Knížka týdně

Jestli je něco, co mě výrazně posunulo dopředu, tak je to přečtení jedné knížky týdne. Když čtete tímhle tempem, velmi rychle se dostáváte do obrazy v poměrně značné šíři témat. A protože spoustu lidí vůbec nic nečte (skončili tak u Harryho Pottera před pěti lety), tak vám to dá i pozoruhodnou konkurenční výhodu, protože budete daleko lépe chápat svět okolo sebe.

Zkuste začít s jednou knížkou měsíčně, pak na dvě knížky za měsíc až čtyři knížky za měsíc. Skoro všechno se dá dnes naučit jen z knížek, případně dostat solidní základy. Samozřejmě z knížek v angličtině, kde je tisíckrát lepší výběr. Moje osobní tipy jak přečíst knížku za týden?

• Naučte se rychločtení, neskutečně vám to pomůže. Mě pomohla tahle knížka. 
• Noste knížku s sebou - tramvaj, čekárna, autobus, vlak - všude tam a na dalších tisíci místech můžete číst.
• Najděte dobrý důvod číst - co vám to přinese? Proč chcete číst?
• Nejdříve projděte do deseti minut celou knížku, pak až začněte od stránky 1. Nejdříve potřebujete získat "big picture" o čem knížka je, bude se vám pak lépe vstřebávat. Je dobré si i po těch deset minutách říct nahlas a shrnout o čem si myslíte, že je.
• Nemusíte číst knížky do konce, ani od začátku. Čtěte, protože vám to k něčemu bude. Nudná kapitola? Přeskočte ji. Nezáživný odstavec? Další. Naučte se číst pragmaticky, tohle není beletrie.
• Snažte se číst knížky na různá témata. Obecně je dobré přečíst něco na - marketing, management, komunikaci, prezentování, přesvědčování, váš hard skill(s), psaní, sociální sítě, vyjednávání, business modely, podnikání.

Knížka za týden se kumuluje. Dělá to 52 knížek za rok, 520 knížek za deset let a skoro 2100 knížek za dobu čtyřicetileté kariéry. Koho toho budete vědět, když přečtete 52 knížek za rok?

Kterou můžete začít číst dnes? 

Když nevíte jak dál

...je to nejspíš tím, že jste si nedefinovali co v životě chcete nebo nepřemýšleli nad tím, co vás k tomu přivede.

Dlouhou dobu jsem měl problém s tím začít s novými projekty. "Nevím kde začít" byla moje výmluva. Čekal jsem, že  přijde nějaký záblesk inspirace s tím, co mám dělat. A najednou od té doby bude vše jasné, budu vědět každý další krok.

Žádný záblesk nepřišel.

Nenašel jsem odpověď ani v knížkách. Přečetl jsem jich stovky (nepřeháním). Nakonec stačilo pochopit jednoduchou věc - mapu vašeho života musíte nakreslit vy, nikdo jiný to za vás neudělá. Z toho vyplývají podle mě dvě nejtěžší věci, které by měl udělat každý z nás:

1. Říct si, co v životě chcete, sepsat to a mít to stále u sebe.
2. Vymyslet všechny kroky které musíte udělat k tomu, abyste se dostali k tomu co chcete.

Takhle jednoduché a přitom se většina lidí nepřehoupne přes první body.

Když nevíte jak dál řekněte si co chcete a napište si to (1) a napište co vás k tomu nejspíše přivede (2). Doporučuji, z vlastní zkušenosti.

Někdy musíte přestat leštit

Je dobré si jednou vyleštit boty, než jdete na schůzku. Leštit si je ale šestkrát je ztrátou času. Kolikrát už jste vyleštili vaši práci?

Moje domněnka je, že většinu času leštíte moc. Jak se bojíte ukázat vaši práci ostatním, dát nové stránky na web, udělat novou prezentaci, přijít s novou službou která je na míle vzdálená všem těm, které jste poskytovali před tím - váháte.

Váháte změnit věci od začátku do konce.

Váháte jít do práce jinou cestou, zkusit nějakou novou restauraci, přečíst si jinou knížku než obvykle. Je to riziko. Dramaticky odlišná práce by se nemusela líbit nejen vašim zákazníkům, ale ani vašemu šéfovi. Proto raději leštíte to, co už jsme postavili, vybudovali a naprogramovali. Místo toho, abyste vyčistili stůl a začali kompletně znovu.

Jaká škoda.

Někdy nestačí malá změna. Někdy potřebujete přestat leštit, zahodit vše co jste do současné doby vytvořili a přijít s něčím opravdu zajímavým. Proto se lidé baví o Eiffelovce a nebaví se o pizzérce na rohu. Pizzérka na rohu leští, není výjimečná. 

Co můžete zítra předělat od základů?

5 vlastností, které bych rád častěji viděl u zaměstnanců

Iniciativnost, soustředění, přístup, učení a orientaci na příležitosti.

Denně potkáváme zaměstnance z různých firem. Od telefonních operátorů, přes kolegy po prodavačky. Je pět vlastností, které bych rád více viděl u zaměstnanců a které ocení každý zaměstnavatel. Které oceníte vy jako zákazník. Zde je můj vysoce zaujatý pohled na to, co je potřeba kultivovat v lidech, kteří s vámi (pro vás) pracují:

Iniciativnost. Kdo je ve vaší firmě zodpovědný za vytváření něčeho nového? Je to pouze vaše šéfová a ti kluci v precizně vyžehlených košilích z R&D? Je málo lidí, kteří začínají něco nového. Kteří jsou schopni přijít s nějakým nápadem jak dělat věci lépe. Jak poskytovat lepší služby, jak snížit náklady, jak něco prostě začít. Tři otázky, které si můžete položit a zvýšit tak vaši iniciativnost:

• Co by konkrétně vaše firma mohla dělat jinak, aby poskytovala lepší služby?
• Jak můžete změnit způsob vaší práce, aby byli vaši zákazníci spokojenější?
• S kým se můžete spojit, abyste vaše nápady realizovali?
• Bonusová: Kdy začnete, kdy to bude dokončené, co bude potřeba udělat mezi těmito daty?

Soustředění. Malý test – chcete mít na náhrobním kameni napsáno: „Zde leží ten, který nám rychle odpověděl na každý email a telefon?“. Nebo byste raději ve světe dokázali něco výjimečného, něco kvůli čemu se vaši zákazníci budou rádi vracet? K tomu, abyste byli výjimeční, se potřebujete soustředit. Začít váš den opravdu důležitou prací bez přerušování – začněte tím, čeho se bojíte, co vás děsí. Co je mimo vaši komfortní zónu. Tři otázky pro vás:

• Jakou prací začínáte ráno – něčím co je mimo vaši komfortní zónu, nebo si jdete uvařit kávu a pokecat s kolegyňkami odvedle?
• Na co se potřebujete v práci soustředit, abyste byli kreativní?
• Jak můžete změnit vaše prostředí tak, abyste měli více prostoru na práci bez přerušování?

Přístup. Proaktivní, pozitivní přístup samozřejmě. To je vlastnost, která vás posune o míle dopředu v každé práci. Přístup je pro mě především o jedné myšlence: Soustřeďte se ve vašem životě na to, co můžete změnit a měňte to pravidelně k lepšímu. Neřešte to, co nemůže změnit. Řešte zákazníky, jak jim můžete doporučit něco skvělého, jak jim můžete vykouzlit úsměv na tváři malým překvapením. Tři otázky pro vás, pokud chcete zlepšit svůj přístup:

• Jaký jeden konkrétní zvyk můžete začít od pondělí budovat u vás v práci a soustředit se na něj třicet dní?
• Co můžete udělat pro to, aby o vás zákazníci říkali „wow, to bylo super“ nebo– „dal(a) si opravdu záležet“?
• Jak se můžete k zákazníkům chovat více osobně? (Co třeba je pro začátek oslovovat v emailu jménem?)

Učení. Je skvělé, že máte za sebou roky praxe a máte vysokoškolský titul. Nebo nemáte ani jedno. Tak jako tak, potřebujete stále sledovat nové trendy. Potřebujete vědět, jak je na tom ta nejlepší konkurence v zahraničí. Nedívejte se jen na české podniky, sledujte zahraniční weby a z nich se učte. Učení souvisí s přístupem, protože možná skončilo vaše formální vzdělávání, ale vaše učení nikdy neskončilo.

• Sledujete pravidelně zahraniční weby a čtete knížky na téma vašeho podnikání (oboru)?
• Kdo je ve vašem oboru nejlepší a jak byste se od nich mohli učit?
• Jak můžete pravidelně zlepšovat to, co děláte? Co třeba měsíční setkání se všemi kolegy a brainstorming session na to, jak dělat věci lépe? Co si každý týden sednou sám se sebou a hodinu věnovat tomu, jak se zlepšit v tom, co děláte?

Orientace na příležitosti. Podle mne nejsilnější myšlenka ze všech pěti bodů. Položte si prosím následující otázku (počkám): „Řešíte v práci prioritně častěji problémy, nebo příležitosti?“. Jde o to, že do stavu, ve kterém jste (pokud je dobrý) jste se dostali soustředěním na příležitosti. Řešili jste, co byste mohli udělat pro vašeho zaměstnavatele, pro potenciálního zákazníka, pro ostatní. Pak jste spadli do pracovního procesu a nejspíše řešíte dlouho jeden problém za druhým.

Změňte to. Každou poradu (nebo většinu z nich) začínejte nejdříve diskuzí nad potenciálními možnostmi rozvoje, co byste mohli zlepšit a jak byste mohli expandovat. Tuhle radu už doporučoval Peter Drucker před dvaceti lety a je stále platná. Jak se utápíme do řešení současných problémů, tak nám utíkají budoucí příležitosti. Nenechte je plavat, řešte je jako první. Příležitosti jsou totiž vaší budoucností. 

Kdy o vás lidé začnou mluvit, pokud budete průměrní?

Odpověď: Nikdy.

Nikdo z nás nemluví o tom, že měl průměrnou kávu v průměrné restauraci. Nemluvíme o průměrném servisu v restauraci, o průměrně odvedené práci, o průměrné znalosti nějaké problematiky.

A přitom kolik z nás investuje peníze do reklamy, energii do získání zákazníků a čas do uzavření nových zakázek jen proto, abyste potom vašim zákazníkům poskytli průměrné služby?

Jednoduchý test. Najmete nového účetního, protože je docela dobrý v golfu, jdou mu slušně dva jazyky a umí obstojně dělat daně? Ne, najmete toho nejlepšího člověka v obrovské hromadě CV. Najmete toho top borce, který zná svou branži sakra dobře.

A hádejte. Která reklama je nejúčinnější? Word of mouth. Co si lidé o vás řeknou. To je důvod, proč nejspíš chodíte na oběd do toho super podniku na rohu. Kolega v práci vám ho doporučil. Není to kvůli té celostránkové reklamě co měli v E15, protože takových se tam každý týden střídá spousty.

Řada na vás. Co můžete přestat dělat k tomu, abyste měli tak čas být v pár věcech zatraceně dobří?

Osobní produktivita pro zaměstnané lidi

Následující prezentace obsahuje základní principy systému GTD pro správu úkolů, ukázkovou implementaci pomocí aplikace Business tasks pro Android a čtyři hlavní principy Full Engagement.

Problém správného projektu na rozdíl od mála času

Pokud máte pocit, že byste potřebovali den co má 48 hodin nekupujte si knížku o time managementu. Možná nebude problém v času, ale problém v tom, jaké projekty si vybíráte. 

Pokud stále nestíháte a snažíte se vecpat do jednoho dne ještě něco víc, je podle mě potřeba se zamyslet. Podívat se na vše co děláte (vaše povinnosti, práci, koníčky) a říct si, jaké výsledky jednotlivé aktivity podle vás mají. A jaký si myslíte, že mají potenciál do budoucna. Má to potenciál se ještě výrazně zlepšit? Pokud ne, možná je čas s tím seknout. 

Když máte pocit, že nestíháte, zastavte se. Často je to podle mě spíš nedostatek odvahy. Vybrat si jeden opravdu důležitý projekt a tomu se věnovat. Pokud obdivujete někoho kdo uspěl, neuspěl podle mě jen tím, že do toho dával více hodin jak vy. Pracoval na něčem, co mělo obrovský potenciál.

Sekněte s tím, co se nejspíše moc nezlepší. Vyberte si nový projekt co potenciál má a mělo by to fungovat daleko lépe. Můžete dát 20 000 hodin do tréningu točení jo jo, ale nejspíše se daleko nedostanete. Možná je čas začít hrát jinou hru, pokud se vám nedaří vyhrát na současném poli.

Co za to - jak (ne)dělat laskavosti a kdy očekávat odměnu

Panuje obecné nedorozumění jak se člověk dostane od vaření kafe dejme tomu k řediteli divize.

Možná máte pocit, že vám vaření kafe není dost dobré. Že se začnete doopravdy snažit a makat, až budete brát spoustu peněz, budete na skvělé pozici a budete mít nejlépe private jet a vlastní asistentku a řidiče.

Máte tenhle pocit? Odpovězte, počkám.

Pokud máte, skvělé. Píšu pro vás. Pokud ne, nevadí, pokračujte dále. 

Čím dál více lidí mi říká podobnou větu - budu ochotný, usměvavý a pracovitý až za to budu nadmíru hodnocen. Je mi líto, zdá se, že jste nepochopili o co tu jde. Jde o to, že většina lidí se nenarodí se stříbrnou lžící. Spíš naopak, většina lidí žije s méně jak pěti dolary na den. 

Což znamená, že sakra dobře se máte už teď. A že tedy není důvod neočekávat od vás dobrý přístup.

Někdy si říkáte, že byste třeba udělali nějakou laskavost. Podrželi dveře cizímu člověku, pomohli paní s těžkou taškou, nabídli jízdu taxi zdarma, když máte v něm jež 3 další místa, rozdělili se s někým o svačinu, nabídli pomocnou ruku, někoho jen tak pochválili. Měli jste třeba tenhle dobrý nápad. A pak jste si řekli - kašlu na to, stejně toho člověka neznám (jinými slovy: nic z toho mít nebudu).

Síla laskavosti je v tom, když je děláme aniž bychom za to něco čekali. A dělat spoustu laskavostí. Ať už je to sdílení know-how zdarma na vašem blogu, pomoci cizímu člověku nebo jen někomu zlepšit den. A ona ta odměnu přijde, jen jí nečekejte hned.

Laskavosti se vám vždy vrátí, možná ne hned, ale čím více jich budete dělat, tím více se o vás bude mluvit. Budete budovat váš public image, budete růst nejspíše i jakou autorita na váš obor.

A pak nebudete mít problém vařit kávu zákazníkovi i jako CEO, když bude mít sekretářka zrovna jinou práci.

Pozn. Tenhle blog píši po cestě se Student Agency, kdy stewardka na palubě dělala svou práci lépe jako většina stewardek leteckých společností. Usmívala se, byla ochotná a milá na všechny cestující. Byli jsme rádi, že si neřekla - "co bych se namáhala za ty prachy". Podle mého ví dobře, že námaha se vrátí v dobrém. A když se jí nevrátí se SA, vezme si skvělý přístup někam jinam s sebou kde ho odmění.

Zoufalé slajdy: Ty nejhorší chyby, které můžete při prezentaci udělat a jak se jim vyhnout

Skoro čtyři roky chodím na vysokou a většina prezentací s powerpointovými slajdy za nic nestojí. Mimo školu to není o nic lepší. Proč většina prezentací je spíše nástrojem ďábla a co s tím můžeme dělat?

Následuje můj osobní seznam těch největších chyb, které můžete v prezentaci či její přípravě udělat:

1. Vaše prezentace nestojí za nic, protože vaším prvním krokem v její přípravě je nastartování PowerPointu. Když chcete slajdy fakt "vymazlit", tak hledáte lepší nástroj. Prezíčko třeba? Nějaká ta solidní závorka na úvod a do ní hodit spoustu textu, kterou vyšperkujete efektem horského kola, že i lidé v posledních řadách se budou křečovitě držet lavic? Případně k tomu chcete přihodit 3-D efekt, aby to vašim informacím přidalo na parádě? Opravdu začneme rozdávat 3-D brýle při prezentacích? Pokud chcete udělat solidní prezentaci, začněte od brainstormingu, pak si načrtněte všechny slajdy i se strukturou na papír a PowerPoint nechte nakonec. Počítač nejlépe funguje jako kolo pro naši mysl, jak řekl Steve Jobs. Na Prezi zapomeňte, pokud nejste ve fan clubu hranatých závorek (za 4 roky jsem neviděl jedinou dobrou Prezi).
2. Omlouváte se dopředu, že jste neměli čas na přípravu/omlouváte se za to, že slajdy nejdou přečíst. Pokud na vaší prezentaci sedí třicet lidí hodinu, dohromady to dělá 30 hodin času. Pokud jsou náklady obětované příležitosti každého z přítomných 150 Kč / hodinu, dohromady prezentace stojí 4500 Kč. Věnujte vašim slajdům i prezentaci mimořádnou pozornost, protože je to jedinečná šance, kdy můžete spoustě lidem předat zajímavé (vaše) myšlenky. Pokud se chcete na začátku omluvit, raději vůbec neprezentujte, mějte respekt k publiku. Prezentace je drahá záležitost.
3. Vaše slajdy jsou plné textu. Žijeme stále ještě v roce 1989, že musíte používat clip arty, obrázky v nízké kvalitě a střídat barvy a fonty na každém slajdu? Mějte prosím trochu citu pro design, přečtěte si nějakou knížku a dejte grafiku vašich slajdů dopořádku, protože  the medium is the message. 
4. Na začátku vaší prezentace nedáte posluchačům dobrý důvod, proč vás má poslouchat. Asi jste se nezamysleli nad tím, proč je vlastně důležité vaše téma a to, o čem chcete mluvit. Pokud to nedokážete říct, proč by vás pak měl někdo poslouchat? Poslouchání prezentace je psychicky náročná činnost a posluchačům byste tak měli dát důvod k tomu vydržet poslouchat.
5. Vaše prezentace je neosobní, nenavazujete s publikem kontakt, jste sterilní. Vaše prezentace je způsob, jak se mimo jiné spojit s publikem. Jak s nimi navázat kontakt, začít s nimi rozhovor. Snažte se být intimní. Mluvte o vlastních zkušenostech a vyprávějte vlastní příběhy. Použijte fotky, které jste sami nafotili. To vše pomůže přiblížit vaši prezentaci posluchačům.
6. Nutíte nás sedět, být zticha a poslouchat. V práci většinu času trávíte spoluprací, aktivitou, mluvením a spoluprací. Popřemýšlejte, jak tohle všechno zapojit do vaší prezentace. Jakou aktivitu můžete dát posluchačům? Jak je můžete zapojit kromě otázek a odpovědí na konci prezentace ze slušnosti?
7. Máte pocit, že by posluchači měli vydržet váš nudný přednes. Ne nemusí, nikdo dnes nechce ztrácet čas. Pokud jste nudní, nečekejte že vás lidé budou poslouchat a nesnažte se to vynutit. Místo toho se naučte mluvit zajímavě (viz další bod).
8. Nevyzařuje z vás nadšení. Pokud nejste nadšeni vašim tématem, jak to můžete vyžadovat od vašeho publika a chtít, ať vás někdo půl hodiny pasivně poslouchá? Dejte do toho více nadšení, mluvte od srdce a opravdu se do tématu položce. Pokud se při prezentaci ani trochu nezapotíte, možná nejste dostatečně nadšení. (nebo máte dobrý antiperspirant).
9. Vaše slajdy jsou "so 1990's". Pokud vaše slajdy vypadají jako některé slajdy níže, je potřeba na opravdový restart. Navštivte stránky ted.com, presentationzen.com a začnete se učit. 
10. Prezentujete přes čas, přetaháváte přes přestávku. Málo jste trénovali a nemáte tak respekt k posluchačům, více je totiž méně. Dobře prezentaci natrénujte a raději si nechte na konci několik minut rezervu. Každý ocení skončit trochu dříve, než o dost později. A vy se tak budete soustředit na ty opravdu důležité body a vynecháte tak nedůležitý balast.

Zkuste dát do Google "filetype:ppt prezentace" a najdete v prvních výsledcích tyto prezentace (ukázky). Vidím, že právě vy máte obrovskou šanci v prezentaci vyniknout, jde o pole neorané. 

Pokud se vám líbil tenhle článek, sdílejte ho prosím. Pomůžete tak změnit způsob prezentování v ČR k trochu lepšímu.

Neotřelé výsledky Google na "umění prezentace". Nezapomeňte na desatero:

Jak dlouho byste četli "Lisabonský proces?". 

Zachraňme nejdříve sebe:

Základní hodnoty, které vyznáváme: "náušnice v uchu", "fotbalový gaučink":

Závěrečný slajd z přednášky managementu aneb lopatkou a tvrdou prací k CEO.

Aktualizace 27. 11. 2016: Tento článek se stal nejčtenějším článkem na blogu a rozhodl jsem se ho tedy doplnit o bonusové video, které si rozhodně nenechte ujít!

Potřebujeme více nerozumných lidí

Zdravit nahlas lidi na recepci každý den - každé ráno a každé odpoledne (večer?) nedává spoustě lidem smysl. Nevidí smysl v tom zdravit někoho, kdo se na ně třeba ani nedívá, s kým se vidí každý den. Je to přece někdo úplně cizí, není to ani kolega ani zákazník.

Proč vyměnit žárovku ve vaší kanceláři, když je to práce někoho jiného. Je přeci někdo jiný, kdo má v popisu práce chodit a měnit žárovky. Je někdo jiný, kdo má doplňovat vodu v kávovaru a proč dávat nádobí do myčky, když ho někdo (uklízečka?) stejně nakonec do myčky dá?

Nedává vám možná smysl občas překvapit vaše kolegy v práci. Po obědě jim vzít dort z cukrárny, nebo se jen optat jak se jim daří. A co teprve se jich zeptat, jak jsou spokojeni s vaší spoluprací?

Jak často řešíte s vaším šéfem, zaměstnanci, kolegy jak jsou s vámi spokojeni? Jak často měníte (vylepšujete) to, jak pracujete, jak odpovídáte na email, jak jste připraveni na schůzky? Můj tip je, že o tom moc nemluvíte. Hodně lidem to nedává smysl ptát se šéfa a žádat o hodnocení.

Slyším váš hlas. Vždyť je to přeci jeho práce, ne vaše!

Ještě že máme okolo sebe nerozumné lidi. I vy můžete být nerozumný/á a začít dělat některou z věcí, které nemají okamžitý efekt, ale začnou se velmi rychle nasčítávat. A najednou začnete budovat vaši iniciativu. Lidé si vás začnou vážit, budete brát odpovědnost za to, co děláte. 

Je skvělé mít okolo sebe lidi, kteří jednoduše dělají práci kterou je potřeba dělat, práci která je důležitá a může někomu opravdu pomoci. 

Přišel váš čas na to být nerozumný? Myslím, že ano. Myslím, že je v dnešní době to je vaše práce.