Nečekejte.

Náš život je jako cesta po eskalátoru. Většina lidí se rozhodne pro bezpečnou cestu. Postaví se do řady, skloní hlavu, opatrně si vyberou svoje místo na schodech, přidrží se madla a nastoupí na rozjetý eskalátor. Je to jako každý jiný den. Nevidí v tom rozdíl. Nespěchají, drží se davu. Hledají jistotu, bezpečí a věří, že si jich někdo všimne. Že si jich všimne někdo důležitý, velký, nadnárodní. Odmění je služebním autem, telefonem, osobní asistentkou. Když se jim bude dařit, dotáhnou to do středního managementu. Ke služebnímu autu a telefonu přibude osobní asistentka, posilovna a business třída ve vlaku. V letadle bohužel budou létat stále turistickou třídou. Čekají a stojí na eskalátoru, budoucnost vypadá růžově.

Už nestačí stát a čekat. Pošlete vaše CV do velké, nadnárodní firmy. Má tam takových CV spoustu, budete jedním listem v hromadě. Je potřeba vzít iniciativu do vlastních rukou. Rozhodnout se, vykročit a začít šlapat po schodech, zleva obcházet stojící masu. Zadýcháte se, zpotíte se, ale víte, že nemáte jinou možnost. Čím víc budete stát a doufat, tím méně rostete. Kreativita, iniciativnost a rozhodnost váš vždy odliší od ostatních. Pomůže vám, nastartuje vás i vaši kariéru. Je potřeba zabrat, ne se vést po proudu a pouze doufat, že vše dobře dopadne.

Byl jsem dnes jediný, kdo nahlásil na recepci, že je potřeba odvápnit kávovar. Ostatní se rozhodli čekat a doufat, až to někdo jiný udělá za ně. Čekali, že systém vyřeší jejich problémy i jejich budoucnost. Je čas nečekat a rozhodnout se. Systém vaše problémy nevyřeší.

Nečekejte, běžte a zaberte. Každé rozhodnutí se počítá.