Nuceni opakovat staré chyby

V mém sociálním kruhu panuje skepse vůči školám všech úrovní. Snad nejzbytečnější školou se ukazuje být gympl, který jsem prožil v jeho osmileté verzi a ve své podstatě dvakrát (!) probíral to samé, neužitečné.

Nepamatuji si z těch osmi let mnoho. Možná tu nudu, skepsi.. a spolužáky. Díky nim bych tu školu snad ani nedokončil (děkuji, Iveto!).

Teď na to vzpomínáme, bavíme se o ztraceném čase v hospodě a pomalu zjišťuji, že většina dá své děti.. pozzzoooor.... na stejné školy, které nám lezli krkem.

Asi jsme jako lidé nuceni opakovat staré chyby. 

Dokud ale budou existovat lidé, kteří v Čechách málem propadli a za pár let tu kupují střední školu, a zároveň existují jiné školy, tak mám naději. 

Naději, že nemusíme opakovat stejné chyby.

Nebo ano?

Proč byste měli pozvat úplně cizího člověka na kafe

Čas od času se snažít pozvat úplně cizího člověka na kafe. Dnes se zase podařilo. Pán na Shellce, který vám nabízí natankování se sice styděl, ale nakonec měl chuť na černou kávu.

Zaplatil jsem mu jí u automatu a donesl až k němu spolu s cukrem. Byl přímo nadšený, říkal že moc děkuje a že to nečekal. A že to nemuselo být, že je to jeho práce. Odpověděl jsem, že zase mým koníčkem je zvát cizí lidi na kafe. Potřásl jsem mu rukou a jeli jsme pryč.

Věřím, že je to příběh, který bude třeba doma vyprávět co se mu dnes stalo v práci. Že to byl dobrý den v práci, že třeba lidi jsou fajn. A že je rád co dělá. 

Tyhle malé služby mě naučila moje bývalá šéfová. Brala stopaře, i když jela s řidičem. Nechápal jsem, ani často ti stopaři nechápali. Byla v ní obrovská pokora a chtěla prostě ten výtah, kterým se dostala nahoru, poslat zase zpět dolů.

Každému můžeme zlepšit den a zpříjemnit práci. Mám pro vás nápad - zkuste pozvat úplně cizího člověka na kafe. 

Uvidíte, že jeho den bude o mnoho lepší. A přitom to stojí tak málo. 

Buďte sami změnou, kterou byste rádi viděli u ostatních.

Dejte si 3 mínus

Nad touhle myšlenkou jsem hodně dlouho přemýšlel. Což sice z tohoto krátkého blogu asi nevyzní, ale vám stejně může pomoct.

Před nedávnem se mě přítelkyně ptala jak bych se ohodnotil co se týče práce. Moc dlouho jsem nad tím nepřemýšlel. "Dal bych si tak 60-65 %".

"Proč tak málo?" "Protože vidím všechno to, co bych mohl dělat lépe".

Chcete se v něčem zlepšit a máte pocit, že už skoro víte vše? Dejte si tři mínus. Nejspíše vám to pomůže v tom hledat jak se zlepšit. 

Jedno je jisté - že si nebudete už tak věřit a budete pracovat na tom, abyste byli lepší. Když si dáváte pořád jedničku, moc to nepomůže.

Kolik si dáte vy?

Když múza přichází v devět přesně

View fullsize

Občas se bavím s kamarády nebo kolegy o psaní blogu. Je to jedna z věcí, kterou doporučuji snad každému. 

Často se mě ptají jak to dělám, že pořád píšu. Kde beru tu inspiraci. Tady se většinou nepohodneme. 

Jeden tábor tvrdí, že na múzu musíte počkat. Musíte být vyladěný, musíte mít tu "správnou náladu" na psaní a musíte mít zrovna "nápad.

Tak se pak podívám kolik toho napsali. Většinou nic, nebo jeden článek, jedna stránka za pár měsíců. Múza je asi často nelíbá.

Mě líbá stále, nebo spíš nikdy. Nečekám na ní, prostě si vezmu notebook, otevřu blog a jdu psát. Myšlenka přijde skoro automaticky a slova stejně tak. Není to o tom, že bych měl nejdřív nápad a pak šel psát. Sednu si, jdu psát.. a nápad přijde.

Podle toho se mi zdá, že múza má ráda pravidelnost, systém a pracovitost.

Chcete něco napsat? Nečekejte na nápad, pravidelně, nejlépe každý den piště.

A múza bude možná tak přicházet přesně. 

Jak dlouho trvá udělat skvělou prezentaci? Jednu minutu.

View fullsize

Může za to PowerPoint?

Včera cestou z práce jsem poslouchal Toma Peterse. Patří mezi světovou špičku management consultingu, někde na úrovni Peter Druckera. 

Zaujala mě jedna jeho myšlenka (kterou, jak se ukazuje, také převzal od někoho dalšího. Jak dlouho trvá být skvělým?

Jednu minutu.

Restaurace se nestane skvělou za jednu minutu, ani vaše kariéra (ani ta moje) se nestane skvělou za jednu minutu, říkáte si. 

Za tu jednu minutu se ale můžete rozhodnout, že už nebudete dál dělat průměrné slajdy, nebudete mít průměrnou kariéru a nebudete dělat svou práci průměrně. Za minutu (za pár vteřin) se můžete rozhodnout, že vaše práce bude skvělá. A pak na tom začněte makat. A začnete, krok po kroku, skvělou práci dodávat. Lidé si toho všimnou, řeknou si to. A vy se budete dál zlepšovat. 

Rozhodnete se?

Užívejte si rutinní život

Ostatní leží na pláží a vy musíte do práce. Nebo je to jinaK?

Každý den vidíte na sociálních sítích usměvavé fotky svých přátel a "přátel" jak leží na pláži, užívají si práci z exotických destinací a na rozdíl od vás nežijí vůbec rutinně. 

Kdo dnes nepracuje alespoň z domova nebo z Thajského coworkingového centra jako kdyby nebyl. Společenský diktát je jasný — jestli nejste usměvaví, nepracujete z pláže a váš život není totálně [kůl frý], pak máte problém. Do práce musíte vstávat s nadšením.. prostě: Bože, už se nemůžu dočkat abych dělal něco, co mě naprosto naplňuje a nejspíš tím i změním po čase svět!

 Nevím jak vy, ale možná to máte podobně jako já. Nežiju kůl-frý. Tahle fotka je z mojí cesty do práce, která mě každé ráno čeká. Je to vlastně totální rutina. A to mě na tom baví. A možná i vy byste si měli začít rutinu užívat.

Dřív jsem pracoval v Německu. To bylo o dost víc kůl. Za rok nalétáno přes 50 letů, život v taxíku, hotelu a letadle pro mě prostě měl grády. Pak jsem ale celkem rychle zjistil, že mě to totálně vysává - minimum volného času, zdraví šlo do kytek a na létání postupně nebylo rozhodně nic cool. Spíš jste se celou dobu těšili, až budete ve vlastní posteli.

Dívám se do slovníku cizích slov a rutina má shodou okolností více významů. Mimo jiné je rutina "pravidelný postup, dovednost, šikovnost". 

Dívejte se na rutinu tímhle způsobem. Dívejte se na ni jako něco, co se můžete učit, dává vám to vnitřní klid a zároveň je to něco, co vám dává jasný řád. 

Buďte v pohodě, ono na té pláží to není vše růžové. A kdybyste viděli, co se za některými úsměvy skrývá za problémy, tak byste možná dost rychle přišli na to, že jedna cesta metrem vás fakt nezabije.

Co pro vás znamená rutina? Porovnáváte svůj život s úsměvy na sociálních sítích ostatních?

Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích

Photo by gdtography on Unsplash.

Tuhle formulku uvidíte na reklamách všemožných výhodných investic. Historie nedefinuje budoucnost. Platí to samé i jinde, než jen ve světe financí?

Jistě. A právě proto byste si na to měli dávat pozor.

Že máte pravidelnou mzdu není samozřejmost.

Že vám partnerka pravidelně vaří není samozřejmost.

Že vám klapou rodinné vztahy není samozřejmost.

Že vám klape zdraví není samo od sebe.

Že vás ráno nebolí záda není jen tak.

Že nemáte pravidelně migrénu není u každého.

Že vám to přijde jednoduché není náhoda.

..

Potkáváte každé ráno ty, kteří pravidelně běhají a přitom to vůbec nepotřebují? Možná mají dobrou postavu a fyzičku právě tím, že pravidelně běhají.

A možná je čas se pravidelně začít starat o svoje tělo, vztahy, finance a práci než zjistíte, že to co bylo nemusí být.

Co budete pravidelně dělat vy pro to, abyste si minimálně udrželi to, co už máte?

37 způsobů jak být lepším

Často přemýšlím jak se posunout. Jak zlepšit svůj osobní, profesní život.

A jak si při tom všem udržet zdraví v nejlepším stavu.

Pokud stejně jako já hledáte způsob jak být jednoduše lepším, tady je pro vás seznam 37 nápadů jak můžete být novým člověkem. Některé jsem si už vybral, některé si vyberu jak tohle dopíšu.

Co si vyberete se mnou?

1. Pište pravidelný blog. Nebo si pište deník. Psaní vás totiž naučí lépe myslet.
2. Střídejte práci ve stoje a v sedě. Občas si udělejte od práce přestávku. Uvidíte dramatický nárůst energie.
3. V dopravním prostředku si čtěte knihu nebo poslouchejte audioknížky/podcasty. MHD je univerzita na kolech.
4. Jezděte na kole / choďte více pěšky. 8000 kroků denně je dobrý cíl.
5. Naučte se pětiminutový set jógy. Zmizela mi bolest zad, nálada šla nahoru. Doporučuji cvičit ráno.
6. Po práci si dejte šlofíka na 20 minut ať máte do večera sílu.
7. Pokud můžete, dejte si šlofíka v práci. Pokud ne, sedněte si na klidné místo, natáhněte nohy a na pět deset minut zavřete oči.
8. V psaní používejte ženská jména a pozice a příběhy, kde se vyskytují ženy. 
9. Naučte se klást lepší otázky. Fakta máte do sekundy v telefonu.
10. Naučte se další cizí jazyk. Němčina mi dala neskutečně zabrat, ale po tom, co jsem byl schopen v ní vést poradu jsem se cítil znovuzrozený. Stačí pro začátek filmy a videa na YouTube a aplikace typu Duolingo. 
11. Odpusťte všem. 
12. Poděkujte za vše, co máte. Pobavte se s někým, kdo má zdravotní problémy nebo si projděte nemocniční areál. Uvědomíte si, že pokud máte zdraví a můžete pracovat, jste šťastný člověk. 
13. Zavolejte někomu, komu jste už dlouho nezavolali. Hned teď.
14. Zkuste tři měsíce šetřit každou korunu. Uvidíte jak posunete své úspory směrem k vašim snům. Žádné avokádo, kafíčka a bio fresh fair trade mangový džus.
15. Napište knížku. To je kniha, která vám opravdu změní život.
16. Věnujte staré oblečení na charitu. Takové ty kontejnery na staré oblečení bývají blízko.
17. Pokud chcete přispět na charitu finančně a zároveň nedávat za to nic ze své kapsy, tankujte jako já u Shell a převeďte pak všechny své body Kapce naděje. Můj roční sběr před několika týdny přistál na jejich účtu. 
18. Každý měsíc přečtěte jednu knížku.
19. Vyzkoušejte si jeden víkend o samotě. Klid léčí.
20. Uvědomte si, že většina problémů, které řešíte, jsou pravděpodobně kraviny.
21. Čas od času cestujte do ciziny, alespoň na týden. Otevírá to oči.
22. Naučte se pít skvělou kávu. Život je dost krátký na to, abyste pili špatnou kávu. Na doma vám stačí mlýnek po babičce, kvalitní zrna a frenchpress. 
23. Kupujte věci z druhé ruky. Zahradní nábytek nás stál pakatel, v IKEA byl za desítku. Ojeté auto, hodinky z druhé ruky, nábytek.. to vše nabízí slevy v řádu tisíců.
24. Minimalizujte počet věcí, které potřebujete. Vyhoďte deset věcí, které vlastníte.
25. Investujte hodně peněz do těch pár věcí, které používáte každý den. Minimálně počítač, mobilní telefon a diář.
26. Naučte se prezentovat. Už nestačí zalézt do nory a tam vytvářet hodnoty.
27. Zdravte nahlas a s křestním jménem, děkujte kolegům za jejich práci. Jasně, makáme často pro prachy.. ale i tak se můžeme ke kolegyním a kolegům chovat s úctou. Aby se těšili do práce.
28. Vezměte iniciativu do vašich rukou. Vidíte, co by šlo zlepšit? Jděte to zlepšit. 
29. Nečekejte. Lidé čekají na to, až budou mít.. až budou tam a tam.. nejlepší čas je právě teď.
30. Choďte pravidelně do lesa či parku. Zelená příroda má blahodárný účinek.
31. Choďte do zeleně bez sluchátek, uvidíte co všechno uslyšíte.
32. Nejdříve poslouchejte, pak se ptejte a pak teprve mluvte. Lidé, kteří neustále mluví, všechny jen otravují.
33. Řiďte se pravidly, které mají smysl. Kašlete na ty, které smysl nemají.
34. Jezte pětkrát denně, do práce si vezměte svačiny.
35. Naučte se meditovat. Ne, to není nějaké šílené cvičení. Stačí sledovat svůj dech, pět minut.
36. Pokud do práce chodíte pro peníze.. naučte se chodit pro co nejvíce peněz.
37. Naučte se začínat a končit v práci ve stejný čas. Limity jsou produktivita. 

Nečekejte. 

Photo by rawpixel.com on Unsplash.

Nikdo si není jistý. Napíšete si raději business plán?

Šťavnaté slajdy vznikly před šesti lety. První workshop jsem udělal za 300 korun pokud se nepletu a vůbec se divím, že se někdo přihlásil.

Teď po šesti letech, po desítkách firemních trénincích je mi jasné, že to byl správný krok. Dokážu si spojit co vedlo k čemu a šel bych do toho určitě znovu.

Jenže když jste na začátku, vůbec netušíte jestli to vyjde. Jestli to za šest let bude něco většího, nebo se místo toho budete topit v problémech. Nikdo si není jistý.

Je ale lepší zkusit jít s kůží na trh, něco prodat, zeptat se na zpětnou vazbu, zlepšit váš produkt a takhle pokračovat dál. Jeden prodej vám o vašem produktu řekne víc, než deset business plánů.

Univerzita, iCollege - to jsou všechno užitečné věci. Ale prodávat musíte sami. A kdo bude prodávat za vás? Nikdo. 

Napíšete si raději business plán?

K cizím se chováme lépe jak k vlastním

Skoro po patnácti letech odcházím z mé první banka k jiné. Podmínky se změnily natolik, že se mi už roky nevyplatilo zůstávat. Byl jsem s nimi jen z lenosti a obavy přejít k jiné bance, konečně jsem se ale rozhoupal.

Za pár dní si toho možná všimnou, když u nich budu rušit staré konto. Mám takový pocit, že to nikdo nebude řešit. Že mě nikdo nebude přemlouvat ani nabízet lepší podmínky. Přitom je to příležitosti spláchnutá do záchodu.

Na poradách marketingu den co den sedí spoustu lidí a přemýšlí jak utratit miliony korun za to, aby získali nové zákazníky. Nikdo ale už nechce utrácet ani statisíce za to, aby ukázal, že si současných zákazníků váží.

Představte si, že by za vámi váš partner po patnácti letech přišel a řekl vám, že od vás odchází. Možná by vás to zničilo, možná byste to pár dní zapíjeli v hospodě. Pochybuji, že byste reagovali jako korporace, suše poděkovali a ukázali partnerovi dveře. 

Chovejte se k zákazníkům jako k partnerům. Nebude pak překvapením, že si vás budou vážit.

Chovejte se k vlastním lépe jak k cizím. Proč? Protože se často chováme k vlastním ještě hůř jak k cizím.