Osmedesát procent, které vám nikdo neporadí

Když mi bylo pětadvacet, myslel jsem si, že recept na úspěch je jasný.

Makat, makat a zase makat. Gary Vaynerchuk a jeho hustle byly pro mě mantrou. Na vejšce jsem začal od druháku pracovat a nevynechal ani jedny prázdniny.

Jenže ve třiceti jsem si uvědomil, že realita je úplně jinde. Realita je taková, že osmdesát procent vašeho úspěchu v životě je vlastně dáno tím jak velké (nebo malé) štěstí máte.

Je sakra rozdíl, jestli se narodíte v Chánově, Chomutově, Hodoníně, Praze nebo se narodíte na čínském venkově či v chudé rodině rybářů na Filipínách.

Milujeme číst příběhy těch, kteří se z nuly dostali na vrchol. Ale víte co, oni jsou to výjimky. Většina z těch, kteří si vylosovali hrozně špatné karty zůstanou bohužel stále na dně celý život, protože je extrémně těžké to změnit.

Já si z toho odnáším dvě věci.

Vděčnost. Každý den se snažím si vnitřně za něco poděkovat. Možná vám to zní pateticky, ale jsem fakt vděčný za drobnosti.

Pracovitosti. Pokud jsem dostal slušné karty na hraní, budu se s nimi snažit hrát jak nejlépe dokážu. Protože chci, protože musím nebo spíš, protože to dlužím všem těm, kteří si vytáhli špatné karty. Nepromeškat žádnou šanci udělat svět svou prací o něco lepší.

Když budete číst něčí “rady na úspěch”, vzpomeňte si prosím na tenhle článek.