Moje filozofie: práce je to jediné, co po vás zůstane

Ne každé pravidlo má smysl následovat.

Ne každé pravidlo má smysl následovat.

Přemýšlel jsem, že by bylo dobré dát svou současnou životní filozofii sem na blog. Mě to donutí se zamyslet nad tím, co je vlastně pro mě důležité.. a někoho z vás to vlastně může inspirovat.

Práce je to jediné, co po vás zůstane.

Když jsme byli s kamarádem na střední (zdravím Tě, Vojto!), tak jsme se vsadili, že budeme do 30 opravdu bohatí, nebo se raději zabijeme. Dnes už bych sebevraždu v případě kariérního neúspěchu nespáchal, ale byl to pro mě asi projev hluboké touhy něco v práci dokázat. 

Pracujeme pro peníze, jasně. Nevěřím, že člověk chodí do práce a vstává s obrovským nadšením a neutuchající touhou po práci. Možná někdo, já ne. Nicméně to co mě na práci baví je to, že její výsledky jsou to jediné, co po vás na světě zbude. Ještě také děti (když budete mít štěstí).

Čas máte na všechno, zdraví jen jedno.

Málokdy spěchám, nedává to smysl. Budou to už skoro dva roky, co jsem začal muset řešit zdraví (o tom, pokud dostanu odvahu, třeba někdy jindy - nicméně jedno takové upřímné přiznání o mozkové příhodě najdete tady). Jak přijdou první zdravotní potíže, pravidelné návštěvy nemocnice a léky, uvědomíte si jedno - máte čas na všechno. 

Máte čas na cvičení, pořádnou stravu i klidný oběd. Máte čas na dovolenou, na vaše přátele i na pravidelný odpočinek. A pokud si ten čas nenajdete (a zdravotní potíže mít budete), čeká vás bezmocný koloběh doktorů, bolesti a stavů totálního zoufalství. Máte čas na všechno. A pokud máte pocit, že ne - počkejte do prvních zdravotních problémů. Ukážou vám, že i bolavý zub je horší jak hladomor v Africe.

Udržuj kvalitní vztahy, protože většině lidem jsi u zadku.

Většina lidí by obešla vaše bezvládné tělo na ulici, pokud byste dostali infarkt. Naprosté většině lidí na tomhle světě jste ukradení. Což nás dostává k myšlence, že je potřeba si nesmírně vážit těch lidí, kterým na vás záleží. A to je v době instantní těžké. Možná máte pocit, že si někoho najdete na dvě kliknutí. Není to tak, do postele možná, ale ne na pořádný vztah.

Pohyb, spánek, strava.

Pro mě tři svaté pilíře zdraví, dobré nálady a normálního života. Řešte všechny tři, protože jsou vzájemně propojené. Pohyb vám pomůže lépe usnout, kvalitní spánek vám pomůže mít více energie na pohyb a strava ovlivňuje jak vaši vůli, tak energii a náladu. Podceňoval jsem všechny tři (kromě snad spánky), teď řeším všechny tři.

Hodně vydělej, rozumně investuj, chytře ušetři.

Hodně vydělávat nestačí. Můžete brát sto měsíčně, ale když osmdesát utratíte, jste na tom finančně stejně jako ten, co bere dvacet. Baťa považoval za základní finanční přemýšlení tuhle rovnici a já si ji stále připomínám. 

Jak vám přijde výplata, dejte si peníze bokem a žijte se zbytkem. Jednoduchá rada, velmi dobré výsledky.. A ještě jedno - halíře dělaj talíře. Dávejte si pozor na malé výdaje. Časem se z nich stávají výdaje velké. Tisíc korun měsíčně je dvanáct tisíc ročně a sto dvacet tisíc za deset let. Dívejte se na to takovýma očima.

Co chceš? Jdi za tím. Neřeš moc ostatní.

Je dobré vědět, co chcete. Jestli si chcete koupit Mustanga, jděte za tím, vydělejte si na něj a kupte si ho. Nenechte si radit od lidí, kteří jezdí ojetou oktávkou. Mají nejspíše jiné životní priority, než vy. Stejně tak, pokud si kupujete ojetá auta a co ušetříte raději investujete. 

S životem je to jako s šampónem na vlasy. Většině lidí vyhovuje něco jiného a je to velmi individuální otázka. Všechny věcí a cílů je velmi individuální otázka. Neposlouchejte tedy příliš ostatní a jděte si za svým.

Čtěte knihy. Ne články.

Je lepší číst dlouhé knihy. Naučí vás lépe přemýšlet, naučí vás vidět svět jinýma očima. A zlepšíte se tak postupně v čemkoliv chcete, velmi levně. Klidně kupujte z ebay nebo odjinud knihy z druhé ruky. Knihy jsou super a stojí pakatel.

Kdo vám řekne

..abyste začali cvičit?

..abyste poslali rodině pohlednici z dovolené?

..abyste nechali přítelkyni milý vzkaz na lednici?

..abyste vaše nejvěrnější zákazníky zdravili jménem?

..abyste zlepšili váš systém objednávek?

..abyste měli osobní přístup?

..abyste na sobě začali pracovat?

Tyhle nápady vám typicky nikdo neřekne. Musíte se jich ujmout sami, sami na ně přijít, zajímat se o ně a něco na nich opravdu udělat.

To klíčové slovo je iniciativa. Ve škole nás ji bohužel neučili. 

O to víc ji potřebujeme.

Jenom jméno?

Systém, ve kterém žijeme, z nás rád dělá jen čísla.

Číslo na výplatní pásce, číslo občanky nebo číslo vaší pojistky vás definuje. Není pak divu, že nám chybí pocit, že někomu chybíme. Že na nás někomu záleží. Proto jsou lidé ochotni platit za pětihvězdičkový hotel nebo dávat stovku za kafe - ne proto, že by to kafe bylo o tolik lepší nebo že musí mít na pokoji minibar - ale proto, že chtějí, aby je na recepci oslovovali jejich jménem. 

A na parkovišti měli zarezervované místo s jejich jménem.

Zítra ráno půjdu nejspíš v práci nejdříve do našeho firemního bufetu. Ne, že bych nesnídal (to už se mi dlouho nestalo), ale protože se tam jdu nabít pozitivní energií. Jdu tam protože vás tam obsluha pozdraví jménem a pamatuje si, co si klasicky ráno objednáváte. Všichni se tam chodíme tak trochu nabíjet. Do zásoby.

A ano, loupák tam stojí asi devět korun, ne 35 - tohle není Karlín. Není to o ceně.

Pozdravte ráno zítra kolegy v práci jménem. Uvidíte ten rozdíl.

Jenom jméno? Ne, křestní jméno není jen jméno. Je to to nejdůležitější a nejzajímavější slovo pro druhého člověka.

Je to o zájmu.

I kdyby se vám nechtělo

..nezapomeňte na jednoduchou věc - je lepší udělat malý krok, než snít o něčem velkém a neudělat vůbec nic.

Možná se vám nechce dnes cvičit jóga, možná se vám nechce číst žádnou knížku nebo se nemůžete dostat tenhle týden ke sportu. 

Dejte tomu klidně jen pět minut, ale dejte tomu opravdu těch pět minut. 

Malý krok.

Každý den.

Stejně jako tenhle blog.

Jak začít cvičit jógu

Po práci rád vyrazím někam na vzduch. Sednu na kolo, jdu se proběhnout nebo se jen na hodinu projít do přírody. Kombinace lesa a pohybu na mě funguje skvěle. Takový pohyb mi dobíjí energii, pomáhá bojovat s výkyvy nálad a smete skoro každý splín ze stolu.

Řekl jsem si, že by to ale chtělo nějaké jednoduché krátké cvičení na ráno nebo např. do hotelu. Na služebce nemusíte mít ani bazén, ani posilovnu nebo hezkou přírodu v okolí. Pak se hodí naučit se pár cviků, ke kterým nepotřebujete vůbec nic.

Moje volba padla na jógu. Na můj vkus dostatečně pomalá, dá se říct časem prověřená a ve své podstatě je to i forma meditace. 

Jak se jí ale začít cvičit, když o ní vůbec nic nevíte.

Vygoogloval jsem nejbližší jóga studio, našel jsem nejlepší jóga podložky na světě a přečetl o józe pár článků na internetu. A pak mě napadlo, že vše by mohlo být jednodušší.

Našel jsem si dvě viděa na YouTube - jedno pětiminutové cvičení na ráno a jedno sedmiminutové na večer. 

Cvičení jsou úplně jednoduchá a pokud chcete, tak budu rád když se ke mě přidáte a postupně se naučíte tyhle dvě série. Ráno dobíjí energii a večer pomáhají zklidnit mysl.

Nehledejte na cestě k pohybu složitosti - chodťe po schodech, vystupte o zastávku dříve nebo choďte na malý nákup pěšky s batohem bez auta.

Zacvičíte si se mnou? 

Bude to fungovat?

Když se dívám zpětně, dal bych si jednu radu.

Často se ptáme, jestli něco bude fungovat. Vytváříme si plány, připravujeme prezentace a hledáme odpovědi. Bojíme se neúspěchu, možná trochu trapnosti a ztráty. Vždyť ten náš nápad nemusí vůbec vyjít.

Ta jedna rada by byla poměrně jednoduchá. Zkus to a uvidíš. 

Přemítáním a přemýšlením se člověk většinou nic nenaučí. O podnikání vás naučí víc první reálný prodej, než deset teoretických analýz. Když do svého nápadu dáte vlastní peníze (klidně jen trochu), najednou jde sranda stranou a vy opravdu jdete do reálného podnikání.

Mám tedy pro vás (a zároveň i pro mě) jednu radu. Pokud nad nějakým nápadem přemýšlíte už pár dní, jděte ho zkusit. Bude to fungovat? Nikdo neví. Zkuste to, uvidíte. Možná to vyjde, možná ne. Tak jako tak se toho spoustu naučíte.

Litujeme spíš těch věcí, které jsme ani nezkusili. Knihu napíšete psaním, ne mluvením, otázkami a váháním. 

O čem už delší dobu přemýšlíte? Co můžete zítra zkusit?

Každý den pocit, že jsem blbec

Seběvědomí dost často přichází s výsledky. Co když ale nepřichází a vy o sobě pravidelně pochybujete?

Pak pro vás nemám nejdříve tip (jako byste čekali), ale mám pro vás můj příběh. Nehledě na to jak jsem se v kariéře posunul, skoro každý den mám pocit, že jsem blbec. Do jisté míry o sobě a svých schopnostech pochybuji každý den. 

Jestli mám opravdu talent na to co dělám (mám pocit, že ne). Jestli se opravdu dokážu posunout (mám pocit, že ne). A jestli vlastně nemám horší schopnosti, než ostatní (nehledě na to jak se daří mám tenhle pocit i tak).

Tohle pochybování vede k určité (pro mě ještě zdravé) míře nespokojenosti. Nespokojenosti s mými schopnostmi, kariérním růstem, osobní značkou a výsledky. Mohl bych pracovat na tom, aby tohle pochybování nepřicházelo, ale je to marný boj. 

Možná o sobě také pravidelně pochybujete.

Pak vám můžu doporučit jedno. Nemá cenu se snažit s tímhle pocitem bojovat. Nemá cenu se snažit se změnit, protože to stejně nejspíš nedokážete. Vyplatí se ale jedno. Vyplatí se pracovat, zlepšit se, mít výsledky a ohlédnout se večer za tím, co se vám povedlo. A pochválit si to.

Pochybovat budete o sobě stále. Můžete ale pracovat pochybnostem navzdory. A s výsledky a pochybnostmi zároveň se dá úplně v pohodě.

Jen právě vy. A to stačí

Jen právě vy jste šílenými fanoušky do knížek a jste za jeden speciální kus ochotni zaplatit tisíce. 

Jen právě vy máte zálibu v hokejových kartičkách, sbíráte pivní tácky a bez obou nedokážete žít.

Jen právě vy milujete cestování. Šetříte pak přes rok každou korunu a den dovolené, abyste pak mohli měsíc cestovat po celém světě.

Jen právě vás baví francouzština natolik, že jste se odstěhovali do Francie a začali tam pracovat. 

Jen právě vy raději místo volného večeru přes týden pracujete na vašem začínajícím podnikání. A nemůžete si pomoct.

Jen právě vy milujete nosit výrazné barvy, milujete nosit Crocsy, milujete nosit oblečení na hory do města a milujete nosit výrazné tenisky.. na obchodní schůzku. 

Nenechte si vzít svou originalitu. Nemusíte zapadnout do nějaké davu a konvence. Nepřemýšlejte nad tím, jestli váš koníček, nějaká vaše záliba nebo preference je ulítlá, jiná nebo prostě nezapadá. 

Jste to právě vy, kdo žije váš život a žijte ho tak jak chcete, jak to cítíte a dělejte to, co vás baví.

Jen právě vy, jeden člověk na svět? To stačí. 

Bullshitting

Pamatujete si, jak byl napsaný pracovní inzerát na vaši současnou pozici?

Co z toho je pravda?

V businessu se setkáváme (podle odvětví) s úžasnou mírou prázdných frází, nesplněných slibů a nenaplněných očekávání. Řeší se firemní benefity (čti: stravenky), firemní loajalita (udržet ty, na kterých je největší marže) a ziskovost (mít minimum seniorů, protože ti jsou nejdražší).

Přitom by se práce se zaměstnanci dala shrnout do jedné, dvou vět.

  • Po čem se vám bude stýskat, až z práce odejdete? 
  • Komu byste v práci chyběli, kdybyste odešli?

Pokud nebudete nikomu chybět a vám nebude nic chybět, asi vás někdo jen těžko udrží stravenkami. Lidé prahnou po tom, aby o nich někdo měl zájem

Dvě otázky, řešení je na vás. Na nás.