenosti zákazníků.

Před několika týdny jsme byli v Mekáči. Ne, že bych tam jezdil často a modlil se k bohům fast-foodu, ale je to jistota. Jisté kafe na cestě, jistý produkt a hlavně, jisté služby. Znáte to?

Akorát zrovna tenhle den jsme neměli štěstí. Do Mekáče se hned po nás nahrnul autobus cizinců, kteří obsluhu zahltili milionem požadavků. Kávu jsem dostali hned, ale na dva snídaňové burgery jsme měli počkat (ty se sýrem a slaninou, na nich fakt ulétávám). Obsluha nám je měla přinést, ale dlouho nic.

Nedivím se, celý autobus se přihrnul, že jo? Člověk chápe, počká.

Když už ale sedíme dlouho, nedá mi to se vrátit do fronty. Jak mě ale slečna, co nás odkázala na čekání,  zahlédla, hned se omluvila, že na nás v tom fofru zapomněla  a moc se omlouvá.

Pauza. Zde končí naprostá většina podniků, ve kterých jsem byl. Pokud je problém, přijde upřímná omluva. Tohle na skvělý servis nestačí. Příběh jde tedy dál.

Slečna vezme dvě jablečné taštičky, dává je bez mrknutí oka na tác a přeje nám dobrou chuť a že se ještě jednou moc omlouvám. V objednávce za několik desítek korun tak získáváte jako omluvu skoro 30 % ceny z vaší objednávky zdarma.

McDonald si přesně uvědomuje jednu jednoduchou věc. Cena dvou taštiček? Nula nula prdlačky. Cena ztraceného zákazníka? Za roky tisíce / desítky tisíc. Cena za získání nového zákazníka? Desítky / stovky korun.

Co je tedy ekonomicky výhodnější? No jasně, omluvit se a dát něco zdarma. Bohužel se většina podniků snaží držet každou korunu a pouze ze omlouvají. Jak se ale říká, činy jsou důležitější než slova. Jaké činy tedy ukážete vašim zákazníkům, když se něco nepodaří?

Minulý týden jsme byli s přáteli v tržnici SAPA, objednávka za 200 Kč, smažené závitky jsme dostali zdarma. Kam myslíte, že možná příště půjdeme?

Motivační pindy mě už také nebaví

Koho to baví pořád číst o to, že se člověk má snažit, má se pořád zlepšovat a vzdělávat. Všude samé imprůvmenty, dývlopmenty a esesmenty. Člověk by si už div ani neuprdnul, kdyby si to předtím nezoptimalizoval, nenaplánoval a hlavně se ještě předtím patřičně nenamotivoval.

Zkrachovalí pojišťováci sjíždějící motivační beaty Roberta Kiyosakiho, naspídovaní finanční poradci ujíždějící na Myšlením k bohatství a ztracené duše prodejců vysavačů, kteří neudělají kšeft už ani s mrkvičkou ve formě salámů zdarma. Vysočina a hrnce z titanu už prostě netáhne. Motivace ale ano a víc jak kdy dříve. A vy toho máte už plné zuby.

Prostě rags to riches, man. Self-made man je nová modla, dnes jste nikdo, zítra někdo. Dnes už nefičí Dale Carnegie, ale Ben Cristovao, Gary Vaynerchuck, Seth Godin i Leoš Mareš, ti všichni už konvertovali ke kultu "všechno jde, musíš makat, makat, makat!". Je to prostě všechno v hlavě, musíš jí pořádně "nastavit"!

Všimli jste si, že počet motivačních citátů na něčí zdi na Facebooku je nepřímo úměrný jeho schopnosti realizovat reálný úspěch v reálném světě?

Věděli jste, že Mark Zuckerberg se stal opravdu úspěšným až potom, co si dvacetkrát za sebou pustil motivační kazety Zig Ziglara? Usain Bolt zase využíval "sílu vizualizace a afirmačních kartiček". A možná byste nevěřili, ale sám Bill Gates na začátku Microsoftu koupil všem zaměstnancům knihu Nejbohatší muž v Babyloně. A kde jsou teď, co.

Vy jste si ale řekli, že prostě víte, že tohle jsou všechno jenom kecy. Mě samotného už to také nebaví, vzdávám to. Když to nejde, tak to prostě nejde, že jo? Vy prostě najdete deset důvodů, proč to nejde, na nějaké self-help pindy nedáte a máte pokoj. Jste realist(k)a, víte přece, že v reálu nic není tak snadné. A když to párkrát nevyjde, tak to vzdáte. 

Vybrali jste si špatnej obor, jste ve špatný době, vokolnosti nestojí za nic, jste ze špatný rodiny, neumíte jazyky, jste moc starej, jste moc mladá, dnes se vám nechce, zejtra je taky den, myšlenkový mapy jsou blbost, za všechno můžou stejně (doplňte), váš šéf je debil, šéf vašeho šéfa je debil, vaše firma je debil. Vaše minulá firma byla špatná a vaše budoucí firma bude určitě taky špatná. Kolegové jsou neschopní, ráno nemáte čas, v poledne nemáte čas, odpoledne nemáte čas, večer nemáte sílu, v noci se vám nechce. Zejtra začnu, dneska ne. 

Proč zbytečně mlátit hlavou o zeď, že jo?

Anebo si řeknete, že to jde. A začnete zase makat, i když víte, že tahle blbá nálada "to prostě vzdát" tu bude vždycky. Jak se rozhodnete, je na vás. Mě ty motivační pindy už také nebaví.

Podívejte se na nové video Šťavnaté slajdy #14: Prokletí vědění

Mluvíte tak, že vám ostatní nerozumí? Trpíte v prezentacích na obecné fráze a těžko se vcítíte do začátečníků ve vašem tématu? Pak vám pomůže nové video Šťavnaté slajdy, tentokrát na téma Prokletí vědění (Curse of Knowledge):

Jak uspořádat školení? Poučte se z našich chyb

Mám za sebou více jak 60 celodenních školení v různých firmách. Pokud chcete jedno takové školení uspořádat, stojí za tím hodně práce. A chyby jsou drahé. Pozvete lidi, jsou tam celý den, a když se něco nepodaří, nemáte možnost to vrátit zpět. Zároveň, pokud školení bylo samo o sobě ztrátou času a bylo na něm např. 20 lidí, máte tak dvacet člověkodní vyhozených oknem. Au.

Rád chodím na školení jako účastník. Na jednom jsem byl zrovna minulý týden. Nejen, že si ho můžu sám vychutnat bez té práce, ale zároveň se naučím něco nového a může mě to v lecčem inspirovat.

Přitom podle mě „školení“ vnímá spoustu lidí něco jako nutné zlo, nebo jako vyhozené peníze. Na co si dát tedy pozor a jak uspořádat školení, které opravdu stojí za to?

Mějte nejprve v hlavě jasný výstup. Co budou umět účastníci, až odejdou z vašeho školení? Tím začněte, jasně to písemně formulujte. „Inspirovat“ je k ničemu, to opravdu nestačí. Co budou umět nového?

V čem se odlišíte oproti knize, online kurzu? Školení je tak asi 50x dražší než kniha. Přitom vám kniha může docela dobře změnit život. V čem se odlišíte? Na internetu je milion článků zdarma. Proč by někdo měl tedy za vaše školení platit?

Můžete to udělat zážitkově? Na tomhle jsme si ze začátku lámali zuby. Za mne by školení mělo mít min. 80 % různých aktivit. A ty je potřeba střídat. Pokud to můžete udělat opravdu zážitkově, tak je to ideální. Kdo by nechtěl jet třeba na takovýto fototábor? Nedivím se, že mají stále plno.

Střídejte různé aktivity. Zase, na tomhle jsme dříve málo pracovali. Střídejte kolik jen aktivit vás napadne, protože plně se dokážeme soustředit jen asi deset minut.

Dejte něco zdarma. Jídlo a pití minimálně. Lidé milují pití a jídlo zdarma. Opravdu, dobře se najíst a dobré kafe zdarma, to už je pro spoustu lidí dobrým tahákem. Možná to zní primitivně, ale plný žaludek je první slušný výsledek, co vaše školení může mít. Na naprosté většině obyčejných školeních je opravdu špatné jídlo (nebo žádné) a nepitelná káva z automatu (nebo žádná).

Začněte přemýšlet jako pětihvězdičkový hotel. Proč spoustu lidí platí za drahé hotely, když se stejně dobře mohou vyspat v hostelu? To je otázka, kterou si kladu před každým školením. Za mne to je o drobnostech. Že v první řadě bude vše očekávatelně fungovat. Za druhé, že jste schopni reagovat na problémy rychle a jasně. A za třetí, že dáváte osobní přístup. Ať už je to ručně napsaná kartička na stole ve vašem hotelu, nebo recepční, který si dal tu práci vám ukázat, kde je posilovna a jak se používá který stroj. Nebo barman, co si pamatuje váš oblíbený drink. Školení není hostel, školení je cenově na úrovni právě 5* hotelu. Začněte tedy tak přemýšlet.

Tyhle tipy vám pomohou dotáhnout školení do zdárného konce. A pokud vás zajímají další tipy, podívejte se třeba na poslední video Šťavnaté slajdy.

Šťavnaté slajdy #12: Korporátní mluva, management speak, buzzwords

Proaktivita, integrované cloudové řešení na katování kostů, dývlopmenty, aktivizace lidského potenciálu.

Jedou buzzwords kanóny naplno? Pokud máte touhu dát do vaší prezentace některé z nicneříkajících fázi, zastavte se. Dejte si kafe a podívejte se na naše nové video Šťavnaté slajdy, tentokrát právě na téma korporátní mluva alá management speak. 

A my vám budeme zase rozumět.

Corporate B.S. Generator jako bonus, mrkněte, je s tím docela sranda.