Jak připravit vaše publikum na vaší prezentaci

Jak připravit publikum na prezentaci? To je úplná blbost, ne? Neměli byste se připravovat vy?

Ano.

Vlastně ne, vůbec ne.

Jsou dvě možnosti. První je, že na prezentaci jste dorazili tak tak a nemáte moc času na nic. Rychle zapojit počítač a jedeme.

Druhá možnost je dát si tu práci být na místě daleko dřív. U důležité akce minimálně o hodinu. Pak máte spoustu času na to si všechno v klidu zapojit a přichází ten nejdůležitější moment.

Jděte za vašimi posluchači, podejte si s nimi ruku, popovídejte o tom odkud přijeli, co je zajímá, co je trápí co se vašeho tématu týče. Tohle “zahřívání” publika má hned dva pozitivní efekty.

Ukážete, že jste připravení. Že si nečtete na poslední chvíli ještě své slajdy před akcí.

Ukážete neutuchající zájem o publikum. Prezentace je fajn, ale ten opravdový král akce je publikum samotné. Není publikum, není prezentace. A takhle dáte publiku tu nejvyšší poctu - mluvte s lidmi a hlavně hodně poslouchejte.

Když prezentuji, tak jsem vidět, jsem výrazný, jsem hlučný. Jedu show.

Ale když se bavím s publikem, jsem spíše introvetrní. Poslouchám, ptám se, zjišťuji. Tohle je to, co publikum chce. Naslouchejte!

Jak se seznamujete s publikem vy? Dáváte si dost času na to, abyste se s publikem seznámili?

Mluvíte spíš vy, nebo posloucháte?

Uvědomil jsem si tyhle dvě věci, když jsem potkal miliardáře

Jednou jsem si v kavárně všiml, že přede mnou stojí nenápadný člověk v černé tričku a černých teniskách. Nikdo by o něm na první pohled neřekl, že je to miliardář.

Zaujaly mě na něm hned dvě věci.

Zaprvé, je to úplně stejný člověk z masa a kostí jako vy. Žádná magická bytost z jiné planety, která se vznáší nad zemským povrchem.

Zadruhé, když telefonoval, měl v uších AirPods. Úplně stejná sluchátka, které si také můžete koupit.

Dříve stál notebook, mobilní telefon a dobrá sluchátka jako malé auto. Dnes si tyhle věci můžete koupit za zlomek ceny a mít nástroje na kterých pracují miliardáři. Jasně, na soukromé letadlo nedosáhnete, ale pracovní nástroje můžete mít úplně stejné.

Je dobré si tohle občas připomenout.

Issac Asimov za svou kariéru napsal přes 500 (!) knih a více jak 90 000 pohledů a dopisů. Když si vezmete, že to psal buďto rukou, nebo na psacím stroji, tak je obdivuhodné samo o sobě. Těžko bychom takové nástroje dokázali použít dnes.

Ano, kupte si skvělé pracovní nástroje. Kvalitní nástroje šetří čas.

Ale prosím, uvědomte si, že když si koupíte tužku a blok do kterého psal Issac Asimov, tak to z vás samo o sobě spisovatele neudělá.

Psaní z vás udělá spisovatele.

Ne blok a tužka, který používá slavný spisovatel.

Vykašlete se na dokonalost

Nejlepší hotel, ve kterém jsem v životě byl, nebyl vůbec dokonalý.

Kafe dole u recepce mohlo být o dost lepší. Transfer z letiště mohl být o fous lepší. Okolí hotelu mohlo být o kus lepší.

Nejlepší fotky, které jsem viděl, nebyly vůbec dokonalé.

Spoustu věcí na nich bylo technicky špatně. Ale vystihly skvěle jeden moment, který za to stál. Jeden moment, kterého si třeba okem nevšimnete, protože nedáváte pozor. A pak vidíte tu fotku, zastavíte se, pozorně si ji prohlédnete a uvědomíte si jak je skvělá.

Nejvlivnější knihy, které změnily na vždy můj život, také nebyly vůbec dokonalé.

Jak získat přátele a působit na lidi a Prezentace a zen. Dvě ikonické knihy díky kterým se na komunikaci dívám úplně jinak. Na obou byste našly chyby a bude spoustu lidí, kterým se vůbec nelíbí.

Proč se tedy bojíme něco začít dělat, proč se bojíme napsat a zveřejnit první článek na blogu, první knihu, napsat alespoň první stránku, zavolat a prodat prvnímu váš produkt, otevřít si kavárnu a oslovit všechny firmy v okolí s ochutnávkou a stát na ulici před kancelářemi a lákat lidí do vaší kavárny…

Bojíme se, že snad to co děláme, není dokonalé?

Nikdy to dokonalé nebude.

Ty nejlepší věci v životě nejsou dokonalé.

A začátky všeho byly malé, tak malé, že byste je hledali elektronovým mikroskopem. A dokonalé nebyly vůbec.

S čím byste přišli dnes na svět, co byste v práci dnes udělali jinak a jak byste s lidmi mluvili, kdyby vám bylo úplně jedno, jestli je je to dokonalé, nebo ne?

Jděte a udělejte to. Potřebujeme vás.

Díky.

Jak jsem napsal 900 příspěvků na blog

Včera jsem se díval na počet příspěvků na blogu. Podle všeho před 900.

Možná si říkáte, o čem pořád píšu a jak jsem to dokázal? Mám pocit, že spoustu blogů končí do jednoho roku. Autor se prostě “vypíše”, už ho to možná nebaví, nebo nad tím (má teorie) moc přemýšlí.

Mám úplně jinou strategii.

1. Chcete také hodně psát a nevíte jak na to? Zde jsou moje tipy.

2. Nepřemýšlejte jestli píšete dobře. Hlavně pište.

3. Využijte na psaní různé šance, nelimitujte se. Psal jsem blog z Číny, psal jsem ho na hotelu v Paříži, psal jsem ho na letišti, na zemi, v desítkách kaváren. Neřeším kde.

4. Všímejte si věcí okolo sebe a zkuste na ně reagovat. Včera jsem viděl auto s polepem “bolest je iluze”.. Souhlasíte? Nebo máte jiný názor? Vidíte, hned máte skvělý nápad na blog.

5. Pište, nepřemýšlejte. Vím, že tohle zní jako fakt divná rada, ale spoustu lidí pořád přemýšlí a nic rozumného nenapíšou.

6. Neřešte kolik lidí váš blog čte. I kdyby ho četla jen vaše máma a manžel, stojí to za to!

7. Zrušte komentáře na blog. Tohle mi dost pomohlo. Ať si každý komentuje kde chce, ale ne na vašem blogu. Nenávisté komentáře na blogu rozhodně na chuti psát nepřidají.

Zkuste některý z mých tipů a dejte vědět.

Pomohlo to?

Pište, potřebujeme vás.

"Dvě kila týdně"

Kousek od práce mám skvělou vietnamskou restauraci.

Nejen že dobře vaří, ale u kasy mají mou oblíbenou mísu se skvělými bonbony. Vždy je doplněná, bonbon pro každého.

Mají tam dokonce vedle mísy tabuli s “candy exchange rate”, tedy směnným kurzem za bonbony. Za jeden bonbon byste se měli usmát na obsluhu, za dvě bonbony udělat prsty srdíčko, za tři… vtipné, milé. Hodně lidí se tam o dost více usmívá u té kasy.

Ptal jsem se obsluhy kolik těch bonbonů se sní za týden. “Dvě kila týdně,” odpověděl mi včera pán za kasou. Kurňa, to je pěkných osm kilo za měsíc a ročně se blížíte ke sto kilo. To je spoustu dobrých bonbonů. A něco to stojí.

A je to milé malé gesto, které bychom všichni měli ve svém podnikání dělat. Miluji hotel, který má u recepce vodu s ovocem, kafe a čaj zdarma. Miluji ručně psané přání od hotelu v pokoji když mám narozeniny a vedle něj krásný dortík (mé datum narozenin přeci každý hotel ví). Miluji když jedete nějak za zákazníkem a on zarezervuje parkovací místo a dá tam ceduly s vaším jménem.

Všechny tyhle věci nestojí skoro nic a každého hosta potěší.

Jaká jsou vaše “dvě kila týdně”, tedy malé radosti, které můžete dělat vašim zákazníků (skoro) zdarma?

Čemu se věnujete už sedm let?

Sedm let píšu tenhle blog. První příspěvek v roce 2012.

Čemu se věnujete sedm let?

Je dost možné, že pokud budete něco dělat sedm let, tak se v tom zlepšíte. Talent je atraktivní. Myslet si, že se pro danou aktivitu musíte narodit, nebo máte smůlu.

Ale možná daleko lepší je věřit, že většinu věcí se dá v životě naučit. I takové věci, jako je empatie či naslouchání.

Zkuste se něčemu věnovat roky bez přestání a uvidíte, že nepotřebujete talent, abyste v něčem byli dobří.

Potřebujete ale trénovat a věnovat se jedné věci dlouhodobě.

(Své první školení prezentačních dovedností jsem udělal v roce 2012. Možná mám pro prezentace talent. Možná jsem se tak narodil. Nebo jsem se možná prezentacím jen věnoval výrazně víc, než ostatní. Než vy? Čemu se budete věnovat vy?)

Víc, víc, víc

Společnost v tom má jasno. Kdo má víc, ten je lepší. Jenže v honbě za větším, lepším a dražším narazíte za pár let na jednoduché omezení.

Že začnete čas měnit za peníze.

Čas je nejcennější komodita spolu s energií. Protože když nemáte čas nebo energii, ani peníze vám nepomohou. Můžete mít peníze na krásnou jachtu, ale když nemáte čas se v ní ani jednou projekt, k čem vám bude?

Proto v honbě za více penězi, úspěchem a větším a lepším narazíme na to, že jednou začnete měnit čas strávený s lidmi, které milujete (váš muž, vaše žena, vaše děti, rodina a nejbližší přátelé) za peníze.

Řešení? Načrtněte si v hlavě čáru, kam už nepůjdete. Budete obětovat každý večer? Jste ochotni obětovat i víkendy práci, nebo chcete večer číst sami pohádku dětem?

Řekněte si, co jste ochotni pro “víc, víc, víc” udělat. A nejděte, prosím, za to.

Vaše zdraví, rodina a děti za to stojí.

Netěžíte už příliš dlouho z toho, co jste se naučili před léty?

Některé dovednosti jsou platné své době a ty je potřeba obměňovat. Něco sice můžeme používat roky a pořád to platí, pokud ale pracujete hlavou a rukama (myšleno ťukáním do klávesnice), je dost možná, že si musíte obměnit váš skill set každých pár let.

Jak na to? Mám pro vás tři doporučení.

Udělejte si vlastní L&D rozpočet. Stejně jako firmy mají svůj Learning and Development rozpočet, udělejte si svůj a pravidelně každý rok ho využijte a investujte do svého vzdělávání. Za mě je nejlepší si zaplatit i nějakou zahraniční přednášku, konferenci nebo workshop, kde úroveň bývá jindy a můžete získat poslední know-how. Na vašem CV bude také kurz ve Stockholmu vypadat lépe než kurz v Horních Měcholupech.

Každý den věnujte 30 minut až hodinu svému rozvoji. Věnujte se na začátku nebo na konci pracovního dne čtením novinek, shlédnutím nějakého zajímavého videa nebo se naučte novou dovednost. Třicet minut denně se neskutečně nasčítá a brzy budou vaše skills úplně jinde.

Pravidelně čtěte naučnou literaturu i beletrii. Zrovna jsem dnes poslouchal skvělý podcast s Tom Petersem kde říkal, že když měl pocit, že jeho know how už zastarává tak věnoval celý rok intenzivnímu čtení a studiu. To mi přijde geniální. Tím jsou jeho tipy platné i po šedesáti letech kariéry. O CEOs říká, že je nejvíce brzdí to, že nečtou. Nedělejte stejnou chybu a pořiďte si každý měsíc zajímavou knížku. Je to levný způsob jak se něco užitečného naučit.

Jaké jsou vaše tipy na učení se? Co funguje vá?

Osm let školím prezentační dovednosti a tento dokument shrnuje mé zkušenosti

Osm let už školím prezentační dovednosti pod značkou Šťavnaté slajdy. Řekl jsem si, že je čas dávat víc know-how zdarma vám, čtenářům mého blogu a fanouškům na Facebooku.

Stáhněte si proto shrnutí mých prezentací a workshopů.

Na několika stranách najdete konkrétní tipy k přípravě, designu a projevu. Zároveň zde najdete tipy na knížky, webové stránky a konkrétní prezentace, které vám pomohou vytvářet lepší slajdy a být skvělým řečníkem. Na konci je také několik mých slajdů pro ukázku.

Pokud se vám dokument líbil, pošlete ho své kolegyni, kamarádovi nebo ho rozešlete v rámci své firmy. Uděláte mi tím opravdu radost a pomůžete tak zlepšit úroveň prezentování v Čechách.

Chuť kávy ovlivňuje image a slova baristy

Bavil jsem se nedávno s jedním baristou v mé oblíbené kavárně a zaujala mě jedna informace - chuť kávy podle něj ovlivňuje to jakým způsobem kávu prodává, jak ho zákazník vnímá jako profesionála a do jaké míry mu zákazník věří.

Pokud ho prý zákazník vnímá jako profesionála, který mu pravidelně dělá skvělou kávu, bude skoro vždy spokojen.

Pokud prý o kávě dobře mluví a dodá tomu správný příběh, chuť se bude podle jeho slov měnit spolu s příběhem.

Pokud mu prý zákazník věří, bude daleko spokojenější i s kávou, která se zrovna nemusela povést.

Tohle musíme používat i jinde, než v kavárnách. Zajímá mě jak to můžete použít ve svém životě? Jak můžete příběh, tím co vyzařujete ovlivnit kvalitu vašich služeb?

A jak vám zákazník může více věřit? Placebo? Možná. Ale funguje to.