Jak jsem se v Číně naučil jíst žáby

Tam kde končí strach začíná život.

Na firemním obědě v Číně (kde budu celkem tři týdny) se sešlo mnoho čínských specialit. Žáby, husí krev, prasečí žaludky, lotusové kořeny, prasečí jícny, vařená střeva.. prostě všechny nechuťárny, které si představíte. (Jedinou výjimkou jsou psy. Ty tady opravdu nikdo není a Číňani nejsou ochotni to tolerovat. Dělat vtipy na psy tu opravdu nedoporučuji).

Zkusil jsem vše. I žábu, ale nejvíc mi nesedla asi husí krev. Žába je v pohodě, ta chutná jako kuřecí, jen si ji nesmíte moc dlouho prohlížet, jinak ji nikdy nesníte.

Hodně lidí se bojí ochutnat nějakou takovou specialitu. Neříkám, že bych to mohl jíst každý den (i když byl jícen nebo střevo celkem dobrý). I tak mi bylo po takovém obědě celkem těžko a spravila nás s kolegou potom až plechovka staré dobré Coca-Coly.

Ochutnal bych je znovu, i když bych věděl, že mi bude třeba trochu těžko? Určitě ano, život začíná tam, kde končí strach. Protože tím že se trošku hecnete začnete objevovat něco nového, zkoušet nové věci a sbírat úžasné zkušenosti.

Nekoukejte na vaši žábu moc dlouho, prostě ji ochutnejte. Nemusíte se ji dávat každý den.

Ale rozhodně byste ji měli zkusit.