Je zajímavé pozorovat lidi při cestě do práce. Je to velmi krátká chvíle, za kterou můžete poznat přístup lidí, s jakým do práce jdou. Existují v podstatě dva mindsety: dobrovolník a zaměstnanec.

Dobrovolník nechodí do práce, protože musí. Chodí tam, protože chce světu něco přinést. Užitečnost je pro něj více než kariérní růst. Soustředí se na růst businessu, chce přijít tak připravený na novou šanci, která může přijít. Dobrovolník věří, že ta šance přijde a tak chce být připravený. Jak dobrovolníka v MHD poznáte? Dobrovolně nosí oblek a baví ho to. Má čisté boty. Má sako – nesundal si ho, nenechal ho doma, má ho čisté. Nebo se učí, protože ví, že konkurence nikdy nespí. Chce být připravený.

Zaměstnanec jde do práce, protože chodí do práce – vykonávat konkrétní činnost, stejně jako to dělal včera, dnes a bude to dělat i zítra. Je si jistý, konkurence ho nezajímá, protože to je konkurence „šéfa“ nebo „firmy“. Firma je tak pro něj cosi vzdáleného. Jak ho poznat? Čte si komiks, nemá sako, vyřizuje soukromé telefony, poslouchá hudbu… chybí mu soustředění.

Proč nechodit do práce jako dobrovolník?