Mé první čtyři roky s atopickým ekzémem

Upřímně, tenhle příspěvek jsem nechtěl nikdy psát. Snažím se psát neosobně a dávat rady, které mi dávají smysl. Psát o své nemoci mi nedává moc pozitivní smysl.

Na druhou stranu je spoustu lidí, kteří mají podobný problém a těm může takový příspěvek pomoci.

Takže, co mi je?

Čtyři roky mám těžký atopický ekzém. Jde o zánětlivé onemocnění kůže, kdy se vám kůže typicky loupe, červená, škrábete si tohle místo a kožní doktorka vám předepíše kortikoidní mastičku a když máte štěstí, do pár týdnů máte vyřešeno.

Co to pro mě znamená?

Cca na 70 % kůže mám právě atopický ekzém – popraskaná kůže, kůže, která rychle vysychá, celé tělo vás svědí a chtěli byste se pořád škrábat. Ekzém mám typicky většinou na obličeji, krku, pažích, trupu zepředu a nohou. Takže kromě zad skoro celé tělo.

Atopický ekzém je hrozně otravná nemoc, a to především ze dvou důvodů – současná medicína na ní nemá lék. I ty nejlepší biologické léky a krémy pouze tlumí organismus, aby se zánět nevytvářel.

Mám ho bohužel čtyři roky. Myslím, že jsem navštívil tak pět různých nemocnic, viděl asi tak 7 různých kožní lékařů a min. stejný počet jiných specializací. Čtyři roky jsou dost dlouhá doba, abyste si na to zvykli. Říká se, že si člověk zvykne i na koncentrák. Podle mě je to částečně pravda, zvykl jsem si i na ekzém, ale pořád mi krade spoustu energie, radosti a spoustu věcí si musím plánovat tak, abych onemocnění zvládl.

Tím, že atopický ekzém nemá de facto řešení a umíme řešit jen důsledky, je to pastva pro všechny zástupce alternativní medicíny. Homeopatika, bylinky, čínská medicína, masáže, jóga, meditace...Lidé s atopickým ekzémem jsou typicky naprosto zoufalí, a proto se snadno nechají napálit na blbosti, které nefungují. Zoufalý se stébla, se říká. Pro atopiky to platí dvojnásob.

Pak tu máme okolí. Hodně lidí se vám bohužel snažit poradit, protože na ekzém má každý názor (způsobené tím, že je to velmi časté onemocnění a hodně lidí mělo min. někde nějaký flíček).

Dostanete pak "osvědčené rady" tipu – zkusil jsi pít celerovou šťávu? Zkusil jsi jet k moři? Zkusil jsi ráno pít zelený čas? Zkoušel jsi harmonizovat své čakry? Zkoušel jsi tai-chi, tantru, indickou, čínskou a jinou medicínu?

Lidi, prosím, probuďte se. Ve staré Číně byl průměrný věk počítám tak 40 let, vážně se chcete takhle léčit? Vážně si myslíte, že budete pít každý ráno hrnek mrkvové šťávy, budete tak čistit svůj organismus a ekzém půjde "fííí za mamá"?

Říká se, že kůže je takovým zrcadle těla. Že mám jít do své duše, uklidit si tam, dát se psychicky do pohody a ekzém se pak vylepší. Hmm... čím je pak slepé střevo? Střední ucho? Achillova pata. Mluvit v přirovnáních a metaforách je možná intelektuálně povznášející, ale vám jako atopikovi to málokdy něco dá.

Co se mi podařilo za ty čtyři roky? Najít cestu k sobě, radost se z maličkostí a najít dobré doktorovi, kteří mi pomáhají držet ekzém relativně na uzdě.  Vyzkoušel jsem také spoustu slepých cest, které nikam nevedly (bezlepková dieta, omezit maso, nepít kafe, vyřadit kravské mléko a výrobky z něj).

Pokud jste si všimli, že mám rudou kůži, praská mi, loupe se mi kůže a odpadává, tak už víte, čím to je.

Příště se zkusím rozepsat o tom, co mi pomohlo a co nefungovalo.