Výlet o samotě z vlastního života

Jedna z věcí, která mi pomáhá získat zpět nadhled, inspiraci a zároveň člověka trochu vytáhne z pohodlí. Udělat si výlet, akorát trochu jinak.

Stačí vám na to jeden víkend. Kupte si letenku do jiné země, nemusí to být ani vůbec drahá.

Najděte si nějakou akci, která se v té dané zemi koná a zúčastněte se jí. Může to být velká konference, nebo klidně jen setkání lidí, kteří tančí tango. 

Seznamte se s místními, více poslouchejte než mluvte. Nechte si poradit dobré restaurace a kavárny, vyzkoušejte vše místní. 

Naučte se alespoň pár slov místním jazykem a hlavně to nejdůležitější - vyrazte na takový výlet sami.

Po prvním dnu zjistíte, že vlastně začnete žít na chvíli jiný život. Že můžete s úplně cizími lidmi prožít dobrodružství, které by vás ani nenapadlo. 

Nebude to stát ani moc peněz, ani moc úsilí. Ale bude to rozhodně stát za to.

Kam vyrazíte vy?

"A proč ne?"

Příště až se vás někdo zeptá jestli byste nezkusili pro vás něco nového, jednoduše odpovězte "A proč ne" a jděte do toho. Noví lidé a nové zážitky jsou to, co vás posune. 

Můj seznam "A proč ne" v náhodném pořadi:

• letěl jsem do Rumunska na konferenci Brandminds 2018
• koupil jsem si kolo a opravdu na něm pravidelně jezdím (kdo by tohle čekal?)
• zkusil jsem snad všechny rozumné kavárny v okolí práce
• zkusil jsem jógu a s menšími a většími úspěchy se jí stále držím (řekl jsem jógu?)
• koupil jsem větší počet knih o architektuře - ne protože bych na ní byl expert, ale protože mě architektura prostě baví
• zkusil jsem školení od Jardy Homolky
• tři roky už učím kurz na Karlově univerzitě
• pravidelně daruji body, které moje benzínka mění na koruny a dává Kapce naděje (já a neziskovka?)
• tři týdny jsem byl v Číně, kde jsem jedl husí krev, žáby, oslí maso, něco-jako-omeletu přímo z ulice a vše jsem přežil v klidu

Co zkusíte? Dejte o tom pak ostatním vědět na vašem blogu nebo sociální síti a udělejte svůj vlastní seznam "a proč ně" zážitků.

Kdokoliv to může udělat

Vidíte jak nefunguje kohoutek a necháte ho být. 

Jdete okolo papírku na zemi a necháte ho ležet.

V kanceláři praskne žárovka a nikomu o tom neřeknete.

Náš pocit? Někdo jiný to může udělat a není to moje práce.

Potřebujeme opravdu tohle motto? Podle všeho ano. 

A víte co? Ukazuje se, že nejradši máme vedle sebe lidi, kteří to berou za svou práci a nečekají na někoho jiného. 

Vidíte něco? Udělejte to.

Vzrušení gramatických chyb

Jedna výhoda psaní blogu je, že si nemusíte dělat velkou starost s gramatikou. 

Jasně, cokoliv psané by mělo být gramaticky správně. Napsat něco gramaticky správně není ale zas tak velký problém, stačí trochu víc číst, text si po sobě přečíst nahlas a pokud to myslíte vážně, tak mít zároveň dobrého korektora.

Problém většiny textů není že jsou gramaticky špatně. Jejich problém je, že buď:

1. Jsou celkově o ničem.
2. Nemají žádnou pořádnou myšlenku.

Gramatická správnost nikoho moc nenadchne, pokud vaše texty nebudou mít myšlenku. 

Zkuste se příště uvolnit, napsat něco od srdce (klidně s chybou), ale hlavně pracujte na myšlence.

Proč se tak bojíme chyb (a zároveň tak vypichujeme chyby)? Protože nás to tak roky učila škola. Neučila nás psát něco smysluplného, šlo o gramatiku a naplnění délky textu. 

To je nuda.

Zkuste napsat něco vzrušujícího. A pokud tam bude nějaká chyba, tak nevěšte hlavu. Vždy se najde někdo, kdo vás na ni rád upozorní. 

Na text bez myšlenky vás ale nikdo neupozorní.

Zkuste dnes tyhle tři tipy, které vás zdarma udělají lepším člověkem

Některé stránky mají postavené články jen podle tipů správného copywritera. A to tedy:

1. Používají číslovky ("tři tipy")
2. Mají urgenci ("ještě dnes")
3. Obsahují nejoblíbenější slovo a to "zdarma"

Můžete psát všechny články přesně podle pravidel a možná váš atraktivní titulek opravdu přiláká posluchače. Otázka ale za mě: Budete mít z takového psaní radost? 

A nebo možná ještě lépe: Změní takové psané něco? Budou takové články někomu chybět?

Zkuste to možná někdy napsat bez všech těch triků, které se nás snaží jen levně oblbnout. Zkuste to je tak, bez příkras, přirozeně a od srdce.

Takové psaní nám bude chybět. 

Zkusíte to?

24 hodin

Zítra máte 24 hodin. Stejně hodin jako Steve Jobs, Bill Gates nebo Elon Musk.

2 myšlenky.

Pokud máte pocit, že máte málo času, pak máte problém. Nejúspěšnější lidé na téhle planete mají stejně času jako vy.

Pokud máme jen 24 hodin, eliminujte vše kromě toho, kde jste nejlepší. Co všechno může dělat někdo jiný za vás?

Zítřek, 24 hodin.. získáte z nového týdne maximum?

"Nejsme kávoví fanatici"

Nemohl mi ujít rozhovor slečny na pohovoru v mé oblíbené kavárně. Ona a spolumajitel té kavárny spolu váleli perly podnikatelských rad. 

"Musím vám ještě říct jednu nepříjemnou věc. Jak je to tu malé, nevejde se nám sem záchod. Máme smlouvu se záchodem v metru a musela byste chodit tam. Sám jsem byl trochu v šoku, když jsem tam poprvé šel," říká majitel.

Lekce první - Mluvit s lidmi narovinu. Tohle se vyplatí skoro vždy, zvlášť když jdete do nové práce.

"S tím nemám problém. Pracovala jsem v mobilní kavárně, tam nemáte ani střechu." Tím si majitele získala - "Tak to je vidět, že záchod pro vás nebude problém," říká potěšeně majitel.

Lekce druhá - Nebojte se nepohodlí. Co je nepříjemné pro ostatní má svou cenu, kterou ostatní ocení.

"Nejsme kávoví fanatici. Pokud přijde pán a chce turka, dostane ho. Pokud přijde slečna a chce půllitrové cappuccino a na to hromadu karamelu, dostane ho. Zákazníky nevychováváme, děláme jim kávu takovou jakou mají oni sami rádi," vysvětluje dál majitel.

Tahle věta se mi zaryla do paměti. Párkrát už se mi stalo, že mi někdo vysvětloval co si mám koupit a co mám jak dělat, i když jsem měl jasnou představu o tom, co chci.

Lekce třetí -  Nevychovávejte zákazníky. Oni sami vědí, co chtějí. Anebo je vychovávejte, ale pak nedělejte ústupky a dělejte si své služby svou cestou, fanoušky si také najdete. Buďte sví, nebo buďte pro všechny.

Jeden rozhovor, tři lekce. Která je ta vaše nejoblíbenější?

Co máte, musíte a co můžete

Je toho hodně, co máme dělat. Povinnosti sem a tam. Samé musím to a musím tamto.

Je to kategorie, na kterou máme aplikaci, seznamy a diáře. Notifikace, cíle a metriky. Jasně měřitelné, jasně dohledatelné. Co musíte udělat diktuje vaši kariéru, váš týden pondělí až pátek a vaše odměny.

Ta poslední kategorie - co můžete, je ale úplně jiná. Když se začnete dívat na tuhle část tak zjistíte něco úžasného. Co všechno můžete dělat, bez toho abyste nutně museli. Nejsme zvířata, máme vůli se rozhodovat a můžeme si vybrat, co budeme dělat a co ne.

Objevte tu poslední kategorii a vydejte se na cestu hledání  a zkoušení všeho toho co můžete.

Ale prd že musíte

Malé změny mohou mít velké dopady. 

Když si uvědomíte, že musíte akorát tak platit daně a umřít, otevře se vám svět plný možností. Jedna z věcí, která vám může pomoci v tom vidět možnosti je začít od slov - přestaňte říkat, že něco musíte.

"Musím zajít na poštu. Musím vyzvednout děti. Musím jít nakoupit, musím se něco nového naučit, musím více šetřit."

Všechny tyhle "musím" akorát přidávají stres a značí, že děláte něco, co nechcete. Což přináší další stres.

Dejte pryč "musím" a najednou jsou možnosti - "Půjdu na poštu, půjdu nakoupit, budu více šetřit." Rozhodli jste se, jdete to udělat, je to vaše svobodné rozhodnutí.

Nemusíte. Rozhodněte se a vezměte toto rozhodnutí za své. 

Co všechno nemusíte?

Skromnost nade vše

Skromnost se vyplatí, ale má dva rozměry.

Buďte skromní ve smyslu chovat se slušně k ostatním. Arogance nic dobrého nepřináší. Důležitých věcí je v životě málo, dobré rozlišit to co potřebujete a to, co chcete.

Nebuďte skromní ve svých cílech. Zde se skromnost nevyplácí. Proč mít malé cíle, když do práce stejně chodit musíte? Tak už z ní dostaňte maximum, to dává smysl. A klidně žijte v něčem neskromně - investujte do cestování, koníčku nebo vaší sbírky nožů. Pokud vám to přináší radost, proč ne. Jen si dejte pozor aby vám ty věci nedělaly život ještě těžším, než je.

V čem se vyplatí abyste byli skromní? V čem byste naopak měli být neskromní?