Chybějící dovednost: Vytvářet něco hodnotného od nuly

Trh od vás očekává cenné dovednosti, za které vám nabídne protihodnotu. Jedna dovednost je ale poměrně podceňovaná a přitom vám může ve vaší kariéře dost pomoct - umění vytvářet něco hodnotného od nuly.

Ne vytvořit něco hodnotného, ale vytvářet. Pravidelně, plánovaně a to často.  

Když se naučíte jednou vytvořit něco (nový projekt, podnikání, nový proces), kde dříve nic nebylo, můžete se to naučit dělat pravidelně. Čím více vytváříte hodnotu z nuly, tím lépe vám to půjde. Tahle dovednost je podnikavost, iniciativnost. A právě ta na trhu chybí.

Kdo ve vašem týmu umí zvednout ruku a říct:"Já to udělám."? Kdo je ve vaší firmě zodpovědný za inovace - jsou to pouze ti podivíny z R&D, nebo jsou to vlastně všichni? 

Co když i uklízečka může vytvořit hodnotu tam, kde nebyla - přijít s nápadem jak se zbavit nedopalků cigaret, jak udržovat kuchyňku čistou, jak přivítat hosty do příjemnější recepce. Opravdu si ničeho nevšimla, co by šlo zlepšit? 

Podle mého si toho všimla. A i vy a spoustu okolo vás si všimlo, co by šlo vytvořit, co by bylo potřeba vytvořit.  

Otázka zní - budete mít odvahu s tím zítra přijít, představit váš úplně nový nápad a říct:"Udělám to."? 

Jak ze mně McDonald's udělal dvěma emaily nadšeného zákazníka (a jak i vy můžete profesionálně vyřešit stížnosti vašich zákazníků)

Před pár týdny jsem napsal na McDonald's email, protože jsem nebyl spokojený s obsluhou v restauraci uprostřed Václavského náměstí.  U jednoho obsluhujícího bylo takové to typické české jednání - hrubost, neomalenost, drzost. 

Říkám si, že se nic nezmění k lepšímu, když se neozvu, tak se občas ozvu.

Čekal jsem standardní reakci - omlouváme se, už se to nestane, mrzí nás to.  A čekal jsem, že omluva přijde tak ve středu ráno, psal jsem totiž v pondělí dopoledne. 

Hned v pondělí odpoledne mi psala PR specialistka z McDonald's email, že moc děkuji za zpětnou vazbu, opravdu se omlouvá a že situaci již okamžitě vyřešil vedoucí restauraci s daným personálem, tedy řešení do několika hodin (!). A jako omluvu mě prosí o adresu, na kterou zasílá kupony na občerstvení zdarma. 

Řekl jsem si - sakra, to je skvělá služba. Zaskočilo mě tak milé jednání a blesková reakce a ještě dostat kupon na služby, to se mi ještě nestalo. Až mi to připomnělo knihu Skvělé služby (kterou doporučuji, ať si koupíte). 

To nebylo vše. 

Kromě toho, že do dvou dnů (!!) dorazily kupony, přišel další email, tentokrát od vedoucího dané restaurace, že se za celou situaci omlouvá, a zve nás srdečně na občerstvení zdarma. To mě přímo šokovalo, protože email o tom, že už dostávám kupony od frenšízy, mu přišel v kopii (!!!).

Pár dní poté jsme měli s přítelkyní cestu kolem, zaskočili do daného mekáče, kde nás přivítal vedoucí restaurace, velmi milý pán, a hned nám nabídl cokoliv z menu zdarma a kávu k tomu ještě s sebou. 

Musím přiznat, že jsem byl šokovaný takto skvěle provedenou proměnou nespokojeného zákazníka v nadšeného zákazníka, i když nepatřím rozhodně mezi burgerlovery.

Věřím, že vám můj příběh může být užitečný. Můžete si na něj vzpomenout, až si zákazník bude ztěžovat.  

A vy i můžete proměnit naštvaného zákazníka v nadšeného zákazníka, a ještě o vás napíše na svém blogu. 

O skvělém řešení problémů (skvělých službách) se rychle šíří dobré slovo. 

Jak přemýšlení o kávě z nádražního bufetu může pomoci vašemu byznysu

Proč není každá káva skvělá? Proč všude nedostanete excelentní espresso od usmívající se servírky se sodovkou na čistý stůl? Je dobrá káva raketová věda, nebo je problém někde jinde? 

Kávu můžete rozdělit na čtyři druhy, které jsou platné i pro výsledky podnikatelských aktivit.  

Excelentní espresso, ruční práce. Připravit dobré espresso dá práci. Potřebujete dobré zrno, zkušeného baristu, správnou teplotu, tlak a doladit tisíc a jednu drobnost. Je to také nejisté - ne každé espresso dobře vyjde, někdy budete muset dělat nové. Ještě hůř u cappuccina. Pokud podnikáte tímto způsobem, soustředíte se na individuální kvalitu za vysokou cenu. Čínské levné zboží vám starosti nedělá, nejspíše máte šanci na úspěch.

Slušná káva z automatu. Koupit dobrý stroj, který bude obsluhovat levná pracovní síla. Z lidí jste udělali nahraditelné součástky vašeho business modelu. O to je snazší ho okopírovat, ale pokud držíte nízké náklady a vysoký obrat, můžete sekat jednu kávu za druhou. Musíte hrát na objem, reklamu a známé jméno. Jinak jste prostě šedý průměr, káva z nádražky, jeden z tisíce. 

Káva není náš byznys. Občas si dáte třeba kávu v české restauraci. Očekáváte zabijáckého turka a dostanete super kávu. Víte, že v téhle restauraci si dávají záležet i na drobnosti. Naopak můžete dostat hroznou kávu v místě, kde káva také není jejich business. Raději jí nenabízejte, nebo jí dělejte dobře.

Turistická odrbávačka. Hrajete na to, že nikdo jiný nemá místo jako vy (byznys model jako vy, konkurenti opravdu žádní?). Buďto hrajete na turistické místo (káva), nebo na evropské fondy, známosti a monopol (podnikání). Dlouhodobě neudržitelné, ale možná můžete chvíli vydělávat. Podnikání stylu let devadesátých.

Když vidíte opravdu průměrné služby v průměrném podniku, zkuste se zamyslet. Co tomu chybí? Proč byste k takovému místo podruhé ani nepřešli chodník?  

Myšlení na to, proč je něco průměrné dobře vytříbí vaše smysly. Krmit váš mozek success story proč je něco skvělého je snadné, ale nemusíte u toho myslet. Raději se trénujte ve hledání toho, co chybí. 

A pak to snadno přidáte do vašeho byznysu. 

Jednoduché tipy jak se za 20 hodin naučit skoro cokoliv

Chtěl bych se naučit hrát pořádně golf, naučit se plavat kraul, naučit se vařit, skvěle vyjednávat. Chtěl bych absolvovat asi patnáct různých kurzů, chtěl bych se naučit rychleji psát na počítači. Jak se ale něco rychle naučit, pokud máte málo času?

Možná máte stejný pocit. Je toho tolik, co byste se rádi naučili, ale nevíte kdy. Možná máte hodinku dvě denně, které byste mohli investovat do učení nové dovednosti, ale zdá se vám to hrozně málo. Jsme opravdu odkázáni na to, být pořád stejní a od jisté doby už nemáme šanci se nic nového naučit? Pochybuji.  Věřím, že existuje systematická cesta, jak se naučit novou dovednost poměrně rychle. Dvacet hodin soustředěné aktivity často stačí na to, abyste se naučili něčemu novému.

Když jsem se učil prezentovat, hrát golf, jezdit na snowboardu a programovat, všiml jsem si, že některé přístupy fungují lépe, než ostatní. A lidé často opakují stejné chyby. Jak se rychle a efektivně naučit skoro cokoliv? 

1. Konkrétně definujte vaši cílovou úroveň dovednosti. 

Prvním krokem je jasně definovat váš cíl. "Chtěl bych se naučit komunikační dovednosti. Chtěl bych se naučit time management." Tyhle cíle nejsou konkrétní a tím se snažte vyhnout. Co se konkrétně chcete naučit? Pokud se chcete naučit dobře komunikovat, chcete uřídit naštvaného zákazníka, nebo umět říci v klidu vašemu zaměstnanci, že by se měl v práci více usmívat?

Definujte vaši cílovou úroveň dovednosti co nejkonkrétněji. 

2. První hodinu a půl si vyhraďte na intenzivní výzkum vaší cílené dovednosti.

Hodina a půl nezní možná jako mnoho, ale když první hodinu a půl dáte do intenzivního výzkumu vaší cílové dovednosti, může vám to obrovsky pomoct  zjistit, o čem to vlastně celé je. O čem je programování, o čem je golf, o čem je webová grafika. Rychle si projděte několik stránek na internetu (Wikipedie může stačit) a prolistujte pár knížek v knihkupectví na dané téma. 

Po tomto kroku byste měli mít solidní přehled o tom, co se budete muset naučit.  

3. Identifikujte jednotlivé dílčí dovednosti a investujte čas především do těch nejdůležitějších.

Dejme tomu, že se chcete naučit hrát golf. To je poměrně komplexní dovednost, která se skládá z dílčích dovednosti. Musíte se naučit patovat, hrát dlouho i krátkou hru. chipovat, naučit se správný postoj a švih, umět vybrat správné hole a vybavení.  

Jak vidíte, "hrát golf" znamená ve své podstatě spoustu dílčích dovedností. Mnoho lidí udělá tu chybu, že stráví prvních dvacet hodin učením se pouze jedné z dílčích dovedností (často si vyberou tu pro ně nejméně bolestivou). Tím se naučí jen některé dovednosti, ale hraní golfu to pořád není.

Ze kterých dílčích dovedností se skládá to, co se chcete naučit? Pokud se vám nepodařilo najít ty nejdůležitější, zkuste se zeptat profesionála. Najděte si trenéra, kouče, někoho zkušenějšího, kdo vám poradí a první hodiny trénujte pouze s ním. Nevytvoříte si špatné návyky, které budete pak pracně dlouho odbourávat.  

4. Kupte si veškeré potřebné vybavení.

Možná to zní až příliš jednoduše, ale spoustu lidí tento krok podcení a měsíce po tom, co se snaží něco naučit, stále nemají základní vybavení. Můžete měsíce toužit po tom naučit se německy, ale dokud nebudete mít německou gramatiku, pořádnou učebnici, německé poslechy a videa a lektora nebo hodiny němčiny, nejspíše se německy nenaučíte. V tomto kroku vám může opět pomoci profesionální trenér nebo lektor. 

Co nejrychleji získejte potřebné vybavení. 

5. Vytvořte si rychlé smyčky zpětné vazby. 

Nejefektivnější učení probíhá v rychlé smyčce zpětné vazby. Co to znamená? Že v průběhu učení dostáváte rychle zpětnou vazbu na vaše akce a můžete tak dělat korektivní akce. Pokud se chcete naučit programovat, máte výhodu. Počítač vám rychle řekne, jestli program funguje nebo ne. Pokud se chcete ale naučit třeba time management, je to daleko složitější. Budete nejspíše potřebovat pár hodin s koučem nebo někým zkušenějším, který vám bude dávat zpětnou vazbu třeba každý druhý den. 

Rychlá zpětná vazba, rychlé učení. Proto jsou třeba kluby prezentování Toastmasters tak efektivní. Každý kdo prezentuje, dostane po prezentaci okamžitou zpětnou vazbu. A každý kdo hodnotí, je hodnocen zkušenějšími. Tím se vytváří rychlá smyčka zpětné vazby.

Věřím, že těchto pět kroků vám pomůže se naučit skoro cokoliv rychleji.

Co se chcete naučit?  Začnete dnes.

Jak přežít každou situaci

Může se s vám zřítit letadlo, můžete mít problém v práci, můžete jen řešit nějaký malý problém. Pro to, abyste přežili každou situaci vám v principu stačí tři věci - přijměte svět jaký je, mějte jasný plán, dejte se do konkrétních akcí (a nebojte se plán úplně zahodit). Tyhle tři poměrně snadné věci vám pomohou skoro v každé situaci. 

Přijměte svět, jaký je. Podnikatelé, kteří řeší virtuální problémy lidí ztroskotají. Pokud se vám cokoliv stane, je dobré přijmout novou realitu. Pokud vás někdo (nebo něco) zachrání, bude to pro vás spíš vítaná nečekaná změna, ale nedoufejte v to. Doufání skoro nikdy nepomůže.

Mějte jasný plán (a nebojte se ho zahodit).  Promyslet si (a nejlépe napsat si) tři konkrétní akce, které vás dostanou z problému pomohou více, než sto hodin naříkání, nadávání, letargie a apatie. Které konkrétní akce vám pomohou, co můžete udělat? A nebojte se ho zahodit. Situace se může rychle změnit a stejně jako nemá cenu jen na výlet pokud víte, že bude hnusně, nemá cenu se držet neaktuálního plánu. Flexibilita vám pomůže přežít. 

Dejte se do práce. Čekání na zachránce může být dobrá strategie, ale i ztráta času. Cenné minuty se vám budou hodit a někdy dělí zachráněné od padlých vyčerpáním. Lepší udělat malý krok vpřed, než neudělat tři kroky.  Při akci se nezapomínejte dívat okolo sebe. Pokud se změnila situace, musí se změnit plán a pak i vaše akce.

Pokud vás zajímají podrobnosti o tom jak přežít, tak doporučuji knížku Deep Survival: Who Lives, Who Dies and Why od Laurence Gonzalese. Knížka popisuje příběhy těch, kteří katastrofické události přežili, i těch co ne. 

Proč je možná právě teď ten pravý čas začít na poradách probírat nejdříve příležitosti

Motto: "Pokud máte na agendě jenom problémy, možná nebudete mít brzy žádnou agendu."

Tak nějak jsme si zvykli řešit problémy, řešit jich hodně a řešit je často. Většina naší práce je řešit problémy, ve škole se učíme problémy... a kdo řeší příležitosti? Pokud nehledáte nejdříve šance pro zlepšení, možnosti růstu, nebudete mít za chvíli žádné problémy na řešení. 

Řešit problém je tak nějak zábava. Můžete si ho dát do todoolistu, zprocesovat ho vaším GTD systémem, plánovat řešení i analýzu. S příležitostmi je to daleko těžší - kdo je vlastně u vás ve firmě zodpovědný za změnu? Všichni?  

Pokud máte pocit, že něco změnit má v popisu práce jenom váš šéf a markeťáci, je na čase to změnit. Změna je na každém, není to ani tak zodpovědnost za změnu, jako nutnost změny.  

Co kdybyste na agendu dali příležitosti už zítra?

Být iniciátor, nebo kolo ve stroji?

Strike a match - beniale (2012, sxc.hu)

Být kolem ve stroji se člověk snadno naučí už ve škole. Nejdůležitější otázka je "Bude tohle v testu?". Sklonit hlavu, umět zatnout zuby a podřídit se systému. A když přijde do práce ptá se "Co je potřeba udělat, jaké problémy řešit?". Ano, je dobré řešit problémy, ale proč stále čekat na instrukce, ptát se sám sebe jestli dostávám dost a jestli a kdy přijdou další úkoly.

Proč nebýt iniciátorem, startérem? Začít meeting příležitostmi - co je možné dělat lépe, co přestat dělat, co zahodit a udělat znovu a pětkrát lépe od začátku? Ano, chce to odvahu. Může se zdát, že odvaha se dá koupit. Přijdete do knihkupectví a je tam sto knížek o tom, jak něco začít dělat. Jak fotit, jak podnikat, jak vést meeting. 

A kde se dá koupit odvaha? 

Odvaha začít z nuly, odvaha začít dělat něco úplně jinak, odvaha být iniciátorem? Nedá se koupit, přesto jde pěstovat. Být kolem ve stroji a čekat na instrukce, nebo něco začít?  Každý z nás můžou být jiskrou, která se promění v mohutný plamen.

Iniciátor? Startér něčeho nového, neokoukaného a nejspíše nevyzkoušeného? Vy? 

Čekat na inspiraci, nebo psát, tvořit pravidelně?

Isaac Asimov nečekal na inspiraci.​

Často slýchávám argument, že psaní (nebo libovolný akt kreativity) je možné jen s inspirací. A ta podle podobného názoru přichází nepravidelně. Je snad kreativita něco, co se nedá přivolávat? Obchází nás múza a líbá nás nečekaně, bez možnosti jakkoliv akt získání kreativity ovlivnit?

Co by na to možná řekl Isaac?​

Isaac Asimov napsal a editoval více než 500 knih a přibližně 90 000 dopisů a pohlednic. Byl jedním z nejplodnějších autorů na světě, známý především science fiction. Zvyky, které mu k tomu dopomohly, vybudoval již v dětství. Jeho otec měl v Brooklynu několik obchodů s cukrovinkami, které byly otevřeny od šesti ráno do jedné ranní každý den. Mladý Isaac vstával pravidelně v šest ráno aby roznesl noviny, stihl školu a odpoledne mohl pomáhat otci s obchody. To mu umožnilo vybudovat pevné zvyky, které v dospělosti maximálně zužitkovával.

Isaac Asimov psal sedm dní v týdnu, ​často pracoval celé dny a noci a někdy napsal celé knihy za několik málo dní. Bylo pro něj typické vstát v šest hodin, v sedm třicet usednout k psacímu stroji a pracovat do deseti hodin večer. Jeho tradiční pracovní den měl tedy čtrnáct a půl hodiny. Isaac nečekal na inspiraci - psal pravidelně a inspirace přicházela pravidelně.

Když budete kreativně tvořit pravidelně, i múza začne být přesná jako hodinky. Řekněte si kdy začnete a kdy skončíte pracovat a nečekejte na inspiraci, ta bude přicházet pravidelně a múza bude líbat nejen vás, ale i celý váš tým.

Isaac Asimov, vy?​

​Užitečné články, které vám pomohou ve vybudování nových zvyků (časté návštěvy múzy po jejich přečtení zaručeny):

​Uběhnutých padesát kilometrů - co jsem se naučil a jak můžete vybudovat nový zvyk.

​Jak si můžete vybudovat nový zvyk (a přestat věřit self-help zen gtd kaizen gurus).

​Jak se stát expertem - deset tisíc hodin a slavným přes noc.

​Co ovlivňuje naši vůli a proč jsem začal běhat. Data-driven produktivita.