Jsou různé přístupy k životu a já si beru optimismus.

Neříkám, že je to nejlepší přístup, ale je to pro mě přirozené a i když je nejhůř, nejspíš na tom najdu něco pozitivního. Jsem pozitivní v desetihodinovém letu, ve dlouhé frontě, na úřadu i v nemocnici. Je jedno kde, všude můžete být šťastní. 

Dřív jsem si myslel, že štěstí bude až.. až budu mít školu, až budu mít auto, stálou práci, víc peněz. Jaký je problém s tímhle přístupem? Že vždy budete mít na co čekat. Že "až" vám může odsouvat vaše štěstí až do nekonečna.

Zkuste si opakovat tuhle mantru: "Každý den je mi lépe a lépe."

Optimismus nevyřeší všechny vaše problémy, ale určitě se vaše problémy budou lépe řešit s optimismem. 

Jaký přístup si zvolíte vy?