Vždy si můžete vybrat

Nemůžeme si vybrat výchozí pozici, ale můžeme si vybrat naši reakci a každé malé rozhodnutí, které denně děláme.

Můžete snít o tom jak chodíte do posilovny, ale je snazší začít tím, že v metru vyjdete schody pěšky a připravíte si večer svačinu a oběd na druhý den. Těžko si můžeme vybrat kolegy v práci (jen práci samotnou), ale můžeme si vybrat to jakým způsobem budeme na kolegy reagovat. A těžko si někdo z nás asi dobrovolně vybere nějaké zdravotní potíže. A moc nám nepomůže na ně nadávat a dlouho se litovat, ale můžeme si vybrat alespoň jak na ně budeme reagovat a jak budeme důslední v léčbě a tom, co všechno můžeme udělat pro to, abychom se uzdravili. 

Lepší práce se stresem, lepší životní styl, lepší práce s financemi.. to vše můžete malými rozhodnutími ovlivnit. A malá rozhodnutí se po čase sečtou a udělají velké rozdíly. 

Co si vyberete vy, právě dnes?

Mám si to koupit?

Možná máte nějaké peníze navíc a přemýšlíte, že byste si něco koupili. Výlet za hranice, nový mobil nebo vstupenka na váš oblíbený koncert. Někdy neváháte a hned koupíte, když půjde ale o více peněz, nejspíše budete nad koupí minimálně chvíli přemýšlet a budete si několikrát pokládat otázku, jestli si to koupit máte, nebo ne.

Což je přesně ta nejméně efektivní cesta, jak udělat chytré rozhodnutí.

Jak se ptát jinak? Ptejte se co byste za tuhle sumu mohli všechno koupit? Za cenu nové televize můžete mít letenku do Číny. Za cenu nového mobilu můžete jet na dovolenou. Za cenu nových kol můžete mít nový notebook, který vám ušetří práci. 

Budete tak přemýšlet nad variantami a z těch si pak jednoduše vyberte tu nejlepší. Ukazuje se, že jen tahle otázka vám přinese lepší rozhodnutí. Rád si položím ještě tyhle tři otázky:

1. Zlepší to moje zdraví? Zdraví je pro mě nejdůležitější hodnota v životě. Pokud mi tahle investice dokáže zlepšit zdraví, neváhám.
2. Zlepší to moje vztahy? Vztahy je číslo dvě. Můžete mít zdraví jako řípa, ale délku vašeho života výrazně ovlivňují vztahy s blízkými. Pokud investice může zlepšit vztahy, neváhejte. 
3. Pomůže mi to lépe nebo rychleji pracovat? Pokud máte pevné zdraví, dobré vztahy, práce určuje dál kvalitu našeho života a samozřejmě udává výši přijmu. V práci trávíme min. třetinu času a mít tak ty nejlepší nástroje, které jsou, se víc než vyplatí. Neváhejte investovat do všeho, co vám umožní lépe pracovat.

Pokládejte si lepší otázky a budete dělat lepší rozhodnutí.

Co si chcete koupit?

Co doopravdy chceme - sny, nebo realitu?

Motto: Dávejte si pozor na to, co chcete. Mohli byste to také dostat.

Chtěl jsem být profesionál. Nebo minimálně vypadat jako profesionál. To jsem si představoval jako nosit krásný oblek, kravaty a mít nějakou opravdu pěknou koženou tašku. A Mercedes. Nebo alespoň Superba. To manažery mají, ne? Letištní salónky, pětihvězdičkové hotely, transfer až na letiště s řidičem. A hodně cestovat, to mi s tím úspěchem vždycky nějak šlo dohromady.

Až pak došlo na létání a za mnou bylo přes 40 letů za rok. Kdo to zažil tak ví - cestování vám po čase začne ničit jak zdraví, tak vztahy a dobrou náladu. Začnete to brát jako nutné zlo, rozhodně ne něco, co by mělo být zábava.

Chtěl jsem být někdo jako Seth Godin. Prostě dělat prezentace, jezdit po republice a mluvit o tom, co mě baví. Akorát jsem si neuvědomil kolik práce za tím bude stát - vybudovat si jméno, portfolio, najít zákazníci, postavit kompletní školení, materiály, naučit se opravdu dobře mluvit, mít energii celý den nebo taková drobnost jako dobrá nálada celý den. Na školení prostě nemáte možnost ukázat, že jste měli zrovna den na draka. Musíte být nadšení tak jako tak. 

A tak když se nám někdy naše sny vyplní tak zjistíme, že to vlastně ani nechceme. Je proto důležité se zamyslet nad tím, jestli chcete i tu odvrácenou stránku mince - můžete mít luxusní auto, ale budete zároveň platit drahý servis? Budete chtít uspět ve vaší kariéře, ale jste zároveň ochotni pracovat dlouho do noci, létat dvakrát týdně nebo obětovat vaše koníčky vaší kariéře? 

Vyberte si co chcete a přijměte i to negativní, které souvisí s vaším snem. Protože pak budete chtít něco reálného, ne jen sen, který má jen to pozitivní a nic negativního. Když chcete napsat knihu, budete sedět, psát a psát a škrtat. Jestli tohle nechcete prožít, nerozhodujte se pro psaní knih.

Co chcete? Co k tomu ale zároveň všechno patří? Jste ochotni akceptovat to dobré i špatné? 

Chtějte realitu, protože ta je daleko zajímavější než nejbarvitější sen. 

Co chcete vy?

Ďábel není v detailu. Proč je lepší začít od základů?

Ďábel není v detailech. Ďábel je v dobře odvedených základech.

Když si budete vybírat skvělý hotel, půjde vám v první řadě o několik základních parametrů: rychlý check-in, dobrá poloha, skvěle se vyspat, super snídaně. Když se dobře vyspíte a dobře se najíte, tak budete dost pravděpodobně spokojení a odpustíte hotelu takové drobnosti jako chybějící mýdlo v koupělně, problémy v obsluze nebo slabší jídlo v hotelové restauraci (pokud je alespoň v okolí supermarket, kde si můžete jídlo koupit).

Před pár dny jsem byl na hotelu v Amsterdamu, který dává každému hostovi tabulku čokolády na uvítanou. Ta čokoláda vypadá opravdu pěkně, má to ale jeden háček (a zároveň poučení pro nás).

Řešit tu čokoládu, aby byla na každém pokoji a nedošla není zas tak malá starost jak by se mohlo zdát (v počtu několika stovek pokojů). Někdo se ale rozhodl, že mu to za to stojí všechen ten čas, náklady a práce.

A takhle máme tendenci přemýšlet, když chceme něco zlepšit. Najdeme něco, co bychom mohli přidat navíc.

Co kdybyste ale přemýšleli tak, jak něco naopak odstranit a soustředit se naopak na ty úplné základy a udělat tak něco, o čem by ostatní mluvili? Proč by u hotelové recepce nemohl být jeden kavárník z místní hipster pražírny, který by vám udělal třeba kávu zdarma na cestu nebo k snídani? 

Proč by check-in nemohl být kompletně online bez toho, abyste čekali frontu na recepci? Mohl by hotel fungovat i bez fyzické recepce (tohle místo ve mě totiž nevzbuzuje žádné pozitivní pocity, možná vůbec žádné pocity.. kromě nekonečného čekání).

Zapomínáme to nudné, pamatujeme si to, co se odlišuje. Tabulka čokolády nejspíše v odlišení stačit nebude. Jak můžete váš projekt celý zjednodušit tak, abyste se mohli více soustředit na to důležité?

Ďábel je ve skvěle provedených základech. 

Jak vám projevení zájmu může v prezentacích pomoci

Jedna z věcí, která vám pomůže mít lepší prezentace je projevit zájem o vaše posluchače.

Týden před začátkem rozešlete účastníkům dotazník, kam mohou napsat o co by měli při prezentaci největší zájem, jaké mají cíle, jaké problémy řeší a co by si chtěli odnést. Podle výstupu koncipujte vaše vystoupení.

Pokud je akce delší, řešte dobré občerstvení a příjemné místo. Jasně, lidé si vás jdou poslechnout, ale pokud k tomu budou mít super kafe a super jídlo v příjemném prostředí, tak se jim poslouchat bude o stopro lépe.

Přijďte na akci o trochu dříve a vše si rychle připravte. Jak budou přicházet první účastníci tak se s nimi dejte do řeči. Zkuste prolomit první ledy, navázat kontakt a a nechte je mluvit o sobě. Ukážete, že jste v klidu, připraveni a zároveň vám o publikum opravdu jde. 

Prezentaci rozbijte do malých částí po cca deseti minutách. Po každé části změňte flow - dejte krátké video, vypněte slajdy a řekněte krátký příběh nebo něco ukažte.. lidé vydrží se dobře soustředit deset minut, pak soustředění výrazně klesá. 

Na konci si připravte nějaký bonus - handout, odkaz na zajímavé video nebo třeba malý dárek pro vítěze nějaké soutěže co si vymyslíte. Ukážete, že máte pro ostatní ještě něco extra.

Hledáte další tipy k prezentacím? Podívejte jak uspořádat školení, kupte si jednu z těchto knih nebo si přečtěte dalších pár tipů k prezentacím. 

Líbil se vám tenhle článek? Sdílejte ho, pomůžete tak dalším.

Je čas přiznat si, že máte na všechno dost času

Existuje spoustu jednoduchých tipů jak mít lepší náladu. Když ale přijde řada na čas tak máme pocit, že toho všichni máme málo a každá rada je drahá.

Všude se píše o tom jak toho máme moc, nestíháme, jak máme čím dál více telefonátů, emailů a práce k vyřízení a že se vlastně práce, kterou děláme, nedá za jeden den celá zvládnout. 

Když se ale na chvíli zastavíte a zamyslíte, kdo může za to jak pracujete s vaším časem? Jo, jsme to my. Každý máme svůj čas pod kontrolou a pokud si dostatečně pravidelně budeme opakovat, že nemáme na nic čas a času máme nedostatek, určitě to tak bude.

Zkuste tento týden žít tak jako kdybyste měli dostatek času. Co by se stalo?

Na začátku mi stačilo si pouze říct, že mám dost času. Mám dost času na své zdraví, vztahy i práci, mám dost času na vše důležité. Od toho se odvíjí způsob fungování. Když si tohle přiznáte, máte dost času na to v klidu někoho vyslechnout, poradit a pomoct mu.

Máte najednou dost času na to vyřizovat jen jednu věc v jeden čas a přestat s multitaskingem, který stejně nefunguje. 

Máte najednou čas na čtení dlouhého textu, protože nečtete kraviny na Facebooku, nečtete časopisy, které vám nic nedají a nepíše emaily, které nikdo stejně nečte.

Máte najednou čas na své zdraví. Na tohle přijdete snadno, když o zdraví na chvíli přijdete. Najednou to jde! Najednou jde jíst zdravě, mít méně stresu a dělat věci ve větším klidu.

Začněte žít tak jako kdybyste měli dostatek času. A zjistíte, že to tak opravdu bude.

Znáte často v práci okamžitě řešení? Pak máte problém.

Největší odměny v práci a podnikání jdou těm, kteří musí často řešit problémy, které nemají snadné řešení nebo nikdo ani netuší jak takové problémy řešit.

Naučil jsem se tohle pravidlo u programování a mám čím dál silnější pocit, že to platí i do dalších oblastí života. Programátor začátečník má pocit, že vše musí jít ze začátku snadno a rychle a že každý problém má mít jasné řešení.

Jenže v tom je ten trik. Řešení nemusí být často ani jasné (možná žádné není) a možná nikdo vůbec netuší, co dělat. V takové fázi je sice fér přiznat, že nevím jak dál.. ale to poslední co byste měli dělat je přestat se snažit váš problém vyřešit. 

Ostatní mají svých problémů až dost a vaše problémy je obecně nezajímají. Pokud si už čas udělají, stejně do řešení nedají takovou píli jako do řešení vašich problémů můžete dát vy. Ano, požádejte ostatní o pomoc pokud nevíte, ale nepoužívejte "nevím" jak výmluvu, že se vám prostě nechce hledat. 

Naopak, specializujte se na těžké problémy, ke kterým neexistuje příručka snadných řešení. Práce, kde taková příručka je už jdou (nebo brzy budou) nahrazeny lidmi, kteří budou mít tu nejnižší možnou mzdu. Stačí přeci jen následovat návod!

Problémy, které nikdo neví jak řešit jsou vaší nejlepší příležitostí. Ten, kdo se naučí takové problémy řešit získává největší odměnu od trhu. 

Poproste o pomoc, ale řešte problém dál. 

Soczewka ve Wroclawi a další restaurace okolo Rynku

Soczewka je moje oblíbená restaurace ve Wroclawi. Primárním cílem návštěvy je vždy služebka, ale vždycky se rád zastavím v téhle malé restauraci na hlavním náměstí, tzv. Rynku. Dělají podle mě super burgery a cena je naprosto správná na to, že budete sedět v centru města s pěkným výhledem. Obsluha je fajn, umí vám doporučit dobrou housku, pití.. co si vzpomenete. Jo a majonézu si dělají vlastní. Problém téhle restaurace se ale dá shrnout do názvu jedné z recenzí na Tripadvisoru:

Good but not great.

V dnešní době je tohle to samé jako kdyby o vás řekli, že je to tragédie. A přesně bohužel takhle spoustu restaurací, kaváren a cukráren skončí. Někdo si chce otevřít nový podnik, dá do toho stovky tisíc, musí sehnat obsluhu, dodavatele. kávovar, postavit bar, vybavit kuchyni, nakoupit suroviny, udělat promo, připravit marketing, oslovit zákazníky, udělat opening, připravit menu.. jen proto, aby pak otevřel něco, co je naprosto průměrné?

V Soczewce je vždy večer volné místo, protože o téhle restauraci nejspíše nikdo neví. V ničem nevyniká, na Tripadvisoru je na třicátém místě. Zajdu sem znovu rád, tuhle restauraci bohužel ale nečeká žádný ekonomický zázrak (rozuměj úspěch).

Dejte do toho tu práci, peníze a čas, ale ne abyste byli průměrní, ale abyste byli výjimeční. Není jen jeden žebříček, jsou jich stovky. Buďťe klidně ten nejlepší nemléčný bar v Praze, kde nebude ani jeden produkt z mléka a přitom to bude klasický mlíčňák. 

Buďte ale v něčem nejlepší, prosím. Průměr už nás nudí.

Jedna Pepsi Cola dokáže zlepšit zákaznický servis. Nevěříte?

Na hotelu se opakuje známý scénář. Měním pokoj kvůli hluku, který jde z klimatizačních jednotek, které jsou bohužel na střeše hned vedle mého pokoje. Když ležíte v posteli máte tak pocit, že ležíte vedle leteckého motoru ve volnoběhu. 

Tma a ticho jsou dvě věci, které potřebuji k tomu, abych se dobře vyspal. Nezní to jako mnoho, ale je to poměrně těžké docílit. Hluk přitom nikdy nepřichází od hostů, ale typicky od klimatizace, kotelny, lednice či topení. Ke tmě stačí tlusté závěsy, ty bývají (naštěstí!) docela standard. Ticho už je nevídaný luxus.

Jak ale vyřešit nepříjemnou situaci, když musím čekat na recepci, než zjistí jestli mi mohou vůbec dát jiný pokoj? Platí na to poměrně jednoduchý trik, který ale využívá málokterá firma. Dát něco zdarma.

Řekl jsem si, že počkám na vedlejším baru hned vedle recepce a objednal jsem si jednu Pepsi. Slečna na to, že ta je na účet podniku, zatím co se bude řešit můj pokoj. 

Neříkám, že tohle vyřeší můj problém se spánkem, ale rozhodně mi to zlepší náladu a hlavně vidím, že někdo má opravdu zájem změnit můj špatný pocit na dobrý. Jedna Pepsi Cola stojí nula nula nic v porovnání s hodnotou jednoho zákazníka. 

Co můžete dát vy zdarma nespokojeným zákazníkům a změnit je tak na spokojené zákazníky?

Self-made man je mrtvý

Chcete povýšení? Dejte si ho sami.

Možná to dříve šlo. Začít jako praktikant, dostat se na juniorní pozici, po škole se stát zaměstnancem, makat a za pár let jste už seděli na vedoucí pozici. 

Tohle je dávno minulostí. Bylo by to krásné, kdybyste v jedné firmě mohli vyrůst od začátku do konce. Problém je ale v tom, že vám to velmi málo firem umožní. V tomto mrtvém konceptu totiž narazíte rychle na dva problémy.

Lidé si vás totiž pamatují, když jste začínali. Pamatují si jak jste chodili vařit kafe, brali jste 80 korun na hodinu a každou chvíli jste dělali nějakou chybu. Jasně, že teď už jste někde úplně jinde. Problém je ale v tom, že nikomu neodpářete jeho paměť. Proč by tedy někdo té (dříve) holce od kávovaru měl najednou platit pětkrát tolik?

Druhý problém je s kariérním růstem. Firmy často mají nějaký plán (čti: tabulky) jak rychle můžete růst a jak rychle vám mohou plat zvedat. Bavíme se o deseti, dvaceti procentech za několik let (a možná za to ještě budete rádi). Vaše zkušenosti se za několik let mohou dramaticky zlepšit, na trhu mohou být dvakrát vyšší cenu než předtím.. ale vám nedají v současné firmě hned dvakrát vyšší plat. 

Ta chytrá volba je proaktivní. Můžete buďto dělat vedlejší projekt na vlastní triko v současné práci nebo se prostě podívat po trhu a odlétnou do nové firmy. Ti, co věří a doufají, že se jich přeci někdo v současné firmě všimne a plat jim dramaticky zvedne jsou ti, co ještě teď doufají a čekají, že se jich nikdo všimne.

Nikdo vám nebrání v tom změnit práci nebo dělat něco svého. Nečekejte, že si vás nikdo všimne, self-made (wo)man je mrtvý.