“I have learned throughout my life as a composer chiefly through my mistakes and pursuits of false assumptions, not by my exposure to founts of wisdom and knowledge.“
- Igor Stravinsky (1882 - 1971)

Ze zkušenosti samotné se dá použit, ale zkušenost samotná je bezcenná. Stejně jako nápad. Dnes jsem si mohl v praxi ověřit dvě chyby, s kterými se při prezentaci člověk často setká. Není to proto, že by se řečníci málo snažili.

Měl jsem dnes ve škole prezentaci na téma Sigmund Freud. Říkal jsem si, že budu mluvit maximálně 15 minut a pak začneme diskuzi. Jak dlouho jsem doopravdy mluvil? 45 minut. „To snad přece není možné,“ říkal jsem si. Porušil jsem základní pravidlo, že člověk se dokáže na stejnou věc soustředit maximálně deset minut. 

Také se vám stalo, že jste prezentovali déle, než jste chtěli? Člověk se rozpovídá a je to hned. Začne opakovat myšlenky, tu přidá, tam přidá a najednou je prezentace třikrát delší a posluchači odchází domů s bolením hlavy. Jak předejít přetahování času? (Následující řádky platí i pro mě, protože jsem dnes přetáhl).

Nastavte si časovač s prezentérem, nebo budík na telefonu

Nejsnadnější způsob jak dělat věci lépe není kupodivu větší sebekontrola, ale pozměnit fyzicky prostředí. Dejte si telefon do režimu vibrace, nastavte si ho na čas, kdy chcete skončit a šup do kapsy. Jsou i prezentéry s vibracemi (min. ten od Logitechu ho má) a budíkem. Používejte ho.

Poproste někoho ať vám pohlídá čas

Lidé mají tendenci pomáhat, když je slušně poprosíte. Zeptejte se někoho z publika před prezentací, můžete nabídnout, že ho třeba za to pozvete na kafčo nebo mu za to můžete dát nějakou pozornost. Váš timer vám za to ukáže, kdy je třeba skončit. Díky němu budou posluchači odcházet lehce nasyceni se zvědavostí na další materiál.

Použijte prezentační mód a trénujte

Čas se nejčastěji přetahuje, když řečníci nemají řeč natrénovanou (můj dnešní případ). Pomohou vám k tomu stopky na telefonu a zkoušet si prezentaci doma.

Zkuste tyhle tři triky a vyhnete si chybě, která se mi dnes povedla. Je lepší toho říci méně, než více – kolikrát jste si přáli, aby toho řečník řekl výrazně víc? A kolikrát jste si přáli, aby skončil o pět minut, deset dříve?

Less is more.