"A proč byste to dělal?"
Jednoduchou cestou jak být šťastnější je myslet méně na sebe a více na to, co můžeme udělat pro ostatní.
Byl jsem dnes večer v kavárně, kde si rád večer čtu knížku, kreslím myšlenkové mapy a mám hodinu na to myslet strategicky. Tuhle hoďku týdně si snažím držet, i když toho je na programu hodně. Cestou do kavárny jsem si koupil v pekárně nějaké koláče s sebou. Protože byl večer, byly ve slevě, vzal jsem si jich tedy víc. Třeba se budou hodit, říkám si.
A hodily se.
Slečna za pultem v kavárně mě mile pozdravila, nabídla pomoc s výběrem (silné prosím, ale aby mě nezabilo!) a brzy mi na stole stálo excelentní Flat white. U kasy jsme vtipkovali se slečnou o tom, že tu krabici koláčů mám opravdu celou sám pro sebe, ale když máte celou krabici, snáze to vysvětlíte ostatním. Třeba jako že kamarád slaví narozeniny (zatímco vy byste měli hubnout do plavek). Řekla, že zrovna tyhle koláče má fakt ráda.
Zvedl jsem se tedy po chvíli z gauče, vzal krabici koláčů a nabídl jí, ať si vybere jaký chce a může si ho dát, stejně už jí končí směna. "A proč byste to dělal?" zeptala se. "Protože jste říkala, že je máte ráda a chodím sem často a káva je vždy super," odvětil jsem.
Na cestu mi dala čokoládový muffin, prý na oplátku, protože jsem ho nezkoušel. Slečna měla koláč, podělila se s kolegou, já dostal muffin. Všichni byli spokojení, i když jsem se musel na začátku přemoct to udělat, není to pro mě přirozené tohle dělat. A nikdy nebude.
Občas se mě známí ptají, jak to dělám, že takhle oslovuji cizí lidí, příp. se o něco podělím. Člověk se podle mě musí zapřít. Tyhle náhodné dobré skutky mají tendenci se vracet a i kdybyste za ně nic nedostaly zpět, zůstane vám min. dobrý pocit, někoho nového poznáte, budete mít lepší den.
Taky nemám odvahu oslovovat cizí lidi, občas pro ně něco fajn udělat. Ale tím, že to občas dělám je to snazší. A dodává mi to odvahu to udělat min. znovu.
Překonejte ten divný pocit, že neděláte dobré skutky pro cizí lidi. Zítra jděte a oslovte někoho cizího, pozvěte ho na rande, pochvalte druhému něco na sobě, kupte člověku za sobě v řadě kávu. Proč? Protože sami byste chtěli, aby se tak lidé chovali.
Protože chceme okolo sebe lidi, kteří se neustále neptají "A co z toho budu mít?". Proč byste to dělali? Protože můžete.
// Více o tom, proč byste měli pomáhat ostatním (a méně myslet na sebe) zde a zde. V češtině zde.