Udělejte to, co jste nikdy nedělali.

​Spoustu lidí chce podnikat, ale jen málokdo se do podnikání opravdu pustí. Není divu. Nikdo vám totiž neřekne, co máte dělat. Podnikatelů je proto tak málo.

Na škole jsme si zvykli, že byly vždy jasná zadání. Hádali jsme, když nebylo jasné zadaní a prali jsme se o bodík navíc. Naším hlavním zájmem bylo jediné - bude to v testu? Kreativita, nadšení a iniciativnost se projevovala v těch nejmenších případech. Iniciativní se hlásili, méně iniciativní spali.

A potom si najít dobrou práci. ​Dobrá práce může zajistit ​to, co vás vyléčí od strachu z žádného zadání. Plány, porady a jasné zadání je pak zase v kurzu. 

Vyhledávejte nejasná či žádná zadání, protože tam máte největší příležitost uspět. Otáčet hamburgery v McDonald's o pět procent rychleji vás může katapultovat na zaměstnance měsíce, ale nezajistí vám to jistou kariéru. Ti nahoře nemají často vůbec žádné zadání. ​

A vy můžete být tím nahoře už teď. Podnikavost je ve vás a vždy byla. Nehledejte zadání. Udělejte to, co jste nikdy nedělali.​

Potřebujeme vaši podnikavost.​

Líbil se vám článek? Přihlašte se pro odběr newsletteru (formulář na levé straně stránky) a získejte tak další business tipy a nové ebooky zdarma. Žádný spam, žádné kraviny.​

S produktem vyběhněte na trh, i kdybyste si ještě zapínali košili

Jedna gramatická chyba v popisu nového produktu je zničující představa. Největší nebezpečí se skrývá někde jinde. Nebezpečí, že nikdo váš produkt nebude chtít.

Dnes na přednášce mě to trklo, v čem je vlastně problém s podnikavostí. Proč je tak málo lidí podnikavých? Proč každý nezačíná úžasnou firmu. Proč každý nejde namazat dveře, když vržou. Proč každý číšník nedělá skvělý servis. Jedním z důvodů je to, že jste strávili více než deset, patnáct let ve škole, kde jste byli odměňování za bezchybnost.

Když padne otázka na přednášce, na meetingu, co se většinou stane? Všichni jsou zticha, protože se bojí.

Bojíme se, že uděláme chybu, bojíme se, že řekneme něco hloupého. Máme strach, že budeme lidem pro smích.

Proto většina lidí chodí s nápadem na podnikání roky po světě a nikam se neposunou. Wantrepreneur místo entrepreneur. Školy nás známkovali za všechny správně odpovědi. Paní učitelka vám dala hvězdičku, když jste měli domácí úkol gramaticky správně a ještě bez skvrnky od inkoustu.

Co s tím?

Vyběhněte s vaším produktem, s vaší myšlenkou na trh, ještě když není ani dopečená. Největší riziko totiž není v nedokonalosti, ale v tom, že to nikdo nebude chtít. Mazlíte se s myšlenkou na super business? Do pár týdnů ať je první produkt k prodeji.

Pokud nejste v businessu s kardio stimulátory, lidé vám chybu odpustí. A hlavně se toho sakra naučíte na všech, kteří si začnou stěžovat na to, co je všechno špatně. Kritika bude první známka toho, že je o vaše dovednosti, o váš produkt, o váš nápad zájem.

Nejhorší není ostrá kritika vašeho businessu. Nejhorší je totální apatie a žádná odezva od zákazníků. Trh si nebere servítky. Vyběhněte s produktem na trh, i kdybyste si ještě zapínali košili.​

Líbil se vám článek?  Přečtěte si čtenáři oblíbený článek Stojíte na eskalátoru a čekáte?, který na něj volně navazuje. ​Doporučuji!

Prodávat litr za stovku, když jste jediný s vodou?

Při cestě z Budapeště jsem v chodbě vlaku narazil na pána s vozíkem s občerstvením. Nadšený z nabídky společnosti JLV na vozech Českých drah jsem dostal chuť na ledový čaj doufaje, že ho určitě budou mít. Moje očekávání ceny za půl litrovou láhev byly okolo třicetipěti, maximálně čtyřiceti korun. Jak jsem ale zjistil, tenhle pán patřil k jiné společnosti provozující občerstvení na maďarské straně a za láhev si řekl dle ceníku 85 korun, za láhev půl litru ledového čaje.

Znáte tenhle business model v turistických oblastech a (některých) letištních halách – podprůměrné jídlo za astronomické ceny, klamání zákazníka a ceny vody a kávy jako kdyby vám nalévali Bordeaux ročník 2005. Obchodní model zlatá ulička má dva hlavní problémy a proto je dlouhodobě neudržitelný. Za prvé – pokud prodáváte naprosto standardní produkt za extrémně prémiovou cenu (půllitrová kola za sto korun), tak si děláte špatnou vizitku. Každý si rád připlatí za prémiový produkt, ale odrbávání na ničem extra se zákazníka dotýká osobně, většinou si to dobře pamatuje a bude vás za to (skoro vždy) kritizovat. Cena je relativní, zákazník za ní ale musí vidět tu práci, příběh dřiny. Cena musí být především odůvodnitelná. Na horské chatě si lidé rádi připlatí několik desítek procent extra, když personál musí každou věc vynést na zádech z údolí do chaty. Za láhev vody v centru města dá málokdo rád sto korun.

Druhý problém ledového čaje za stovku – není to nic unikátního. Velmi rychle se vyrojí konkurence, která vás ubije, a všichni si příště dají pozor, aby vám nedali tolik. Proto lidé nosí do kina vlastní pití, do vlaku si berou vlastní občerstvení a na Ještědu si donedávna většina lidí dávala akorát tak čaj, protože platit za obyčejný guláš s výhledem 250 Kč si odůvodní jako rozumnou útratu málokdo.

Poskytujte prémiové služby a produkty za prémiovou cenu a vzdělávejte zákazníka, proč to stojí tolik, nebo prodávejte obyčejné věci za nízkou cenu. Nesnažte se oba modely křížit dohromady.

Jak získat dvě hodiny každý den navíc? (konec výmluv, že nemáte čas)

Je podle mě čas zakroutit krkem výmluvě, kterou jsem tenhle týden slyšel nejčastěji: „Promiň, nemám čas.“ Protože každý má čas, jde o to, jak se ten čas využívá. Mě nejvíce pomáhají dvě věci – pár dní si počítat každou aktivitu a čas na ní strávený. Tužku, papír a piště pište si hodinu po hodině co jste přesně dělali a co jste za tu hodinu také stihli. Tohle je docela otvírák očí. Myslíte si o svém času spoustu věcí, ale důležitá jsou čísla. Pomohlo mi také nainstalování RescueTime, geniální aplikace, která vám počítá čas strávený u jednotlivé aplikace na počítači. U webových prohlížečů umí dokonce rozlišovat jednotlivé stránky a tak přesně víte, kolik strávíte denně třeba Facebookem, nebo aktivní prací. Nemyslete si, že víte objektivně, čím trávíte svůj čas. Nejlepší měření je to, které za vás dělá někdo jiný a vy můžete jen operovat s výsledky. Moje první rada - kvantifikujte se.

Přestaňte dělat kraviny. Do kravin patří především to, v čem jste prostě špatní a vždycky budete, případně vás to ještě k tomu nebaví. Patří sem vše, co byste dělat neměli - nejčastěji nakupování, administrativa, stěhování, domácí práce, úklid, řízení auta, příprava všeho možného. Dejte si třeba na pikr.cz nabídku, že hledáte člověka, co vám uklidí, co vám nakoupí, dojde do copy centra a udělá za vás vše, v čem nevynikáte. Další zajímavá firma se zdá být Suzi. Zdá se, že umí vše od nakupování přes administraci a stěhování. Jste profík nakupování, kopírování a úklidu? Ano, pak to tedy dělejte. V opačném případně s tím okamžitě sekněte. Je potřeba začít se naučit delegovat a uvolnit si tak ruce na to opravdu zajímavé, tedy to, co vám jde nejlépe. Jste na juniorské pozici? Tím více byste se měli naučit delegovat a investovat do lidí okolo. Vydělej, a nech vydělat. Když se budete zabívat zabývat prací, kterou už umíte, nikam se neposunete.

Konec zběsilého komunikování s každým – je čas omezit Facebook, Skype a zvláště telefonování. Nejlepší jsou podle mě krátké osobní schůzky, na kterých se udělá nějaké rozhodnutí. Nejlepší schůzky jsou žádné schůzky. Proč se scházet, pokud dokážete efektivně pracovat i bez toho, abyste se scházeli? Řečmi se málokterá práce udělá, myslete na to. Přestaňte s kafíčky, hodinkou na oběd a dalšími nesmysly. Oběd se dá zvládnout za dvacet minut, stačí ho míst mít stejně jako snídani připravený dopředu. Snažte se stejně tak omezit čekání různého druhu. Spoustu čekání se dá buďto omezit, nebo naprosto vynechat. Budete tak mít daleko více času na produktivní práci i zábavu naplno. 

Edit 3.8.2012 : Opraveny tři pravopisné chyby.