Být nejlepším, nebo raději zmizet z trhu

Kdy jste naposledy doporučili svému kamarádovi naprosto průměrnou restauraci? Můj tip je, že nikdy.

V době, kdy vám stačí pět kliků na Booking.com nebo TripAdvisor na to, abyste zjistili nejlepší hotely na daném místě, nemá smysl vybírat špatné ubytování. Nikdo si nevybere penzion, který má na Booking hodnocení 6/10 a ještě k tomu není úplně levný. Lidé půjdou po top hotelech, hotelech, které mají skvělý poměr cena/výkon nebo po neskutečně levném ubytování. Půjdou po ubytování, které je v něčem nejlepší na daném místě. Průměr je poslední možností v nouzi.

I vy se musíte stát nejlepší v nějakém oboru (nebo oborech) na nějakém místě. Je vaše místo Praha, Brno, Česká republika nebo chcete být nejlepším na světě? Volba je na vás. Nevolte ale střed, průměrnost, být v něčem jen dobrý. Dobrý znamená po novu špatný a snadno nahraditelný. Ne proto, že být průměrným je něco špatného. Nabízet ale průměrné schopnosti na trhu je nejhorší kariérní rada, kterou můžete následovat.

Je dobré si položit několik otázek, které vám pomohou na vaší cestě:

  • O co mají lidé na trhu zájem/za co zaplatí nemalé peníze? (Můžete se stát nejlepším na světě ve cvrkání kuliček, ale asi vám to nebude k ničemu)
  • Co budete konkrétně vy na trhu nabízet za špičkové dovednosti? 
  • Co přestanete dělat, abyste tak měli čas na pilování vašich špičkových dovedností? (těžko se vám povede stát se profesionálním basketbalistou a zároveň skvělým chirurgem, těžko strávíte každý víkend na chatě, pokud se chcete stát partnerem v advokátní kanceláři)
  • Jaký je váš plán na získání špičkových dovedností?
  • Jaká školení budete každý rok absolvovat, jaké knížky budete číst a jaké audioknížky budete poslouchat, abyste na špičce zůstali?

Být špičkou ve svém oboru má ještě jeden zajímavý efekt a to že nejlepší jsme ochotni platit násobně více, než ty opravdu dobré.

Pokud způsobíte dopravní nehodu, kvůli které můžete přijít o řidičák, půjdete si pravděpodobně zaplatit toho nejlepšího advokáta, na kterého budete mít peníze. Pokud dostanete rakovinu, budete nejspíše ochotni platit statisíce korun za protonovou léčbu. V těchto případech není čas váhat. A čím méně času máme, tím si vybíráme to nejlepší (nebo nejlevnější). Ne ale to ve středu.

Pokud jsem vás stále nepřesvědčil, podívejte se, kolik berou hvězdy a kolik druholigové hráčky. Snadno můžete také dojít ke stonásobku.

Svět vás potřebuje. V čem budete nejlepší?

Jak přežít nálož služebních cest? Mých osm tipů z 10 000 kilometrů.

Dnešní článek mého kamaráda o tom, jak přežít zkoušky na vysoké mě inspiroval k sepsání pár postřehů o tom, jak zvládnout nálož služebních cest. V poslední době jsem začal více s prací cestovat a zde je několik tipů, které vám pomohou zvládnout náročné cesty lépe a snadněji.

Vybavte se na přežití bez zásuvek.

Zásuvka je kámoška. Bylo by skvělé ji všude potkat, ale bohužel je jich často málo (letiště), nefungují (vlaky) nebo nemáte čas nabíjet.  První, co na cesty potřebujete je solidní power banka, která vám dobije telefon alespoň 2x. Vřele doporučuji Xiaomi powerbank 10 400 mAh. Tahle kráska za šest stovek udělá obrovskou službu a zachrání vás před vybitým mobilem. Ve vlaku, kde signál občas je a občas není, se dá bez zapnutého módu letadla propálit celou baterku telefonu za pár hodin. Kupte si k power bance také silikonový obal. Proč? Powerbanka vám potom nebude klouzat po stole ve vlaku/letadle. A tak se neobije. 

Je dobré také zvolit ten správný stroj (čti: notebook), zvláště pokud hodně cestujete. Pro zkušené služebkáře se osvědčil (na základě mého výzkumu) Macbook Air 13", Macbook Pro 13", Asus UX305 (asi nejlepší poměrně cena/výkon), Dell XPS 13, Lenovo Yoga 3 Pro a Lenovo X1 Carbon. Nové Intel chipy Broadwell jsou dostatečně výkonné a zároveň nežerou moc baterky. Do vašeho stroje investuje co můžete, protože vás to živí. Stejně tak do mobilu. Vyplatí se mít mobil co má větší baterku, jinak jste pořád bez proudu, nebo pořád nabíjíte. 

 Uložte si kontakt na tři taxi služby.

Klasické kolečko: taxi/MHD/auto - vlak/bus/auto/letadlo - taxi - business - hotel. Pokud se nechcete nechat odrbat na taxíku, nenasedejte nikdy do taxi co stojí na ulici. Uložte si kontakty na tři taxi služby do mobilu a vždy si zavolejte taxi z dispečinku, dá se na tom ušetřit nemalé peníze. Jaké taxi služby vybrat? Vybírám vždy nejlevnější taxi, nevidím smysl v tom utrácet za to více a vždy se najde někdo, kdo to bude dělat neskutečně low-cost. V Praze doporučuji Speed Cars, v Bratislavě pak VB Taxi. Pokud máte rádi telefon s Androidem, vezměte si něco, co má technologii QuickCharge 2.0 od Qualcommu. Tyhle mobily se nabíjí výrazně rychleji. Pokud ujíždíte na jablku, vezměte si 6ku Plus, vydrží déle na baterii. 

Hotel, hotel a zase hotel. Jak vybírat, na co si dát pozor.

Hotely jsou ze začátku zábava, pak můžou být pěkná otrava (20x stejná snídaně za sebou, stejný čaj, stejné pozdravy, stejné kafe, ...).

Při výběru hotelu dávejte pozor na dva faktory - dobrý spánek a dobrá poloha. Zbytek už vás nemusí tak tankovat. Potřebujete se ale rychle dostat ráno za businessem a potřebujete se skvěle vyspat. Hotel nejdříve zkontrolujte na Tripadvisoru (recenze, reálné fotky cestovatelů) a booking.com (recenze). Neřešte moc individuální komentáře, píšou tam občas blázni, řešte celkové hodnocení. Na booking.com se vyhýbejte všemu, co má méně jak 8/10 (nebo si vyberte vlastní minimální mez a té se držte). 

Chtějte vždy pokoj, co má okna do vnitrobloku. Do ulice můžete mít lepší výhled, ale skoro vždy je v něm daleko větší hluk (tramvaje, kostel, auta, hospoda a nevím co ještě mě všechno kdy vzbudilo). 

Vybírejte si hotel co buď nejblíže a) letišti/nádraží nebo b) místu vašeho businessu. Má osobní preference je co nejblíže místu, kde probíhá business. Ráno nemusíte totiž stíhat a budete rádi, když v ideálním případě budete moct na místo dojít pěšky (zvláště v případě vaší ranní prezentace vybírejte hotel v místě prezentace, nebo v její pěší blízkosti). 

Vyplatí se vám také si zřídit členství v různých benefit programech, co hotely nabízí. Jedny z největších jsou např. IHG (InterContinental Hotels Group, např. Holiday Inn, Crowne Plaza, ...) a Accor Hotels (Ibis, Mercure, Pullman, Novotel a další). Sbíráte body, za body máte bonusy. Jednoduchý deal. V případě více jak 10 nocí za rok se vyplatí. 

Jídlo, pití - nabalte si něco malého vždy s sebou.

To jsou z mojí zkušenosti dvě věci, o které budete často bojovat - jídlo a pití. A je potřeba se připravit ať máte co jíst a co pít. Osvědčilo se mi vždy mít v kufru jednu Mattoni Sport. Kupte si domů karton vod (0,75 ideální) a sušenky - super je Flapjack a Lifebar. Sušenek si kupte 20 do špajzu a před cestou si vždy hoďte 2-3 do kufru. To je nedocenitelné. Často jsem měl problém najít něco k jídlu za rozumné ceny a řešil kde sehnat vodu, už to řešit nemusím. Super jsou také ořechy nebo sušené ovoce.

Na prezentaci si také vezměte PET lahev vody. Při prezentaci člověku pěkně vysychá v puse a na místě může být voda max z platových kelímků, který velmi snadno převrhnete. Ideální je ta Sport láhev - když se vám jí podaří převrhnout při prezentaci, nic se nestane. Je ale pravda, že nezavřená umí otravně pískat, pozor na to.

Co je důležité, to mějte dvakrát. Sbalení buďte ideálně stále.

Mějte nabíječku na mobil a adaptér 2x a nechávejte je v kufru, nikdy je doma nevyndavejte. V ideálním případě mějte i 2x prezentér a vše, co nutně potřebujete. Čím kratší seznam věcí, co musíte do kufru vždy dát, tím lépe. 

Kosmetickou tašku mějte připravenou stále. To je věc, co je zbytečné balit. Mějte v tom vše co potřebujete + ibuprofen, něco na nachlazení a něco na průjem. Také nějaké vitamíny. Jak jedete na cestu, jen jí vezmete ze skříně a hodíte do kufru. Pěnu na holení, šampon, sprchový gel - mějte malá balení, nezabírají moc místa. Ručník nevozte s sebou, skoro vždy je na hotelu. Zbytečná zátěž.

Vyberte si správný kufr. A co nejlehčí.

Kufr na kolečkách bude pro vás jak domeček pro šneka. Vyberte si ten, který vám maximálně vyhovuje a splňuje vaše požadavky. Jezdím se Samsonite, který se dá zvětšit a koupil jsem ho v outletu v akci. Je textilní a tak nemůže prasknout jako skelet. Kdybych kupoval ale znovu, koupil bych si co nejlehčí. Zvedat znovu a znovu těžký kufr je zbytečná námaha. Výhodou je, pokud má čtyři kolečka a jede "na stojato" - projedete s ním pak místy, kde se kufr se dvěma nevejde, typicky v letadle. Kufr je vaše "taška na nářadí", investujte do ní.

Napište si kontrolní seznam a nalepte si ho na vchodové dveře.

Zevnitř na vchodových dveřích mám vždy přilepený seznam věcí co mám mít s sebou. To mi pomáhá před odjezdem rychle projít očima seznam věcí a zkontrolovat, jestli mám vše co mám mít. Bez seznamu jste ztraceni a vždy na něco zapomenete. Balení pak bude hrozný chaos. Doporučuji si vytvořit takový seznam v Evernote nebo OneNote, máte pak digiální verzi stále u sebe. Mějte různé typy seznamů podle délky pobytu (např. jedna noc, 2-3 noci, týden).

Nabalte si věci den před odjezdem.

Tenhle tip už mi párkrát zachránil den, kdy bych jinak určitě nestihl vlak. Stát se může cokoliv (v noci vám přestane záhadně fungovat mobil) a vy vstanete pozdě. Na tuhle situaci musíte být připraveni a vše, co jde připravit večer (včetně snídaně, svačiny, ...) připravte večer. Ideálně byste v nejhorším případě měli po vzbuzení do deseti minut odcházet ze dveří (když půjde fakt do tuhého).

Těchto osm tipů vám pomůže služební cesty zvládat efektivně. Projděte si také tento seznam Seth Godina a nechte se inspirovat co on považuje za důležité před prezentací (businessem) připravit. Pokud máte svoje tipy, které byste sem rádi přidali, napište mi email a rád je zveřejním. 

Líbil se vám tenhle článek? Retweetněte ho, lajkujte nebo pošlete na něj někomu odkaz. Děkuji!

Automatizace vs. personalizace

V čem jste opravdu dobří? Dokážete automatizovat to, co ostatní dokáží jen stěží, nebo dokážete zákazníkovi nabídnout extrémně personalizované služby?

Můžete zákazníkovi udělat přesně to, co mu vidíte na očích. Měnit váš produkt tak, jak to zákazníkovi vyhovuje. Pokud najdete ten správný mix mezi tím, co je možné snadno upravit a co ne budete moci prodávat prémiový produkt s vyšší marží.

Můžete jít také druhou cestou a to automatizovat vše, co se dá. Ušetříte tím na mzdách a času vašich pracovníků, ušetříte také na vlastním času, protože vaše služby budou fungovat a obsluhovat zákazníky sami.

Vydefinujte si dopředu, co budete automatizovat a co personalizovat. Není nic horšího, když se firmy snaží automatizovat (a špatně) to, co ostatní mají vychytané místo toho aby personalizovali svoje služby a nesnažili se za každou cenu o nízkou cenu.

TGIF - TGIM?

Thank's God It's Friday (Díky Bohu, je pátek) - potřebujeme vůbec tuhle zkratku?

Nedávná zahraniční cesta mi přinesla zkušenost, kterou venku vidím často. A to, že i lidé na nižších pozicích jsou za svou práci vděční a dělají ji s láskou. Jak je to možné? Jak je možné, že obsluha v McDonald's se může pár set kilometrů od nás usmívat a zeptat se vás, jak se máte a přitom se vám to ve zdejší kotlině stát vůbec nemusí? 

Hned po příjezdu mě v cizině zaskočilo, že většina lidí má tendenci vás oslovovat "Sir". Říkat někomu "Pane" není v Čechách častým jevem. Nevím, jestli to působí staromilsky, ale mně se to líbí, působí to profesionálně a opravdu slušně. Rozdíl v tom, jestli někdo svou práci dělá rád nebo ne je podle mně jednoduše v tom, na co se soustředí.

Člověk se může soustředit na sebe. Řešíte, kolik z každého zákazníka máte dýško, kolik dělá vaše měsíční mzda, kolik vám co ponese a co z jaké aktivity získáte. Tohle soustředění není špatné, nicméně pokud ho praktikujete dlouho, zjistíte, že těch opravdu radostných okamžiků nemusí být mnoho. Dokonce může být jen jeden v měsíci a to den, kdy vám dorazí na účet výplata. Žádná paráda, viďte? 

Můžete se soustředit na ostatní. Přemýšlíte nad tím, jak zákazníkovi poskytnout lepší službu, jak mu pomoci, jak zákazníkovi vyjít vstříc. To dobré na tomhle mindsetu je, že se opravdu časem bude zlepšovat to, jak se s vámi zákazník cítí a bude se k vám spíše vracet. Na druhou stranu jsou hřbitovy plné padlých altruistů, kteří sice všem pomohli, ale pro ně samotné už toho moc nezbylo.

A nebo se soustřeďte na to být lepším. Tedy soustředíte se na to, jak být nejlepším na světě v tom, co děláte. Soustředíte se na vaše řemeslo. Přemýšlíte, jak dělat vše jinak, lépe. Optimalizujete, experimentujete, sbíráte zpětnou vazbu. Občas někoho přiberete k sobě, protože už nestíháte. Občas musíte někoho vyhodit, protože není dost dobrý, protože nestíhá vaše tempo. Výhodou tohoto přístupu je, že vás bude držet dlouho šťastným, pokud se budete za pokrok pravidelně odměňovat. Nevýhodou je, že pokud budete extrémně soustředění na výkon, můžete snadno přijít o všechno kromě práce - včetně přátel a zdraví.

Jaký způsob zvolit? Pokud čtete můj blog pravidelně, možná byste čekali mé doporučení pro první cestu. Doporučuji kombinaci všech tří přístupů.

Trochu se soustřeďte na sebe, hodně se soustřeďte na ostatní a ještě více se soustřeďte na to, jak být nejlepším na světě v tom, co děláte. Protože o vás si pak všichni řeknou, k vám budou chodit.

Možná pak potřebujeme novou zkratku - TGIM (Thank's God It's Monday).

Začněte psát pro lidi - 3 jednoduché rady k tomu, jak zlepšit vaše psaní

Jak psát tak, aby vás lidé četli?

Pozn. Budu psát tipy k obecnému psaní, které je vhodné pro různé typy běžných textů. Tipy se tak hodí na psaní blogu, článku, ebooku, netechnického materiálu. Ve vaší diplomce byste s nimi asi příliš neuspěli.

Pište tak, jak mluvíte. Když píšeme, snažíme se zbytečně zaujmout, upoutat složitými větami. Dáváme do psaní mnoho slov. Proto si příště až budete psát zkuste představit, že vaše myšlenky říkáte vašemu kamarádovi. Nebudete říkat dlouhá souvětí a používat složitá slova. Umění psát jednoduše je umění. Uměním je také psát poutavě, vtáhnout vaše čtenáře do děje. 

Pište zajímavě (pro lidi)Kolik knížek už jsem odložil, protože autor psal extrémně nudně. Kolik skript a vysokoškolských knížek vás bavilo? Musí být vzdělávání nuda? Pochybuji. Uvádějte konkrétní příklady ze života, metafory, které všichni známe a snažte se posluchači čtení co nejvíce přiblížit. Pište jeho jazykem. Krásným příkladem jsou skripta účetnictví Ing. Jiřího Peláka. Podívejte se jen na názvy kapitol -  K čemu je účetnictví vlastně dobré?, Neumím si představit nic nudnějšího..., Proč tedy tolik lidi účetnictví nesnáší?. Je vidět, že autor má se čtenáři (studenty účetnictví) empatii.

Mějte se čtenáři empatii. Proč někdo bude váš text nejspíše číst? Proč by to měl dělat a co mu to přinese? Pokud si umíte odpovědět na tyto otázky, umíte se do čtenáře vcítit. Představte si kdo vás bude číst a piště pro něj. Nejdůležitější myšlenky shrňte na konci v krátkých bodech (pokud jde o delší text). Nikdo se pak nemusí probírat omáčkou, když potřebuje jen výcuc těch největších pecek.

Pište stručně. Chtěl jsem napsat něco delšího k tomuto tipu, ale asi byste pak řekli TLDR. Pište stručně. Email na pět vět? Určitě. 

Několik rychlých tipů na závěr:

  • Přečtěte si tipy George Orwella jak lépe psát.
  • Přečtěte si závěrečný text nahlas.
  • Když budete závěrečně číst text a opravovat chyby (proofreading), zkuste číst opačně - odspodu nahoru a pozpátku. Kupodivu vám to pomůže odhalit některé chyby. 
  • Více čtěte a poslouchejte audioknížky kudy chodíte/jezdíte. Pište si, co se vám líbilo na dané knížce a co naopak ne. Kritické myšlení vám pomůže zlepšit vaše vlastní psaní.
  • Více pište! Většina lidí píše špatně protože píše málo.
  • Pište každý den. Stanovte si časy, kdy budete psát a pište, nemusíte se pak do psaní nutit a stane se to pro vás novým zvykem.

Pozn. Tak tři tipy nebo čtyři? Vlastně pět tipů -  (5) naučte se různé tipy a pak je porušujte.

Postupné změny vs. kompletní restart

Nehledě na to, jak velký fanda postupných změn jsem, někdy je lepší kompletní restart vašeho života. Podívat se kritických okem na sebe a udělat jednu opravdu radikální změnu.

Postupné změny mají tu výhodu, že se na ně lépe adaptuje. Každý den začnete s kilometrovou procházkou. Za měsíc to zvýšíte na dva kilometry, pak na tři. Pak začnete občas běhat. Za půl roku uběhnete už několik kilometrů týdně. Do roka jste schopni uběhnout třeba 50-60 km měsíčně. To, co se zdálo na začátku vaší cesty nemožné, se pomalu stane realitou a vaším denním chlebem. Měl jsem to tak u běhání. Nejdříve 400 km za rok, pak přes 500 km za rok. Jaký bude tento - uvidíme.

Někdy je ale potřeba kompletní restart v jedné oblasti. Nedoporučuji se radikálně změnit více oblastí (např. finance + postava + vztahy). To vede často k tomu, že jste neustále nespokojeni s vaším pokrokem a je těžké přepínat mezi jednotlivými cíli. Pokud vám však postupné změny už přestaly fungovat, nebo máte pocit, že se váš pokrok "zastavil na mrtvém bodě", je čas pro kompletní restart.

Začněte tím, že si na papír napíšete co vám zatím fungovalo. K tomu připište co vám nefunguje a ptejte se s čím jste nespokojeni a proč. Nezůstávejte u jednoho "Proč?", ptejte se min. pětkrát. Ukazuje se, že pět je to správné číslo. Poté si vyberte poměrně ambiciózní cíl na jeden rok. Rozdělte ho na měsíční projekty a týdenní úkoly. A začněte zítra. Ambiciózní cíle vedou k lepším výsledkům, než menší výzvy (úžasný zdroj zde).

Rozhodněte se, jestli vám stačí postupné změny, nebo kompletní restart. Pokud cítíte delší dobu skepsi, najděte proč se tak cítíte a volte restart. Postupné změny na vás nejspíše nebudou fungovat, protože nepřinesou žádanou velkou změnu. 

Přiznat si pravdu

Někdy pomáhá si jednoduše přiznat pravdu. Je to jedna z technik, která se mi poslední dobou osvědčila. Nevyčítat si, že málo čtu, málo běhám, moc jím čokoládu. Výčitky nikdy moc nepomáhají. Co se vyplatí je přiznat si, že věci jsou tak, protože je tak chcete. To slovo chcete je zásadní.

Málo čtete, protože to tak chcete. Málo sportujete, protože to tak chcete. Máte kila navíc, protože to tak chcete. Umíte špatně anglicky, protože to tak chcete.

Motivuje mě přiznat si, že věci jsou, protože je tak chci. Nejsou pak žádné výčitky, ale možnost rozhodnutí. Rozhodnutí, jestli to nechám být a je to ok (třeba protože opportunity cost přesahují moji touhu se v tomto směru změnit) a nebo jestli půjdu a něco s tím udělám. Protože pokud doopravdy chci něco změnit, vím, že cesta se vždy najde. Když budete chtít doopravdy zhubnout, najdete cestu. Když doopravdy budete chtít začít sportovat, tak si najdete čas a budete držet pravidelný rytmus.

A pokud o to tolik nestojíte, je jednodušší si to prostě říct. Přiznat si to, než to házet na slabou vůli, špatné prostředí a vliv okolí. 

Pozn. Jsem právě v procesu výzkumu a testování jak změnit své zvyky a chování. To je podle mě jedna z nejzajímavějších otázek a zároveň nejtěžších problémů, které v životě řešíme.  Nejzajímavější, protože se stáváme tím, co opakovaně děláme. Těžké - to sami znáte, jak je těžké nějaký zajetý zvyk změnit. Článek o 3Oti denní výzvě a zkušenostech jak jsem začal běhat (a vybudoval jeden pro mě velký zvyk) patří mezi nejčtenější na tomto blogu, doporučuji - článek zde. Na něj bych rád navázal a nabídl framework, jak můžete zvyky budovat vy. A bude se stavět na solidních vědeckých základech - stay tuned!

Zdi, které si stavíme sami

Změnit můžete skoro vše, přitom tolik lidí si okolo sebe staví skleněné zdi, skrze které se dívají na ostatní. A říkají si, že by rádi měli a vypadali jako ostatní, ale prostě nemůžou. Že to skvělé na světě tu není pro ně.  Je čas ty zdi zbourat a uvědomit si, co všechno změnit můžete. Je čas opustit bolestivé výmluvy.

To, v jaké rodině jste se narodili nedefinuje vaši budoucnost. Stejně jako vaše současná váha nedefinuje to, kolik váha ukáže za rok. Potkávám mnoho lidí, kteří se nějakým způsobem nálepkují. Říkají o sobě jací jsou, jaké mají špatné vlastnosti, co je na nich špatně, co jim nesluší atd. Spoustu negativních vlastností. Vždy mám chuť jim říct: "Ale vždyť to můžeš změnit!". Pak si vzpomenu na nevděk nevyžádané rady a raději si nechám radu pro sebe. Protože je toho tolik, co bych na sobě změnil. Nicméně mou novou mantrou je: "Můžeš se změnit".

Většinu věcí ve vašem životě změnit můžete, je těžké si ale tuto možnost přiznat. Proč? Protože pak nejspíš budete muset jít a nějakou tu změnu udělat.

Když dnes začnete na nějaké malé změně ve svém životě, do několika týdnů už to bude větší změna. Když začnete třeba dnes trošku šetřit, pak maličko víc, pak začnete trochu víc pracovat, trochu víc vydělávat, tak do roka dvou na tom budete finančně daleko, daleko lépe. Stejně tak malá změna v jídle, ve sportu, ve vašem oblékání bude iniciovat další velkou změnu.

Když něco chcete, tak můžete. S touto myšlenkou přišel Dan Přibáň a vřele doporučuji jeho prezentaci na TEDx. Jo, je to ten blázen co jezdí po světě s trabanty. 

A kdy je ten nejlepší čas začít? Ne včera, ale dnes.

Ne včera, ne zítra, ale dnes

Velká část našeho smutku pochází z toho, že přemýšlíme nad minulostí a dalekou budoucností. 

Co jsem včera udělal špatně? Co zítra mohu udělat lépe?

Ano, jsou to zajímavé otázky, ale jedinou změnu, kterou můžete udělat, je změna dnes. Dnes jít běhat, dnes jíst zdravě, dnes cvičit, dnes číst knížku, dnes se učit němčinu, dnes dělat to, co chcete dělat zítra.

Nemá cenu ani smutnit nad tím, co není fixní a můžete změnit. Pokud se vám nelíbí (doplňte) a můžete to změnit, proč smutníte? Teď je nejlepší čas to změnit. Na co se vyplatí myslet je přítomnost a blížší budoucnost. Historie je za námi, daleká budoucnost je nejistá. 

Co tedy uděláte dnes?

// Za tento tip vděčím Honzovi, který mi ho dal při posledním setkání. Díky!

When will be the right time?

Sometimes we just wait for assurance. A few thoughts on when we think it will be the right time:

  • When they say you can't fail.
  • When you wait until she says you can kiss her.
  • When they say that you business plan is viable.
  • When he says that you can do something crazy together.
  • When they say everything will be ok.
  • When you are experienced, well educated and you have natural talent too.
  • When all your things are organized.
  • When she says you will be amazing and you will make it.
  • When they say it sure, guaranteed and tested.

So much time wasted waiting for the perfect time. Leap of faith is leap of faith, not leap of assurance, guarantee and no one is really sure if everything will be ok.

No, everything is not going to be ok. You will fail. You will make mistakes. But you will learn, grow and make better mistakes and then better results.

Tomorrow (usually) means never. So when will be the right time? The time is now, no guarantee.