Kde Mozart, van Gogh a Edison získávali originální nápady.

Vincent van Gogh se za svou desetiletou kariéru stal jedním z nejznámějších umělců dneška a dokázal vytvořit více jak 2 100 uměleckých děl, včetně 860 olejomaleb. Thomas Alva Edison si zaregistroval 1 093 patentů, Wolfgang Amadeus Mozart složil více jak 600 děl a patří mezi nejúspěšnější skladatele dneška. 

Co spojuje tyto mimořádné umělce? Produktivita. Neustále tvořili další a další díla, až se časem (někdy naprosto neočekávaně) některá díla stala trhákem. Studio Rovio Entertainment vytvořilo hru Angry Birds jako svou 52. hru. 

Jak ukazuje Adam Grant ve své knize Originals, jednoduchým způsobem jak být originální je být produktivní. Nezastavit se s prvním nápadem, který vám vyplyne na mozek a pokračovat dál. Tvořte, tvořte každý den a tím se budete nejlépe posouvat opravdu dopředu.

Co vytvoříte dnes? Těšíme se.

Dvě porady, které fungují nejlépe dohromady (a ještě vás nejspíše nenapadly)

Motto: Můžete si stěžovat, nebo tvořit. Těžko lze dobře dělat oboje najednou.

V businessu (stejně jako v životě) si můžete buďto stěžovat, nebo něco tvořit. Můžete uspořádat společný brainstorming s kolegy, nebo tzv. stěžovací poradu.

Při společném brainstormingu tvoříte možná řešení vašeho problému. Pro brainstorming platí jednoduchá pravidla: každý nápad se počítá, na začátku se neřeší, jestli je dobrý, nebo ne (a jak krásně popisuje Adam Grant ve své knize Originals, ti opravdu originální jsou často originálnější především tím, že mají  daleko více nápadů, než ostatní). Všechny nápady se zapisují, je možné také brainstorming uspořádat nejdříve individuální a pak skupinový. Moderátor se často stará o zapisování nápadů.

Při druhém typu porady, tzv. stěžovací si poradě, se stejně jako při brainstormingu definuje téma, které chcete řešit, a následně se zapisuje veškerá kritika, stěžování si, fňukání a tvoří se důvody, proč to nejde. Poslední část (mít spoustu důvodů, proč to nejde) je v tomto typu porady zásadní, protože díky nim nikdo následně neudělá žádnou kreativní práci, ale zároveň má pocit, že spoustu práce udělal, protože přeci ví, proč nemůže nic udělat. 

Asi vás to napadlo, viďte? Že stejně i v životě si můžete vybrat, jestli budete aktivně hledat možná řešení (brainstorming), nebo si budete ztěžovat a hledat důvody, proč to nejde. Těžko se dá dělat oboje.

Je to na vás – jaký typ porady si vybere pro váš tým, proč váš týden, pro váš život?

Pozn. K tomuto blogu mě inspirovalo posezení třech postarších žen v nejmenované kavárně v obchodním centru. Zatímco si jiní jen tak nad kávou povídali, tyto dámy se věnovaly hledáním důvodů, proč to nejde, proč je život těžký a ztěžovaly si snad na vše, co vás napadne. Fascinující – přitom rozhodnutí je často jen v naší hlavě – chcete, nebo nechcete?

Pracovat vs. učit se pracovat

Pokud chcete napsat knížku, piště. Pokud chcete podnikat, podnikejte. Pokud chcete rozjet nový projekt, rozjeďte nový projekt. 

Zní to možná triviálně, ale vůbec to tak není. Mnoho lidí místo práce dělá přípravu na práci. Místo psaní čtou knihy a blogy o psaní. Místo podnikání se přihlásí na MBA program a mají pocit, že jsou blíže podnikání. Místo rozjíždění nového projektu si koupí pět knih na Amazonu o tom, jak rozjíždět nové projekty.

Ano, je rozumné se připravit. Je rozumné si o vašem oboru číst, dívat se na videa a učit se nové věci. Žádná práce se ale tak neudělá. Prací se udělá práce.

Přestaňte se učit, začnete pracovat.

Budujte firmy, které prodávají čas

S novou prací pro mě vznikla nový výzva. Jak zůstat produktivní, když do svého programu měsíčně musíte najednou naskládat několik letů, mnoho nocí na hotelích, nespočet cest taxíky, auty a vlaky?

Jde to poměrně jednoduše, pokud fandíte firmám, které vám prodají čas.

Lidská síla vám prodá čas. Nebudete muset řešit úklid a ušetříte hodiny týdně. Prodávají vám čas. Dohromady ušetříte hned několik hodin týdně.

Prague Airport Transfers vám prodá čas. Nebudete muset řešit parkování na letišti, nebudete řešit čekání na vaše auto, na autobus. Zároveň budete moci min. 40 min navíc pracovat nebo naplno odpočívat. Dohromady ušetříte několik hodin měsíčně / týdně (podle toho, jak často létáte).

Rohlík vám prodá čas. Nebudete muset lovit nákup mezi regály, stát frontu a min. třikrát přeskládat celý nákup (tedy do vozíku, z vozíku na pás, z pásu do košíku). Dohromady ušetříte hned několik hodin týdně. 

Kantýna vám prodá čas. Tohle písecké bistro na jihu Čech je argumentem pro všechny, kteří mají pocit, že to jde jen ve velkém městě. Dovezou vám jídlo až pod nos a nechtějí nic za dopravu. Ryze geniální záležitost. 

Letadla vám prodají čas. Na delší vzdálenosti je to nejrychlejší dopravní prostředek, co existuje (rychlovlaky v Evropě nejsou moc rozšířené). Ušetřené hodiny jsou okamžitě znát a zároveň jde o nejbezpečnější dopravní prostředek vůbec. 

Navigace v mobilu vám prodá čas. Dá vám ho dokonce zadarmo. Waze vás dostane do cíle rychleji, po lepších cestách a vyhnete se frontám. Zároveň budete dopředu vědět, co vás čeká. Krom za roh nejezdím nikam bez navigace (ano, pouštím navigaci i když jedu někam, kam jsem jel milionkrát). 

Audible vám prodá čas. Ušetříte čas čtením knížek a zároveň se budete moci vzdělávat v situacích, kdy to moc dobře s knihou nejde (řízení auta, když někam jdete atd.). Ušetřené hodiny měsíčně. Pokud to do práce máte patnáct minut, za měsíc to dělá krásných deset hodin poslouchání audioknížek. Není to geniální?

Těch firem a služeb by šla vyjmenovat celá řada. Čas a energie je to nejcennější (plus zdraví, samozřejmě), co máme. Je jen naší chybou, že máme pocit, že je lepší si udělat danou práci sám, než za to někomu platit. Neuvědomujeme si totiž náklady obětované příležitosti. 

A možná si říkáte, kde beru čas na psaní. Je to poměrně jednoduché - píšu všude tam, kde ostatní ztrácejí čas. Píšu v taxíku, píšu v letadle, píšu na letišti, píšu ve vlaku.

Jaké firmy vám šetří čas a jaké používáte nástroje? A prosím, vybudujte další, která ostatním prodává čas.

Kdo říkal, že to bude snadné?

Když jsem před lety snil o práci, kterou teď dělám, vše vypadalo jednoduše. Vidíte někoho něco dělat, vidíte výhody, vidíte to pozitivní. Jasně, někde v hloubi duše cítíte, že ta práce nebude jen o tom pozitivním, ale nemyslíte na to.

Nesníte ale o tom, co musíte obětovat tomu, abyste se k daným výhodám dostali.

Pustíte se tedy do toho, co jste si vysnili. A pak si říkáte, že to není možné. Že vám to dá tolik práce se dostat někam dopředu, někam, kde by to za to stálo a kde by se vám začalo opravdu dařit. Začínáte pochybovat, možná začínáte být zoufalí a možná to cestou hned vzdáte.

Zkuste se zeptat někoho, kdo dělá něco kreativního a je v tom dobrý. Nejspíše musel věnovat roky tomu, aby se naučil svému oboru a dostal se tam, kde je.

Někdy si říkám, že je to opravdu náročné. Že je to daleko náročnější, než jsem si říkal. Na druhou stranu, kdo říkal, že to bude snadné?

Mít sen o malé kavárně, kde budete dělat skvělou kávu a mile vítat každého hosta je snadné. Realita je však daleko těžší.

Mít sen o tom, že budete dělat prezentace a workshopy pro lidi, je snadné. Věnovat desítky večerů studiu, vstávat v půl šesté ráno, jet dvě hodiny tam, stát celý den na nohou a pak jet dvě hodiny zpět je však daleko těžší.

Mít sen o tom, že budete umět další cizí jazyk, je snadné. Věnovat stovky hodin na doučováních, učit se gramatiku, dělat stovky cvičení a neustále se zlepšovat ve vašem jazyku a přitom dělat neustále (někdy opravdu trapné) chyby, je však daleko těžší.

Kdo říkal, že to co doopravdy chcete, bude snadné? A nejdůležitější věta z celého článku:

Pokud neděláte to, co jste si vysnili, pokud nejste tam, kde chcete být – možná vás od toho dělí jen spoustu tvrdé práce.

Na trhu neoceňujeme to, co je snadné. Oceňujeme to, co je těžké, cenné a zajímavé. Jste ochotni do toho dát spoustu práce?

Pozn. K tomuto článku mě dovedlo poslouchání ranní show na Evropě 2 asi měsíc zpátky. Jak možná víte, Patrik Hezucký a Leoš Mareš dělají tuhle show už ruky. Byl zrovna pátek a Leoš Mareš tam popisoval svůj program, co vše za ten den musí stihnout. Byl to obdivuhodný seznam a když si vezmu, že k tomu všemu v týdnu vstává okolo páté ráno, aby stihl ranní show, nedivím se, že je (pro mě) nejúspěšnější postava českého show businessu. Stojí za ním totiž spoustu tvrdé práce. Stejně jako za většinou těch, které si pamatujete.

Jít, nebo zůstat stát? Jděte.

Chcete změnit svůj život? Řešte jen to, co můžete změnit.

Ne, máte dostatek vzdělání. Máte dostatek peněz. Máte dostatek příležitostí.

Pokud chcete změnit svůj život, pracujte na vaší iniciativě.

Další škola vás nepřipraví lépe na podnikání. Vyšší kapitál vám nezvýší šance na váš podnikatelský úspěch a více známých nezlepší vaše postavení na trhu. Ne, to co potřebujete, je soustředit se především na to, co můžete změnit. A věřit, že většinu toho, co se vám v životě děje, můžete ovlivnit (locus of control).

To, co nás často dělí od možné úspěchu je pocit, že jste v důlku. Že se ze současné situace nemůžete vyhrabat, dostat se nahoru a nějakým způsobem se posunout dopředu v životě. Čekáme na změnu a příležitost vidíme, až když ji vezme někdo jiný.

Ne, není to nedostatek (doplňte, co máte pocit, že nutně potřebujete). Je to nedostatek iniciativy, co nás dělí od zlepšení se.

Zapracujete na své iniciativě ještě dnes? Jak s ní můžete pracovat?

Chcete dostat pozvánku na nový veřejný workshop Šťavnaté slajdy? Zaregistrujte se do odběru newsletteru!

Odebíráte už také můj YouTube kanál? Vyjdou nová videa!

Buďte výjimeční, nebo zmizte – jak se nestát komoditou

Před pár dny jsem psal článek o tom, jak má někdy naše kariéra tendenci stát se komoditou. Stát se něčím, co bude časem jen klesat na hodnotě, ztrácet svůj smysl a co bude (dost možná) časem nahrazeno stroji.

Dnes přicházím s prvním tipem, jak se stát opravdu výjimečným. Někým, za kým se zákazníci budou vracet, stát se někým, kdo nám bude chybět, když nepřijdete do práce.

Lekce první: Začnete si už vážit vašich současných a stálých zákazníků.

Získat nového zákazníka je násobně dražší, než vyřešit elegantně problém současných zákazníků nebo je jen tak občas odměňovat. Většina firem to vůbec nechápe. Dva příklady jen za několik posledních dní.

• Hotel při check-inu neudělal v systému check-in a blokace peněz na kartě se tak zrušila. Bylo potřeba, abych zašel do hotelu osobně a situaci řešil na místě a zaplatil znovu kartou. Na recepci jsem čekal asi dvacet minut, nikdo za tu dobu nenabídl ani kolu. Přitom v hotelu ví, že v jejich síti jsem za poslední rok spal už skoro 60x (!). Kolik lidí stráví více jak dva měsíce v kuse na hotelu?
• Eurowings (kromě dalších věcí, které mě na nich iritují) dnes měli přes dvě hodiny zpoždění. V letadle po nás ale pak chtěli 3 eura za kávu, Jakou aroganci musíte mít, abyste chtěli za 2 dl džudu tři eura či za jedno kafe z automatu, když jste nechali někoho čekat přes dvě hodiny?

A teď dva pozitivní příklady.

• V McDonald’s jsem si na jejich stránkách stěžoval na chování jednoho z jejich zaměstnanců. A to jsem si u nich kupoval jen jeden Cheeseburger (20 korun!). Přišlo rozuzlení, které by nečekal ani velký fanda smažených hranolek. Odepsala mi přímo jejich tisková mluvčí s osobní, upřímnou odpovědí s prosbou o mou adresu, že mi posílá kupon na 200 Kč. Den poté reagoval přes email manažer dané prodejny, opět s omluvou, a že až budu mít cestu kolem, osobně se mi omluví a útrata ten den tam je na účet podniku. A opravdu, zašel jsem tam, manažer mě pozdravil osobně, a vybavil nejen hamburgerem, ale ještě kávou a dezertem navíc včetně doporučení, co je podle něj nejlepší ten den v nabídce. To vše kvůli 20ti korunovému cheeseburgeru.
• Včera jsem byl v mém oblíbeném Lokálu a měl jsem po obědě chuť na něco sladkého. Chvíli jsme se bavili se servírkou, že mi nesedne žádný dezert a tak mi nabídla, že není problém mi udělat palačinku s domácí marmeládou (ano, jak dobře chápete, ta nebyla na jídelním lístku). Nebyl problém ji udělat, namarkovat a chvíli si se mnou popovídat.

Pokud si může McDonald’s dát takové práce kvůli jednomu burgeru a Lokál kvůli jednomu zákazníkovi a jedné palačince, proč byste si vy nedali práci starat se o vaše zákazníky, kteří u vás utrácejí desítky tisíc?

Co si dnes odnést:

• Poskytujte stálým zákazníkům pečlivý, nejlépe exkluzivní servis. Je daleko levnější odměňovat současné zákazníky, než získávat nové.
• Při každé reklamaci a vaší chybě oplácejte ve velkém. Pokud někdo platil letenku za několik tisíc, dejte mi minimálně občerstvení a pití zdarma.
• Buďte opravdu výjimeční, nebo opravdu levní. Nikdo dnes nekupuje průměr, kupuje to nejlepší v jeho vlastní kategorii. Proč byste si kupovali špatný hotel, když vidíte na tři kliky jeho hodnocení na Google, Tripadvisoru a Booking.com? 

Nakopnete se do zadku? Recenze workshopu Umění sebedisciplíny s Jaroslavem Homolkou #predatorcode

V pátek 22. 1. 2016 jsem se zúčastnil workshopu Umění sebedisciplíny kouče, trenéra a nakopávače zadků Jaroslava Homolky. Možná přemýšlíte, že byste na nějaký jeho workshop zašli. Možná jen chcete vědět, jaké to bylo. A stálo to za to?

Pokud nejste úplně organizovaní, pokud se vám nedaří budovat nové zvyky, nebo pokud chcete líp spolupracovat s ostatními - na workshop určitě jděte. Přiznám se vám ale nejdřív, že se mi na workshop ze začátku nechtělo. 

Proč? Mám už asi averzi na různá "školení". Zvlášť v českých luzích a hájích bývá kvalita sporadická a školení se šijí univerzálně. Vyhozené peníze a čas pro všechny strany. Schválně, kolik jste zažili nudných školení? 

Workshop protíná téma sebeorganizace, organizace, motivace a disciplíny (s různými zajímavými překryvy). Už výběr místa (Hotel Ibis na Andělu) se mi líbil. Člověk se tam dostane dobře všemi prostředky a zároveň nesedíte v prosklené zasedačce. Dobré kafe z automatu hned na úvod po ráno, to mě potěšilo (řekl jsem, že na rozdíl od spousty školení, bylo kafe v ceně?).

Začalo se včas. Ono je fakt umění začít včas (z mnoha různých důvodů) a v průběhu celého dne nebyly žádné technické potíže. Co mě dostalo je, že Jarda válí bez slajdů. Zkuste si dát celodenní workshop bez prezentace, za kterou byste se mohli schovat.

To chce sakra skill.

Už z toho mi bylo jasné, že Jarda ví o čem mluví. Mluví z něj zkušenosti, mluví zajímavě, pobaví. Přestávky jsou když pozná, že potřebujeme trochu dobít baterky. V průběhu celého dne vás čekají různá cvičení, takže si jednotlivé techniky ošaháte. Zároveň kvituji složení skupiny, měli jste možnost poznat velmi zajímavé lidi a vidět práci s motivací a organizací z jiného pohledu.

Jarda vám nic necpe. To bylo moje druhé, rychlé zjištění. O to raději jsem dával pozor. Nejsem fanda lidí, kteří vás něco učí, ale existuje jen jejich pravda a prezentují se jako lidé, kteří mají snad i ponožky srovnané podle barev. Jarda hraje fér, neprezentuje se jako někdo, kdo ví vše a vše dělá dokonale. Je lidský, tím si vás získá.

Dostali jsme takový fajnový Papelote zápisník, který mám nacpaný poznámkami co změnit, co zlepšit. Co jsem zatím s úspěchem implementoval?

• Dělám si za tenhle týden časové snímky (k tomu používám geniální Emergent Task Planner)
• Přešel jsem k plánování s papírovým diářem Moleskine Weekly Large. Velikost mi naprosto vyhovuje, vejdou se vám tam i poznámky a úkoly. Kde potřebuji upozornění, to jde do Google Calendar. K projektům a cílům používám Trello pro které mě nadchnul Tomáš Beránek.
• Každý větší úkol dělím na menší.
• Začal jsem používat pravidelně if-then. Neznáte? Mrkněte, pecka.
• Každých 14 dní čtu jednu knížku.
• Zrevidoval jsem cíle, vypnul veškeré notifikace.

Kdybych měl navrhnout, jak workshop vylepšit? Zkusil bych zapracovat s nějakým follow-upem a možná dal účastníkům víc konkrétních nástrojů co dělat po tom, až odejdou. Nikdo za vás činky zvedat ale nebude. Za mě spokojenost z workshopu a rád někdy zajdu na další. 

Měl bych ještě tip na dva pěkné rozhovory s Jardou Homolkou (a třeba i ty vám pomůžou se rozhodnout, jestli na jeho workshop jít). Jeden je s Petrem Márou o Predatorcode (Bistro Digital), druhý o stejném tématu, ale delší (a co se zvuku týče kvalitnější) verze. Ráno posnídat u jednoho z videí jest produktivní začátek dne. 

Co jste si odnesli z workshopu Jardy vy (pro ty, kdo na jeho workshopu byl) a co pomáhá vám v tom, být organizovaný? Budu se těšit na komentáře. 

Sledujte mě na (novém!) Instagramu @jak_safranek nebo na Twitteru @jakubsafranek. Budu moc rád, když se na těchto dvou sociálních sítích nějak protneme. 

Nemáte čas? Možná řešíte blbosti.

Motto:

Hledí-li si kdo věcí cizích a malicherných, nezbývá mu čas na věci vlastní, potřebné a důležité. – Tomáš Baťa

Design topení na obrázku je učinění fail. Podobných věcí, které jsou očividně špatně, najdete každý den desítky. Vyplatí se vám tím ale zabývat?

Všímat si špatného designu vám pomůže vylepšit si  váš dobrý vkus a cit pro to dělat věci tak, aby fungovaly. Samotným pozorováním se můžete hodně naučit.

Na činžovním domě, který stojí při cestě k nám domů je očividně špatný design zábradlí na balkóně. Devadesát procent lidí si zábradlí zakrylo rákosem, aby skrz něj nebylo vidět. Na soukromí architekt mohl ale myslet už při návrhu a místo velkých mezer u zábradlí tam dát např. neprůhledné sklo. Nebylo by pak třeba zábradlí balkónu zakrývat rákosem. Stačilo se dívat co lidé chtějí (soukromí na balkóně). 

Takových chyb najdete spoustu. Špatně navržené jídelní lístky, reklamy cestovek, weby, billboardy, chyby v designu mobilního telefonu.... každý den se setkáváme s věcmi, které nás spíš trápí, než že nám slouží.

Řešit tyhle malichernost a psát o nich dlouhosáhlé články je na nic, pokud s tím něco neuděláte a pozorování nějak nevyužijete. Krásným příkladem pozorování je např. návrh korejského designéra, který přepracoval volební lístky v USA nebo Peter Smart, který vytvořil nový design palubních lístků do letadla. 

Takové mini projekty se budou snadno šířit po webu, bude se o vás mluvit a lidé vás budou chtít slyšet a následně najmout. Je to také skvělá věc jak obohatit vaše CV ve volném čase.

Co si z toho vzít?

1. Najděte něco, co nefunguje, co je špatně.
2. Pozorujte. 
3. Navrhněte, jak by bylo nejlepší to řešit.
4. Publikujte vaše řešení na webu.

Neřešte blbosti, ztrácíte tím čas. Zkuste ale s námi sdílet řešení. Výhodné jak pro nás, tak pro vás. Výhodné pro celý svět.

Co můžete vyřešit?

Pozn. Tipy na knihy o designu, díky kterým se na věci budete dívat naprosto jinýma očima:

The Non-Designer's Design Book - Robin Williams

Universal Principles of Design - W. Lidwell, K. Holden, J. Butler

The Design of Everyday Things - Don Norman

Don't Make Me Think - Steve Krug

Fakt super knížka, musím doporučit! Co sis odnesl? Vůbec nic.

Výběr z mé knihovny.

Když mi někdo doporučuje nějakou knížku („To je super knížka, tu si musíš přečíst!“), rád se ho zeptám, co si z té knížky odnesl, co na svém životě po přečtení té super knížky změnil.

Nejčastější změna v životě? Vůbec nic.

Promrhat tolik času na přečtení knížky, co má 300 stran a nezměnit vůbec nic? To už je lepší nečíst vůbec nic, protože alespoň ten čas využijete nějak efektivně. Podle mého naprosto hrubého odhadu 80 % naučných knih nemá žádný reálný dopad na životy čtenářů. 

Četli jste třeba Getting Things Done, Presentation Zen nebo třeba Konec prokrastinace? Ano? Co jste si odnesli, co jste reálně změnili ve svém životě? Je možné, že vůbec nic?

Čím to podle mě je? Čtení má hrozně blízko k reálné práci. A vypadá na první pohled opravdu produktivně. Obhájit si čtení knížky o hubnutí je hrozně snadné. To, že reálně vůbec nehubnete, protože s tím nic neděláte, je pak věc druhá.

Čtení knížky je jako když se pustíte do úklidu místo psaní diplomky. Víte, že to není zrovna to, co byste měli dělat. ale je to nejbližší aktivita k práci, kterou byste doopravdy měli dělat. 

Co s tím dělat? Víte co? Také na trpím. Čtu toho hrozně moc, jsem přímo zavalený knihami (zatím stíhám tempo jedna kniha za 14 dní) a pak třeba zjistím, že jsem ale žádný tip z knihy ani nezkusil. Co s tím tedy, co mi pomohlo? 

Vyprdněte se na čtení haldy knih a soustřeďte se na čtení jedné knihy. Potrhejte si zajímavé kapitoly a na svůj blog/Facebook hoďte výpisky z té knihy, co nejzajímavějšího jste si odnesli. Udělejte na výpisy z knihy krátkou prezentaci a hoďte na Speakersdeck nebo Slideshare. Zkuste někoho něco naučit, co jste si z knihy odnesli. Udělejte na tohle téma workshop zdarma/za pár korun na Naučmese. Napište recenzi. Zkuste u každého tipy přemýšlet, jak ho můžete aplikovat do života a z každé knihy si vyberte tři tipy, které využijete/zkusíte.

Jaký tip na praktické čtení knihy si odnesete vy z tohoto článku? 

Napište komentář nebo sdílejte článek, budu moc rád! Předem děkuji fandům blogu.