Více štětináčů na vodítku
/Obrázek: Miss Piggy od ** Maurice **, www.flickr.com
Každé ráno jezdím do práce tramvají přes zastávku Husinecká, kousek od VŠE. Přímo naproti tramvajové zastávce je stánek s grilovanými kuřaty. Jel jsem tudy asi tak třistakrát, ale nikdy jsem u stánku neviděl byť jen jediného zákazníka. Stánek se pokouší o všechny možné druhy marketingu – má velkou ceduli, nějaké reklamy lákající na grilovaná kuřata, možná tam někdo rozdává i letáky. Nikdo si toho stánku nevšimne a asi jen málokdo by o něm řekl kamarádovi či kolegovi. Je to prostě nuda.
Když jsem jednou čekal na tramvaj přesně na té samé zastávce, koutkem oka jsem zahlédl ale cosi nevídaného. Hubená blonďatá slečna měla při venčení v přilehlém parku na konci vodítka malého růžového štětináče. Pobíhal po trávě, občas spokojeně zachrochtal a prohrábl trávník rypákem. Nikomu tenhle prasák neunikl. Lidé do sebe začali šťouchat, ukazovat na něj a smát se. Ještě v tramvaji si o něm každý vyprávěl, jaké prase to měla slečna na vodítku.
Rozdíl mezi štětináčem a prodejcem kuřat je ve výjimečnosti. Kdyby stánek měl na svojí střeše desetimetrové nafukovací kuře převlečené v kostýmu supermana, nikdo by ho nepřehlédl. Možností na trhu je spoustu, proto je lepší být pobuřující, než nudný. Vyvolává váš business nebo myšlenka v některých negativní reakce? Skvělé, alespoň o tom lidé mluví. Každý nemusí mít vašeho „štětináče“ (ať už je jím cokoliv) doma. Stačí, když o tom budou mluvit. Pojďme zítra na trh s více vepři, slovo se tak bude šířit.