Jídlo na konferenci je důležitější než řečníci

Já vím, jako advokát prezentování se slajdy bych tohle neměl říkat, ale je to tak.

Lidé si skvělé jídlo zapamatují lépe, než skvělého řečníka. Proto nikdy neochuďte účastníky o dobrý catering - ať už jde o malý workshop nebo o velkou konferenci.

Byl jsem na důležité konferenci v Rumunsku, kde mj. vystupovat Daniel Goleman, Robin Sharma nebo Seth Godin. Některé prezentace jsem úplně zapomněl, ale doteď nezapomenu, že tam měli spoustu dobrého kafe zdarma a na oběd tak dobrého lososa, že jsem ho už dlouho neměl.

Pokud bych si měl vybrat akci s průměrnými řečníky a skvělým jídlem a zázemím, nebo skvělé řečníky a špatné jídlo a špatné místo, volím si první možnost.

Maslow měl pravdu.

Tak na to nezapomeňte až budete plánovat další akci.

Jak jsme potkali se ženou miliardářku

Se ženou jsme o víkendu potkali miliardářku.

Jedna z nejznámějších žen v businessu v Česku. Miliardu na účtu nemá, ale řídí jednu ze zásadních firem v tuzemsku. Potkali jsme jí v obchodu s obuví jak si vedle nás zkoušela boty.

Když jsem byl na střední, nejbohatší člověk, kterého jsme mohl poznat nějak blíž, byl ředitel jednoho velkého podniku. Ráno na snídani se mě ptal, jestli nechceme párky k snídani, že by nám skočil do krámu.

Byl jsem překvapený takovou nabídku a tak mu říkám, že jsem nečekal, že chodí do obchodu pro párky. “A to si myslíš, že tam létám vrtulníkem?” Tuhle odpověď si pamatuji doteď.

Lidé, kteří toho hodně dokázali, jsou v mnoha směrech výjimeční. Asi nikdy nebudeme miliardáři jako oni.

Ale jsou to lidé stejně jako my. A my se můžeme stejně jako oni snažit o úspěch, spokojenost a zdraví.

Protože úsilí a píle je tu pro nás všechny stejně dostupná.

Neřešte co bude nebo co bylo. Dnešek může každý z nás změnit.

Chuť kávy ovlivňuje image a slova baristy

Bavil jsem se nedávno s jedním baristou v mé oblíbené kavárně a zaujala mě jedna informace - chuť kávy podle něj ovlivňuje to jakým způsobem kávu prodává, jak ho zákazník vnímá jako profesionála a do jaké míry mu zákazník věří.

Pokud ho prý zákazník vnímá jako profesionála, který mu pravidelně dělá skvělou kávu, bude skoro vždy spokojen.

Pokud prý o kávě dobře mluví a dodá tomu správný příběh, chuť se bude podle jeho slov měnit spolu s příběhem.

Pokud mu prý zákazník věří, bude daleko spokojenější i s kávou, která se zrovna nemusela povést.

Tohle musíme používat i jinde, než v kavárnách. Zajímá mě jak to můžete použít ve svém životě? Jak můžete příběh, tím co vyzařujete ovlivnit kvalitu vašich služeb?

A jak vám zákazník může více věřit? Placebo? Možná. Ale funguje to.

Skvělý, ale ne pro mě

Rozejít se se někým je umění. Možná ještě větší umění je pak o bývalém partnerovi mluvit. Jsou tři verze jak můžete o bývalém mluvit.

Ta jednoduchá verze je ho následně kritizovat a zmiňovat jeho chyby po tom, co jste se rozešli. Tahle verze může jít až do pomlouvání. Nic dobrého z toho nekouká, možná se vám trochu uleví. Po čase se ostatní budou oprávněně bát, že je čeká stejný osud.

Ta těžší verze je bývalého partnera nikde moc nekritizovat, nepomlouvat a možná se až trochu vlastně vyhýbat otázkám na něj. Taková strategie hraní do outu, příp. mazání člověka ze svého života.

Ta nejtěžší a zároveň myslím nejefektivnější verze je uvědomit si (pokud je to pravda), že ten člověk byl skvělý, ale ne pro vás. Na otázku na vašeho bývalého ho tak chválíte, uvědomujete si to dobré a to štěstí, že jste se potkali, něco spolu prožili a pak se vaše cesty rozešli. Vy jste se mohli spoustu nového naučit a zároveň pak nemusíte být s člověkem, se kterým si nerozumíte.

Skvělý, ale ne pro mě. Dokážete to?

Jak lépe mluvit díky naslouchání

Mluvil jsem o tom, že krátká pauza vám může pomoct v tom, aby vás lidé poslouchali.

Co můžete ještě dělat?

Když se podívám na své bývalé šéfové a šéfy, měli rozhodně jedno společné: mluvili až poté, co si druhou stranu dobře vyslechli a otázkami ověřili, že rozumí správně druhé straně. 

Spousta problémů v komunikaci vzniká z toho, že neznáme celou situaci a náš názor stavíme pouze na tom, co jsme z druhé ruky slyšeli. Tahle tichá pošta často mění realitu v příběhy, které nejsou vůbec pravdivé. Málokdy je problém jen jednostranný s jasnými příčinami a důsledky. K tomu abyste situaci pochopili, potřebujete znát veškeré detaily.

Pokud chcete lépe mluvit, tak nejdříve druhou stranu dobře vyslechněte. Pak se zeptejte na několik ověřujících otázek, kdy můžete podpořit nebo vyvrátit to, co jste slyšeli z doslechu. 

A až pak mluvte. 

Zkuste si dnes jak vám tenhle trik funguje. Uvidíte, že budete narážet na daleko méně nedorozumění. Nejdříve poslouchejte, pak až mluvte. 

PS. Zajímá vás, které knížky jsem si nedávno objednal a pomohou vám posunout práci kupředu? Podívejte se na blog.

Jak lépe mluvit díky pauze

Většina lidí dělá tu chybu, že se toho snaží říct hrozně moc. A snaží se mluvit hned, rychle a bez přestávek, aby vše stihli říct. Kvantita je pro ně zásadní. 

Pokud chcete lépe mluvit, mluvit tak, aby vás lidé poslouchali, zkuste jednoduchý trik.

Než začnete mluvit, udělejte krátkou pauza. Neříkejte nic, podívejte se na lidi okolo sebe a vyčkejte. Až pak začněte. Zároveň mluvte v blocích, které od sebe oddělíte krátkou pauzou.

Pauza není nic. Pauza je mocná součást toho, co říkáte a pomůže vám, aby vás lidé spíše poslouchali.

Nadechněte, udělte si krátkou pauzu.. a začněte. 

Lepší?

Tři jednoduché tipy jak se hned můžete stát lepším rétorem

Prezentování je těžká disciplína, která zároveň bude patřit mezi čím dál důležitější dovednosti. Hard skills prostě brzy stačit nebudou.  Jak ale lépe mluvit k lidem? Zde jsou mé tři tipy.

Naučte se nazpaměť začátek a konec vaší prezentace.

Tenhle tip mám od mého mentora (díky Petře!), který měl naprostou pravdu. Nemůžete se naučit celou prezentaci nazpaměť (i kdyby se vám to podařilo, budete znít hrozně uměle). Začátek a konec, to jsou dvě části, které si každý pamatuje. Proto je dobré si tyto dvě části připravit co nejlépe. Pomůže vám to zároveň výrazně snížit stres, když víte, jak budete začínat a končit.

Buďte na místě o hodinu dříve.

Woody Allen říkal, že "Eighty percent of success is showing up." Podle mě naprostá pravda. Drtivá většina řečníků chodí na prezentaci o deset minut dříve. Buďte profesionálové. Buďte na místě už o hodinu dříve. Prvních 45 minut věnujte přípravě a posledních 15 minut věnujte publiku - dejte si s nimi kávu, pohovořte neformálně o jejich tématech i tématech vaší prezentace. Ukážete, že jste připraveni a zároveň si vytvoříte první vazby. Začít budovat důvěru tak budu o mílový krok snazší.

Připravte pro ně něco extra.

Před pěti lety jsem byl v Londýně na prezentaci Seth Godina, když vyšla jeho nová kniha. V pozvánce bylo napsáno, že ke vstupence dostanete jeden výtisk zdarma. Když jsme přišli do sálu, každý měl na sedadle papírovou tašku a v něm hned dva výtisky (!). Jaké to milé překvapení a to Seth Godin ještě nezačal. O co víc jsme byli mile překvapeni, když pak každý dostal unikátní kód, kde na speciální stránce mohl nechal další (třetí!) výtisk zaslat komukoliv.

Každý pozná rozdíl mezi tím, jestli jste velkorysí, nebo naopak šetříte náklady na každý halíř. V prezentaci jde o show, nejste Makro. Nejděte tedy po každé korunce a připravte pro vaše posluchače milé překvapení. 

Který tip můžete hned využít? 

Emoce vs. fakta

Až budete navrhovat vaši další prezentaci zkuste si udělat jednoduché cvičení. Stačí k tomu lepící papírky ve dvou barvách.

Jednou barvou si označujte slajdy (jeden slajd na jeden Post-it), které nesou především fakta. Druhou barvou slajdy, které nesou především emoce. Až budete hotovi, tak se podívejte na poměr emoce vs. fakta.

Každá prezentace je unikátní a tak je potřeba si najít vlastní ideální poměr. Já se držím někde u 60-20 až 80-20 ve prospěch faktů, ale vždy držím min. 20 % emocí.

Bez emocí bude vaše prezentace nuda, protože každá prezentace je tak trochu show. 

Jaký je ten váš poměr?

(převzato z firemního blogu)

Tři otázky pro vaši další prezentaci

Proč vás pozvali mluvit?

Každá organizace, firma nebo skupina má nějaký důvod proč vás pozvali. Mají nějaká očekávání, mají typicky své cíle. Zeptejte se jich na to jak by vypadala prezentace, kdyby byla úspěšná. Určitě vám rádi popíšou znaky toho jak by vaše prezentace měla vypadat. Zde rozhodně platí, že dvakrát měř, jednou řež.

Jaké je jádro vaší prezentace?

Jinými slovy - pokud by si měli zapamatovat jen jednu věc - co by to bylo? Jádro prezentace určuje téma celé prezentace, podle něj snadno poznáte co má v prezentaci zůstat a co raději vynechat a zároveň vám pomůže si vyjasnit myšlenky. Pokud vám pak čas zkrátí o polovinu, vždy snadno prezentaci upravíte na místě podle jádra. Nemít jádro znamená nemít jasno.

Co mají po prezentaci udělat?

Každá prezentace má mít svůj cíl, ale daleko zajímavější je mít jasno v tom co mají vaši účastníci udělat po prezentaci. Nejnudnější prezentace je informativní - tj. že jim chcete jen něco říct. Těchto prezentací se vyhýbejte jako čert kříži. V optimálním případě má prezentace vést k nějaké akci a změně - jaké?

Jaké jsou vaše otázky pro další prezentaci?

(převzato z firemního blogu)

Zpověď profesionálního řečníka

Chcete se alespoň částečně živit mluvením? Pak je pro vás tenhle článek.

Někdy v roce 2012 jsem se rozhodl, že ze svého koníčku prezentování udělám vedlejšák a od té době se více či méně živím mluvením - především firemními tréninky na téma prezentování, komunikace a time management. A chci vám dát pár rad na to, jak se třeba i vy můžeme částečně živit mluvením.

V první řadě potřebujete téma, kterému budete rozumět lépe, než většina lidí a zároveň je to téma, které ostatní zajímá a někdo za to bude ochoten platit. Ta druhá část věty je zásadní - někdo za to bude ochoten platit. Protože pokud se chcete živit jako lektor / trenér / řečník, pak si musíte uvědomit, že je to práce jako každá jiná. A musíte tedy mluvit o tom, co ostatní zajímá.

Pak bych vám doporučil si koupit deset TOP knížek, které na tohle téma najdete na Amazonu. Většina lidé v Čechách totiž vůbec nečte zahraniční zdroje a to můžete využít jako svou konkurenční výhodu. Dejte si pak těchto deset knížek dohromady a vytvořte z toho jednu klíčovou prezentaci nebo školení. Tím budete mít první produkt, který můžete prodávat.

Nejdříve prodávejte, pak leštěte. Leštit znamená vylepšovat vaší prezentaci. To dělejte ale až potom, co jste jí poprvé prodali. U mě jsou zákazníci jasní - prodávám firemní školení / workshopy, nebo tvorbu prezentace na míru. Firmy na to mají vyhrazený budget a vy jim dodáte to, za co musí každý rok utratit. Dělat veřejné workshopy je podle mě daleko těžší. Už je z toho důvodu, že průměrný Čech za své vzdělání zaplatí méně než stovku měsíčně. 

Uvědomte si, že budete muset řešit marketing a prodej jako první (a vlastně ho budete muset řešit pořád, neustále se prodávat a nabízet). K tomu budete potřebovat minimálně webovou stránku (šablona za pár stokorun stačí), Facebook a YouTube.  Dobrý je také blog, pokud se pro něj ale rozhodnete, tak ho musíte ale psát pravidelně a psát tak, aby to mělo koule. Nudné firemní blogy nikdo nečte.

Pokud nechcete prodávat tak se jako profesionální řečník neuživíte. Když nic neprodáte, nemáte kde mluvit. Takže se musíte naučit prodávat a nesmí vám to dělat zas tak velký problém. Nevím kolik firem mě odmítlo, ale asi celkem dost. Tak jako tak se mi ale podařilo vytvořit stálé zákazníky a dostat se do firem, o kterých většina lidí slyšela. Nenechte se odradit tím, že vás někdo odmítne. 

Musíte být spolehliví. Znamená to chodit včas, mít vše připravené a dodržet své slovo, neměnit čas a termíny, dodat to, co jste slíbili. Hodně lidí má s tímhle problém. Chodí pozdě, slibují a pak nedodrží. Pak dlouho ale v tomhle podnikání dlouho nezůstanete, protože konkurence je velká a nikdo nemá dlouhou trpělivost.

Musíte něčím pozitivně překvapit. Když pojedete autem a uvidíte stádo hnědých krav, asi ani nezastavíte a určitě o tom nebudete po týdnu mluvit. Pokud jedna z těch krav bude fialová, možná i zastavíte, vyfotíte si jí a budete o ní ještě týden o tom mluvit. Co je vaše fialová kráva? O čem budou lidé mluvit po tom, co budou na vaší prezentaci?

Zapomeňte snít o tom, že budete další Tony Robbins. Nebudete, tohle je prostě dřina a šance, že jste druhou takovou hvězdou je asi jako vyhrát ve sportce. Spíš budete tvrdě makat. A znovu a znovu a znovu. Znamená to třeba vstávat v půl šesté a jet na školení sto kilometrů. Znamená to třeba spát na ubytovně a školit tři dny za sebou, kdy jste každý den osm hodin na nohou a ještě týden potom vás trochu bolí nohy.

Ale víte co? Všechen ten prodej, nezdary, bolest, dřina.. všechno to nakonec stojí za to, protože nakonec budete mít možnost mluvit o tom, co vás baví a zajímá a dostat za to zaplaceno.

O čem budete mluvit vy?