Proč by mírný pesimismus v plánování mohl být užitečný?

Číst tenhle titulek před pár lety (kdy jsem věřil na čistě pozitivní myšlení) tak si řeknu, že jsem se zbláznil, ale jak jsem se pustil aktivně do hledání snadného způsobu měnit staré zvyky, zarazily mě výsledky mnohých výzkumů, ale začněme mytím nádobí.

Nenávidím mytí nádobí, zvláště na koleji. Jsem fandou automatizace a tak je pro mě špinavé nádobí pouze výzvou hledat myčku, ale rozhodně ne vzít si do ruky houbičku a pustit se do něj. Jedním z mých nových zvuků, které jsem se rozhodl zařadit do svého života je toto– na koleji žádné špinavé nádobí do druhého rána a co si můžu připravit na druhý den, to si připravím. Snídani mám tak udělanou už večer v krabičce, tašku na notebook se všemi věcmi co potřebuji na zítra, na stole leží vedle sebe hodinky, nabitý telefon i klíče. Než jsem se pustil do lámání starých zvyků, zaposlouchal jsem se do Willpower Instinct a současně objevil video The Power of Habit. Aby se plán podařil, je kupodivu důležité najít slabá místa vašich plánů a předem navrhnout jejich řešení.

Slabé místa u mě byla jasné– když pracuji do večera a vrátím se na kolej, nemám vůbec chuť se pustit do mytí nádobí, nebo přípravy na druhý den. Chci jen zalézt do postele a jen tak ležet, případně poslouchat hudbu. A zde přichází druhá důležitá část tvorby nových zvyků– odměny. Byl jsem optimistou, představoval jsem si, jak si vždy pěkně připravím. Když jsem ale dorazil na kolej, špinavé nádobí se zdálo ještě špinavější a má únava na mě padala ještě víc.

Protože máme v mozku stále velmi primitivní části, které slyší na bič a cukr, rozhodl jsem se zařadit odměnu. Za každý den, kdy se mi to podaří, si můžu dát něco sladkého (čokoláda) a protože mám ráno více času, můžu si číst, což mě také baví.

Fantazírování o růžové budoucnosti bez toho, že uděláte chybu, novým zvykům nepomáhá. Najděte si slabá místa vašich plánů, předvídejte je a za každý splněný kus se odměňte a pokračujte dál na vaší cestě– zvládnete to.