Jak můžete z Q&A snadno udělat nejlepší část vaší prezentace

Otázky a odpovědi (Q&A) na konci vaší prezentace nebo workshopu mohou být poměrně snadno nejužitečnější částí celé akce. Nejde tak ani o to, že každý se může na cokoliv zeptat. Nejde tak ani o to, že se skoro vždy bude někdo ptát na záludné otázky, na divné otázky, na otázky na které neznáte odpověď, na otázky které vás nenapadlo že by se někdo mohl zeptat.

Jde o to, že díky Q&A můžete vytvořit  s lidmi v publiku vztah. Můžete začít komunikovat na osobní úrovni a reagovat na základní lidskou potřebu. Druhou věcí je to, že se tak budete stávat opravdu dobrým řečníkem. Naučí vás to improvizovat, rychle reagovat na otázky a rychle řešit narušitele vaší akce.

Tady je seznam (bez jakéhokoliv pořadí) mých osobních tipů, které vám mohou (ale nemusí!) pomoci dobře vést Q&A:

1. Zamyslete se nad tím, s čím lidé nejspíše nebudou souhlasit. V Čechách jsou oblíbené dotazy stylu "A teď vám položím otázku, na které vám dokážu,  že nemáte pravdu". Lidé rádi hledají důvody proč něco nejde.
2. To, že někdo hledá důvody, proč něco nejde neznamená to, že nefunguje to o čem jste mluvili.
3. Připravte se na typické účastníky diskuze - "zvídavec", "tohle nebude nikdy fungovat", "to jsem tedy zvědavá", "zajímá mě více", "dáte mi další tipy", "potřebuji to rozvést", "dejte mi více příkladů", "vysvětlíte mi to znovu", "jak to používáte v praxi", "zajímá mě jen vaše praxe, jakou máte?", "zajímá mě teorie, o kterou se opíráte".
4. V rámci Q&A můžete rozdávat různé dárky. Ať už knížky, čokoládové bonbony nebo jen poděkovat za každý dotaz. Potěší to.
5. Je dobrou praxí dotaz zopakovat, aby ho publikum slyšelo.
6. Připravte se na otázky, na které nebudete znát odpověď. (Nejde to, takže se prostě jen smiřte s tím, že to nastane).
7. Dělejte delší Q&A a snažte se mluvit co nejotevřeněji a neupřímněji.
8. Pokud někoho zajímá nějaké téma a chce se o něm rozpovídat, je dobré se zeptat publika pro kolik lidí je to aktuální. Pokud pro většinu, jděte do toho. Pokud pro nikoho kromě toho, kdo položil dotaz, vezměte to rychle.
9. Děkujte za dotaz z publika, chce to odvahu se zeptat.
10. Pokud nevíte na něco odpověď, vyžádejte si vizitku, na vizitku si napište dotaz a pošlete pak osobní email s odpovědí. Docela silná technika. 

Sedm tipů, jak můžete snadno udělat zatraceně dobrý workshop (prezentaci, seminář)

Většina prezentací za moc nestojí. Většina seminářů je ztrátou času a většina školeních je omílání selského rozumu, zabaleného do buzzspeaku. Jak udělat zatraceně dobrý workshop, z kterého si lidé opravdu něco odnesou?

Jinými slovy - jak být užitečným? Jak předat lidem něco vzácného takovou formou, aby si to zapamatovali, uměli to použít a do akce se pustili ještě ten samý den/týden?

Z praxe jsem si odnesl především těchto sedm tipů, které vám pomohou udělat zatraceně dobrý workshop:

Zjistěte si maximum o vašich posluchačích. Nestačí vědět kolik lidí přijde, jestli jsou to muži či ženy a jaké mají vzdělání. Obyčejné geografické údaje vám příliš nepomohou. Potřebujete vědět jejich zájmy, které čtou blogy, co je opravdu zajímá, co si chtějí z workshopu odnést, které lidi followují na twitteru, co je pro ně důležité, komu a čemu věří. Jděte za geografické údaje. 

Soustřeďte se na to být užitečným. Nejde o vaší show, jde o hodnotu, kterou si lidé mají odnést. Hodně lidí se mě ptá, jak udělat dobré slajdy. Jak udělat skvělou prezentaci. Jak zaujmout posluchače. Můžete mít všechny tyhle věci a stejně udělat workshop, který je ztrátou času pro všechny. Snažte se být v první řadě užitečným. Pokud má vaše řeč být zábavná, musí být zábavná. Pokud je váš workshop o focení, lidé si mají odnést ty nejlepší triky jak dělat lepší fotky. Je to tak jednoduché, až mě skoro bolí to psát. Když je to tak jednoduché - proč to nedělá každý?

Zapojte vaše posluchače nebo spíše - vytvářejte show spolu s vašimi posluchači. Vždy když lidé mají něco udělat (nejlépe něco společného vytvořit), nebo když jde o soutěž - vždy když je zapojíte - bude vaše prezentace, váš workshop desetkrát lepší. Představte si přednášku biochemie, kde byste dostali za úkol udělat z balónu nějakou molekulu. Nebo když jste někde na předváděčce BMX kol a někdo vyzve člověka z publika aby si lehl na zem a toho pak jezdci na kolech přeskakují. Je to nebezpečné, nemusí to vyjít a publikum je zapojené do akce - nejlepší situace, jaká může být.

Vytvořte si plán B. (jinak nazývaný také co-se-může-všechno-podělat plán, nebo never-happened-before plán). Projektory občas nefungují, mikrofony občas přestávají fungovat. Občas vám zamrzne počítač uprostřed prezentace. Občas vám někdo ukradne počítač s prezentací, občas zapomenete, co jste chtěli říct. Občas budete nemocní, bude vás bolet hlava, bude vás iritovat manželka, bude vám zvonit mobil - Co s tím uděláte? Jak se připravíte na neočekávané situace v průběhu/před vaší prezentací?

Skončete včas. A raději dříve. Kolikrát váš štvalo, že nějaký seminář trval příliš krátce? NIkdy? Skoro vždycky prezentace trvají déle, než mají. Dobré jídlo je dobré, pokud je ho rozumné množství. Půl kila sushi v žaludku nikoho nepotěší - stejně tak i vy cílujte na kratší čas, než máte vyhrazený. Zůstane vám případně více času na otázky.

Otázky a odpovědi (Q&A) jsou zásadní součástí skoro každého workshopu. A je potřeba se připravit. Napište si seznam sto otázek, které můžou po vašem workshopu padnout - jak byste odpověděli? 

Celý workshop natrénujte s nějakým dalším naostro. Nejlépe třikrát, pětkrát. Ta skladba, kterou jste slyšeli na koncertu a zněla tak ladně, tu hrál už potisícáté. Každou minutu trénoval tisíc minut, aby vám pak zněla naprosto hladce. Ten ladný golfový odpal co jste viděli na hřišti vypadá ladně nejspíše po deseti letech tréninku. Věci jsou nejdřív těžké, než jsou snadné. Řekněte váš workshop někomu jinému, celé si ho projděte na ostro - až pak s ním jděte do akce.

Věřím, že pokud se budete řídit těmito sedmi tipy, váš seminář, vaše práce a váš workshop se musí povést. 

Aktualizace 27. 11. 2016: Tento článek se zařadil mezi TOP 3 články na blogu a rozhodl jsem se ho tedy doplnit o bonusové video, rozhodně si jej nenechte ujít!

Kdo jiný než vy?

Někdy je těžké věřit vlastnímu nápadu, zvlášť když je odvážný. Kdo jiný mu má ale věřit než vy sami?

Odvážných nápadů se vnitřně spíše bojíme. Jsou nejisté. Nemusejí vůbec vyjít, jsou tak trochu troufalé. Přemýšlet o tom jak rozjedete miliardový byznys když máte zatím desetitisícové tržby - někdo se vám může zasmát, když mu to řeknete. Máte dvě možnosti.

Přestat věřit velkému snu. Soustředit se na malé akce, malé cíle. Nastavit si cíle, které splníte. Lidé se vám nebudou smát. Budete se rychle posouvat dopředu a bude se vám dařit, nebo zjistíte že takhle to dál nejde a upravíte váš plán.

Druhá možnost je věřit velkému snu a pracovat na něm. Pracovat tak, jako kdyby jste měli už deset tisíc zákazníkům. Mít skvělé služby, i když zatím obsluhujete jen Frantu od vedle a Boženku (jeho manželku). Ostatním to nedává smysl, nedávají vám velkou šanci. vy ale pracujete na vaší vizi a žene vás sakra velký sen.

Podle mě je nejlepší spojit obě strategie. Pracujte na velkém snu, ale stanovujte si malé, i směšně malé úkoly. "Proč" vás žene dopředu, "co" a to hodně malé "co" napsané v to-do listu vás donutí opravdu na vizi pracovat. 

Čekání na rozhodnutí

Pokud si nejste jisti, můžete čekat, až za vás rozhodne někdo jiný. Nerozhodnete se, nemáte co zkazit. Někdo jiný to může udělat za vás, šance zase odejde a váš strach uvnitř utichne. Řeknete si - teď už se nemusím rozhodnout.

Nebo se můžete rozhodnout i když si nejste jisti. Jasně, nemusí to vyjít. Nemáte třeba ani plán co dělat, pokud to vyjde. Jdete to ale zkusit a rozhodujete se sami za sebe. Rozhodujete se často a zkoušíte tak nové věci. A víte, že to nemusí vyjít. 

Můžete chodit stále do stejných restaurací, které jsou dobré. Nezkoušet žádné nové, protože se můžete často spálit. Často se spálit ale zkoušet - nebyl to právě ten způsob, jak jste našli restaurace, které máte teď opravdu rádi?

Zkoušejte, rozhodujete se rychle a často. Nemusí to vždy vyjít, ale nečekejte. Je vždy lepší se rozhodnout. 

Nedoufejte v pevnou vůli zítra (a mějte tak silnější vůli na to co chcete)

Jedna z věcí, která nás formuje, která tě formuje, je vůle. Když ráno vstanete a říkáte si - tak, a dneska už začnu cvičit, začnu jíst zdravě, začnu pracovat na svém novém businessu - tak váš úspěch stojí na síle vaší vůle. Chtěli bychom být produktivnější, efektivnější, kreativnější - ale přitom se dost často vlastně změna nepodaří tak, jak bychom chtěli. 

Co s tím dělat? Jsme opravdu odkázání na to trávit náš život odpovídáním emailů, řešením urgentního místo důležitého?

Nemyslete si, že tohle byla jen výjimka a potom už dobře začnete. Největší chybou co můžete udělat je překročit váš závazek (dát si jednu pivo když jste se rozhodli nepít, koupit si zbytečnost když jste si řekli že už nebudete utrácet, ....) a říct si, že tohle byla výjimka a zítra začnu znovu a lépe. Nespoléhejte na to, že zítra budete někým lepším.

Řekněte si - když tohle poruším, velmi pravděpodobně to budu porušovat dále. Budu to porušovat další roky, jako většina lidí. A skončím s deseti kily navíc, skončím bez peněz na účtu, skončím na smrtelné posteli bez nového podnikání, které jsem myslel, že rozjedu.

Připomeňte si, že porušení pravidla znamená, že ho budete porušovat dále. A dále, a dále. Pak budete mít daleko větší motivaci zůstat při vašich cílech a zvycích, které chcete vybudovat.

Peníze, čas a energie

Dobře, víte už vás první krok. Víte co máte udělat. Co k tomu budete ale potřebovat?

Především tři hlavní zdroje - peníze, čas a energii.

Abyste nezůstali u pocitu, že pro vaše sny něco děláte, je dobré váš postup nějak sledovat. Život od nás očekává rozumné výsledky do určitého data. Každý chce výsledky v nějakém termínu.

Začněte sledovat jak trávíte čas na vašich cílech. Pokud víte co chcete, je dobré sledovat, jestli to také děláte. Sledujte jestli opravdu trávíte čas prací na vašem prvním kroku.

Jak utrácíte peníze. Možná chcete být milionářem, možná chcete peníze na novou marketingovou kampaň. Možná chcete ...co vlastně chcete? Sledujte za co utrácíte a uvidíte, jestli utrácíte za to, co vás přibližuje k vašemu cíli. Většina milionářů nemá auto za milion - proto jsou milionáři. Myslete na to, protože vzhled může být hodně zavádějící.

Energie. Správa energie je důležitější než správa čas (time management). Skvělé, že máte v kalendáři dvě hodiny na vašeho partnera - je ale sedm večer a jste totálně vyšťaveni po práci a z hezkého večera se nic nekoná. (na tohle téma doporučuji skvělou knížku The Power Of Full Engagement od Jim Loehra a Tony Schwartze).

Pokud dobře řídíte čas, tok peněz a vaši energii, pak jste na dobré cestě za vaším cílem. 

První krok

Tři nejdůležitější otázky, které si dnes můžete položit:

• Co je mým snem?
• Co mi brání v tom si ho splnit?
• Jaký první malý krok můžu právě teď udělat?

Důležitá je první a třetí otázka. Najít tisíc důvodů, proč nemůžete dělat to, co chcete, je velmi snadné - a hrozně neproduktivní. 

Položte si první a třetí otázku. Máte?

Udělejte první krok právě teď.

Tohle malý cvičení dělané skoro každý den mi pomohlo rozjet projekty, o kterým jsem byl přesvědčený, že se nikdy nepodaří. Mluvil jsem o nich měsíce. Jasně, nemusí se vše povést, ale žene mě dopředu moje jednoduchá matra: "Lepší udělat ještě dnes deset kliků, než jich neudělat 150."

Lepší malý krok, než velký žádný krok.

Hledání překlepů vs hledání změny v prezetancích

Předevčírem jsem měl opravdu důležitou prezentaci, ve které jsem měl jeden překlep. Sakra, jak jsem mohl být tak hloupý a nevšimnout si toho. Měl jsem poprosit někoho ať mi jí celou projde. Nebo ta chyba mohla být větší a mohl jsem říct, že to bylo schválně. 

Mohlo to být ale daleko horší. Soustředím se na to, aby prezentace byla bez gramatické chyby. Jsou ale daleko horší chyby a těm se snažím vyhnout. Je snadné najít někoho, kdo vytvoří prezentaci bez gramatické chyby.

Kdo ale vytvoří prezentaci, která opravdu něco změní?

A to je podle mě to, na co bychom se měli právě nejvíce soustředit. Jasně, odstraňte gramatické chyby, ale hlavně, snažte se něco změnit. Ať lidi odchází trošku jiní, než přišli.

Nejdříve řešte jestli prezentace něco změní, pak řešte gramatické chyby.

Jak ze mně McDonald's udělal dvěma emaily nadšeného zákazníka (a jak i vy můžete profesionálně vyřešit stížnosti vašich zákazníků)

Před pár týdny jsem napsal na McDonald's email, protože jsem nebyl spokojený s obsluhou v restauraci uprostřed Václavského náměstí.  U jednoho obsluhujícího bylo takové to typické české jednání - hrubost, neomalenost, drzost. 

Říkám si, že se nic nezmění k lepšímu, když se neozvu, tak se občas ozvu.

Čekal jsem standardní reakci - omlouváme se, už se to nestane, mrzí nás to.  A čekal jsem, že omluva přijde tak ve středu ráno, psal jsem totiž v pondělí dopoledne. 

Hned v pondělí odpoledne mi psala PR specialistka z McDonald's email, že moc děkuji za zpětnou vazbu, opravdu se omlouvá a že situaci již okamžitě vyřešil vedoucí restauraci s daným personálem, tedy řešení do několika hodin (!). A jako omluvu mě prosí o adresu, na kterou zasílá kupony na občerstvení zdarma. 

Řekl jsem si - sakra, to je skvělá služba. Zaskočilo mě tak milé jednání a blesková reakce a ještě dostat kupon na služby, to se mi ještě nestalo. Až mi to připomnělo knihu Skvělé služby (kterou doporučuji, ať si koupíte). 

To nebylo vše. 

Kromě toho, že do dvou dnů (!!) dorazily kupony, přišel další email, tentokrát od vedoucího dané restaurace, že se za celou situaci omlouvá, a zve nás srdečně na občerstvení zdarma. To mě přímo šokovalo, protože email o tom, že už dostávám kupony od frenšízy, mu přišel v kopii (!!!).

Pár dní poté jsme měli s přítelkyní cestu kolem, zaskočili do daného mekáče, kde nás přivítal vedoucí restaurace, velmi milý pán, a hned nám nabídl cokoliv z menu zdarma a kávu k tomu ještě s sebou. 

Musím přiznat, že jsem byl šokovaný takto skvěle provedenou proměnou nespokojeného zákazníka v nadšeného zákazníka, i když nepatřím rozhodně mezi burgerlovery.

Věřím, že vám můj příběh může být užitečný. Můžete si na něj vzpomenout, až si zákazník bude ztěžovat.  

A vy i můžete proměnit naštvaného zákazníka v nadšeného zákazníka, a ještě o vás napíše na svém blogu. 

O skvělém řešení problémů (skvělých službách) se rychle šíří dobré slovo. 

Kap, kap, kap

Kap, kap, kap.

Od ambiciózního cíle můžete být hrozně daleko. Tak daleko, že máte pocit, že děláte každý den neskutečně malý pokrok. Možná si říkáte, že to nedotáhnete do konce. A jak máte tenhle pocit, musíte přestat poslouchat váš vnitřní hlas. Čím blíže jsme cíli, tím je rezistence silnější. A říká vám spoustu kravin. 

Že máte dělat něco jiného. Že v tom nebudete nikdy dobří. Že se vám budou lidé smát. Že to přeci nemusí vyjít. Že byste raději sklopit hlavu. Že byste toho měli nechat. Nic z toho není pravda. Před cílem vám začne vnitřní hlas čím dál víc lhát, vymýšlet si proč to nejde. A to je ten pravý čas zabrat a ukázat mu, že to navzdory všem těm signálům které dostáváte jde udělat. 

Kap, kap, kap. Každá kapka vaší píle, každé malé zlepšení vás přiblíží k vašemu cíli. Není to ani vysoké IQ, ani přehnaná odvaha, ani podnikatelská krev, která vás dostane blíže k úspěchu. Je to spíše jednoduchost a vytrvalost v tom další kapku přidat každý den.  

Každý den každý další kapkou jste tak blíže k vašemu cíli.