Ráno jsem si koupil makový rohlík a ovocný smoothie v bufetu u nás v práci. Je to úplně obyčejný bufet, který najdete v kdejaké kancelářské budově. Až na jeden rozdíl.

A to je ta bláznivá blondýna.

Nevím jak se jmenuje, ale ona přesně ví, jak se jmenujeme my, kteří za ní ráno chodí. Kasa jí zřejmě ukáže (když platíte svou pracovní vstupní kartou) vaše jméno. A jí tak napadlo si zapamatovat nejen jméno všech zákazníků, ale i jejich tradiční ranní nebo odpolední objednávky.

V praxi to vypadá tak, že stojíte ve frontě a slyšíte "Dobré ráno Martine, espresso jako vždy?", "Dobré ráno Moniko, míchaná vajíčka? Jak velký máte dnes hlad", "Dobré ráno Petře, tak co ten váš velký projekt, zadařilo se?"

Možná vás teď napadá argument, který jsem tu slyšel. Vždyť je to přece jednoduché a zapamatovat si stačí jméno a objednávku. Až na to, že to skoro nikdo nikde nedělá.

Kolikrát vás někdo v hotelu oslovil jménem a znal vaší objednávky ještě dříve, než jste jí řekli?

V tomhle bufetu je neustále fronta, vždy tam stojí lidé a začínám mít podezření, že tam chodí i když vlastně nic nepotřebují. Kromě toho potkat někoho, kdo o ně projeví zájem, nabije je trochu pozitivní náladou a ukáže jim (skutky!), že na nich záleží.

Když jsou lidé ochotni platit 120 Kč za jedno latté, aby na papírovém kelímku bylo jejich jméno.. kolik by byli ochotni platit vám, kdybyste váš business udělali více osobní?