Tři části vaší produktivity v roce 2016

Podívejte se na vaši produktivitu v roce 2016 ze třech hledisek - kolik času budete investovat studiu, kolik vlastní prací a kolik času analýzou vašich dosavadních výsledků a sběrem zpětné vazby. Studium - vlastní práce - analýza dosavadní práce. To jsou tři části vaší produktivity.

Češi typicky investují méně než 1 % svých příjmů do vzdělávání. Co by se stalo, kdybyste do svého vzdělávání investovali pětkrát tolik v dalším roce? Je dost pravděpodobné, že by to pozitivně ovlivnilo váš život, vaši kariéru a ve výsledku vám pomohlo zvýšit váš příjem. Audioknihy, kurzy dalšího vzdělávání, jazyky - to vše se dá dobře zúročit. Studium je však pouze prvním pilířem vaší produktivity. Můžete přečíst všechny knížky světa, ale bude to k ničemu, pokud nebudete souběžně řešit druhý pilíř.

Druhou části vaší produktivity je samotná práce. Aplikace nových informací a vašich dovedností. Zkuste si vybrat do nového roku dva nové velké projekty, o kterých víte, že vás posunou dopředu. Mapujte kolik hodin trávíte samotnou prací a  jakou prací - jde o rutinu, nebo práci, při které se musíte hecnout, děláte něco, co jste předtím neřešili?

Třetí části je potřeba občas se zastavit a analyzovat co se vám podařilo a co ne. Stejně jako sportovci analyzují jednotlivé zápasy, i vy potřebujete občas klidný čas na to udělat krátkou revizi toho, co se povedlo. Víkend je podle mě ideálním časem udělat takovou revizi a blížící se konec roku je ideálním časem na to zrevidovat celý minulý rok 2015.

Jak tedy v roce 2016 zlepšíte vaše studium, samotou práci a analýzu výsledků práce?

Vaše kariéra jako Lego

Když máte Lego, můžete podle návodu krok po kroku postavit to, co navrhli jiní. Nebo můžete vzít kostky co máte a postavit něco svého. V kariéře před vámi stojí stejné rozhodnutí. Postavíte něco svého, nebo začnete plnit plány ostatních (a možná, částečně i své)?

Při stavění Lega to nejhorší co se vám může stát je, že vám bude chybět nějaká součástka. Návod je jasný, nedá se poplést. Představte si ale tu katastrofu, že vám někdo zapomněl přibalit součástku nutnou ke složení dané stavebnice. Nekompetentní řízení kvality! Špatná logistika! Za všechno může obchod, který prodává nekompletní stavebnice! 

Pokud vám někdo zadá úkol a jasné instrukce, buďto je naplníte, nebo hledáte viníka - kdo může za to, že instrukce není možné naplnit. 

Škola nás učí plnit úkoly s jasným cílem. Cíle jsou definované konkrétně (namaluj rybník, nauč se tyhle slovíčka, udělejte tenhle program). Je to jako Lego, když následujete návod. Co ale brzy časem zjistíte, tento typ práce je ten nejméně kreativní, nejméně se za něj platí a takové lidi je snadné vyměnit. 

Svět nepotřebuje další lidi, kteří budou následovat jasné plány. Potřebujeme vás. Potřebujeme abyste vzali kostky které máte a sami rozhodli, co se z nich bude stavět a pustili se do práce. To vyžaduje kreativitu, odvahu a vůli vydat se na cestu, kde nemůžete vinit nikoho jiného, než sami sebe. 

A když bude nějaká součást chybět, budete si muset sami poradit. Kterou cestou se vydáte vy?

Jak pracovat dvanáct hodin denně a mít stále energii?

Jak se připravit na velké cestování, flexibilitu a náročnost nového způsobu práce? Zde je několik mých osobních tipů. Nejsem guru produktivity, nicméně pár věcí se mi osvědčilo v praxi a tyto tipy by se vám samotným mohly hodit v praxi.

Začněte se starat o svoje tělo. O pozitivních efektech sportu snad nemusí být řeč. Jedna z prvních věcí na co jsem přišel po tom, co jsem týdně nacestoval víc jak tisíc kilometrů byla, že to přestanete fyzicky dávat, pokud nemáte fyzičku. Musíte se naučit starat se o svoje tělo a to je podle mně o čtyřech komponentech – spánek, sport, aktivní relaxace a jídlo.

Berte spánek jako seriózní druh dopingu. Naučte se spát víc, než jste zvyklí.  Většina z nás spí méně než optimálně a vydržet pak 12 hodin v práci s velkým cestováním se nedá. Spěte osm, osm a půl, klidně devět hodin. Ráno byste se měli probudit „do růžova“.

Každé dvě a půl hodiny něco malého snězte. Pokud budete mít přes den jen tři jídla (z toho dvě špatná), dojedete na to. Nebudete mít žádnou sílu udělat rozumnou práci. Kupte si na cestu banány a celozrnné sušenky nebo fit tyčinky a strčte si je do tašky k laptopu. Když je nejhůř, zachrání vás. Na cestách typicky není čas něco sehnat a banán vám snadno doplní energii. Sedím akorát ve vlaku, píšu tenhle blog a jediné rozumné co se tady na svačinu dá sníst je banán v mé tašce.

Naučte se aktivně relaxovat. Za tenhle tip vděčím svému otci. Je sice super naučit se pravidelně sportovat, ale při sportu se vám do těla vyplavuje adrenalin a jiné hormony, které vaše tělo nabudí. Vy sice tak úspěšně odbouráváte stres, ale tělo si neodpočine a naopak ještě více stárne. Sport je pro tělo další vypětí. Aktivní relaxace znamená opravdu vypnout, odpojit se a nechat vaše tělo dobíjet baterky. Skvěle na to funguje napustit si na hotelu vanu, poslouchat nějakou klidnou hudbu, pomalým tempem se projít po lese nebo městě, meditovat, pustit si nějaký optimistický film. Aktivní relaxace vám dobije baterky a vaše tělo bude mít prostor regenerovat.

Naučte se aktivně hýbat. Nejsem velký fanda brutální sportovní nálože, ale trocha aktivního pohybu je třeba. Pohyb vás musí především bavit. Mě osobně vyhovuje plavání, běh střídaný s chůzí a posilovna. Třikrát týdně hodina aktivního pohybu je množství, které je pro mě spolu s prací dlouhodobě udržitelné. Najděte si vlastní množství a začněte třeba dvakrát za týden s patnácti minutami sportu. Pokud vůbec nic neděláte, žádné množství sportu není příliš malé. I pět minut je lepších, než nic. Mé běhání začalo tak, že jsem si nasadil boty na běhání, vyšel ven, obešel blok a vrátil se zpět. Tohle jsem vydržel celý měsíc. Teď jsem schopen uběhnout deset kilometrů. Kdyby se snažil nejdříve uběhnout pár kilometrů, seknu s tím dřív, než se dostanu k rozumnému množství.

Naučte se zdravě jíst. Hodně lidí se snaží nějak „vyzrát“ na své tělo a hledají magické látky, které je nabudí na celý den, zvýší jejich mentální aktivitu (mýtus nootropik) a přinesou silné pozitivní efekty bez negativních. Na nic takového nevěřím. Podívejte se na Healthy Plate Harvard Medical School a vyberte si jednu změnu ve své jídelníčku podle tohoto zdravého talíře. Pro mne tato změna byla vzít ráno na hotelu talíř, naložit si ho zeleninou a sníst. Nehledě na to co si dám kromě toho, každé ráno talíř zeleniny. Z toho jsem pokračoval dále.

Jaká změna to může být u vás? Skvělé je zařadit do svého jídelníčku luštěniny (čočku jsem považoval za jakýsi zelený hnus, dá se jí ale přijít na chuť), oříšky (perfektní svačina non plus ultra, která se vejde do každé tašky) a nějaké ovoce jako svačinu. Naučte se také jíst větší množství zeleniny. Tohle jsem odkoukal v Asii, kde jsem žil dva roky. Dlouhověkost je tam naprosto běžná věc. Je to podle mě dané tím, že strava je tam velmi dramaticky opřená o zeleninu, zatímco my jsme hodně masožravci. Nechci vám kázat o tom, že zabíjet zvířata kvůli jídlu je problém, ale vaše zdraví vám rozhodně poděkuje za více zeleniny ve vašem jídelníčku. A ukazuje se, že na tom něco bude.

To byly čtyři oblasti, které mají z mého hlediska největší dopad na množství vaší energie v životě – spánek, pohyb, aktivní relaxace a jídlo. Vyberte si dvě oblasti a jednu malou změnu, kterou v těchto dvou oblastech uděláte. První týden si jen pište, na jaké hodnotě jste začali a potom se měsíc snažte držet vaši změnu implementovanou. Každý týden revidujte váš plán a přemýšlejte nad tím, jak ho vylepšit. Pokud se vám nepodařil den změnu držet, snižte změnu na menší množství.

Pracovat 12 hodin denně se dá s hodně energií. Musíte mít ale z čeho brát. 

Být nejlepším, nebo raději zmizet z trhu

Kdy jste naposledy doporučili svému kamarádovi naprosto průměrnou restauraci? Můj tip je, že nikdy.

V době, kdy vám stačí pět kliků na Booking.com nebo TripAdvisor na to, abyste zjistili nejlepší hotely na daném místě, nemá smysl vybírat špatné ubytování. Nikdo si nevybere penzion, který má na Booking hodnocení 6/10 a ještě k tomu není úplně levný. Lidé půjdou po top hotelech, hotelech, které mají skvělý poměr cena/výkon nebo po neskutečně levném ubytování. Půjdou po ubytování, které je v něčem nejlepší na daném místě. Průměr je poslední možností v nouzi.

I vy se musíte stát nejlepší v nějakém oboru (nebo oborech) na nějakém místě. Je vaše místo Praha, Brno, Česká republika nebo chcete být nejlepším na světě? Volba je na vás. Nevolte ale střed, průměrnost, být v něčem jen dobrý. Dobrý znamená po novu špatný a snadno nahraditelný. Ne proto, že být průměrným je něco špatného. Nabízet ale průměrné schopnosti na trhu je nejhorší kariérní rada, kterou můžete následovat.

Je dobré si položit několik otázek, které vám pomohou na vaší cestě:

• O co mají lidé na trhu zájem/za co zaplatí nemalé peníze? (Můžete se stát nejlepším na světě ve cvrkání kuliček, ale asi vám to nebude k ničemu)
• Co budete konkrétně vy na trhu nabízet za špičkové dovednosti? 
• Co přestanete dělat, abyste tak měli čas na pilování vašich špičkových dovedností? (těžko se vám povede stát se profesionálním basketbalistou a zároveň skvělým chirurgem, těžko strávíte každý víkend na chatě, pokud se chcete stát partnerem v advokátní kanceláři)
• Jaký je váš plán na získání špičkových dovedností?
• Jaká školení budete každý rok absolvovat, jaké knížky budete číst a jaké audioknížky budete poslouchat, abyste na špičce zůstali?

Být špičkou ve svém oboru má ještě jeden zajímavý efekt a to že nejlepší jsme ochotni platit násobně více, než ty opravdu dobré.

Pokud způsobíte dopravní nehodu, kvůli které můžete přijít o řidičák, půjdete si pravděpodobně zaplatit toho nejlepšího advokáta, na kterého budete mít peníze. Pokud dostanete rakovinu, budete nejspíše ochotni platit statisíce korun za protonovou léčbu. V těchto případech není čas váhat. A čím méně času máme, tím si vybíráme to nejlepší (nebo nejlevnější). Ne ale to ve středu.

Pokud jsem vás stále nepřesvědčil, podívejte se, kolik berou hvězdy a kolik druholigové hráčky. Snadno můžete také dojít ke stonásobku.

Svět vás potřebuje. V čem budete nejlepší?

Přestaňte doufat v talent a začněte raději věřit na tvrdou práci

View fullsize

Pokud nemáte talent, těžko se uplatníte ve vrcholovém sportu. Na vše ostatní mnoho talentu nepotřebujete, ale potřebujete tvrdě pracovat.

Talent je něco fixního. Buď ho máte, nebo ne. Pokud ne - smůla! Nebyli jste vybráni, hvězdy vám nepřály, osud se k vám otočil zády. Pokud budete věřit v iluzi talentu, jen těžko se budete posouvat v kariéře dopředu. Doufání a hledání toho, v čem mám talent je podle mě jedna z největších pracovních mýtů, se kterými se setkáváme. 

Když jsem byl na střední, lidi mi říkali jak mám talent na jazyky, jak mi to jde snadno a jsem v tom dobrej. Já jsem v tom žádný talent neviděl, jen jsem věnoval spoustu volného času studiem jazyků na jazykovým kurzech, čtením, doučováním a hledal jsem každou příležitost, jak se zlepšit. Chtělo tomu prostě věnovat výrazně více času, než věnovali ostatní. 

Když jsem se hlásil na vysokou, dal jsem si přijímačky jen na jeden konkrétní obor na VŠE, nic jiného, žádné zálohy. Na přijímačkách jsem získal nejvíce bodů ze všech. Co mi zajistilo první místo, že by zas talent? Žádný talent. Matika pro mě byla extrémně těžká. Dalo se ale očekávat, že existuje množina příkladů, které se tam mohou objevit. Spočítal jsem tedy všechny vzorové příklady, všechny je prošel na doučováních (to zabralo asi měsíc a půl) a potom jsem koupil všechny (ano, všechny) knížky, které měly vzorové testy na matiku na VŠ. Ty jsem spočítal do posledního příkladu (asi další měsíc a půl). 

Mozart se považuje za jednoho z největších géniů ve vážné hudbě. Co o něm říká Phil Grabsky, autor dokumentu o tomto skladateli In Search of Mozart? "I was intrigued by this term "genius", because as far as I can see it is completely useless. His talent wasn't simply a gift from God, it was the result of tremendously hard work."-

Vítězství (kromě sportu, vážné hudby a jiných extrémů) v kariéře závisí především na tom, kolik času do toho dáte, ne na vašem talentu. Co tedy řešit víc, než talent? 

Řešte abyste se ve vašich dovednostech každým dnem posouvali a byli lepší v tom, co děláte. Vřele doporučuji knížku So Good They Can't Ignore You.  Za doporučení nemám ani korunu, je to prostě skvělá knížka a Bookdepository je mé oblíbené knihkupectví. Robert Vlach o ní říká, že jde o "nejlepší knihu o kariérní strategii posledních let". Neváhejte, jděte a kupte jí a začnete aplikovat tipy v ní.

Jak přežít nálož služebních cest? Mých osm tipů z 10 000 kilometrů.

Dnešní článek mého kamaráda o tom, jak přežít zkoušky na vysoké mě inspiroval k sepsání pár postřehů o tom, jak zvládnout nálož služebních cest. V poslední době jsem začal více s prací cestovat a zde je několik tipů, které vám pomohou zvládnout náročné cesty lépe a snadněji.

Vybavte se na přežití bez zásuvek.

Zásuvka je kámoška. Bylo by skvělé ji všude potkat, ale bohužel je jich často málo (letiště), nefungují (vlaky) nebo nemáte čas nabíjet.  První, co na cesty potřebujete je solidní power banka, která vám dobije telefon alespoň 2x. Vřele doporučuji Xiaomi powerbank 10 400 mAh. Tahle kráska za šest stovek udělá obrovskou službu a zachrání vás před vybitým mobilem. Ve vlaku, kde signál občas je a občas není, se dá bez zapnutého módu letadla propálit celou baterku telefonu za pár hodin. Kupte si k power bance také silikonový obal. Proč? Powerbanka vám potom nebude klouzat po stole ve vlaku/letadle. A tak se neobije. 

Je dobré také zvolit ten správný stroj (čti: notebook), zvláště pokud hodně cestujete. Pro zkušené služebkáře se osvědčil (na základě mého výzkumu) Macbook Air 13", Macbook Pro 13", Asus UX305 (asi nejlepší poměrně cena/výkon), Dell XPS 13, Lenovo Yoga 3 Pro a Lenovo X1 Carbon. Nové Intel chipy Broadwell jsou dostatečně výkonné a zároveň nežerou moc baterky. Do vašeho stroje investuje co můžete, protože vás to živí. Stejně tak do mobilu. Vyplatí se mít mobil co má větší baterku, jinak jste pořád bez proudu, nebo pořád nabíjíte. 

 Uložte si kontakt na tři taxi služby.

Klasické kolečko: taxi/MHD/auto - vlak/bus/auto/letadlo - taxi - business - hotel. Pokud se nechcete nechat odrbat na taxíku, nenasedejte nikdy do taxi co stojí na ulici. Uložte si kontakty na tři taxi služby do mobilu a vždy si zavolejte taxi z dispečinku, dá se na tom ušetřit nemalé peníze. Jaké taxi služby vybrat? Vybírám vždy nejlevnější taxi, nevidím smysl v tom utrácet za to více a vždy se najde někdo, kdo to bude dělat neskutečně low-cost. V Praze doporučuji Speed Cars, v Bratislavě pak VB Taxi. Pokud máte rádi telefon s Androidem, vezměte si něco, co má technologii QuickCharge 2.0 od Qualcommu. Tyhle mobily se nabíjí výrazně rychleji. Pokud ujíždíte na jablku, vezměte si 6ku Plus, vydrží déle na baterii. 

Hotel, hotel a zase hotel. Jak vybírat, na co si dát pozor.

Hotely jsou ze začátku zábava, pak můžou být pěkná otrava (20x stejná snídaně za sebou, stejný čaj, stejné pozdravy, stejné kafe, ...).

Při výběru hotelu dávejte pozor na dva faktory - dobrý spánek a dobrá poloha. Zbytek už vás nemusí tak tankovat. Potřebujete se ale rychle dostat ráno za businessem a potřebujete se skvěle vyspat. Hotel nejdříve zkontrolujte na Tripadvisoru (recenze, reálné fotky cestovatelů) a booking.com (recenze). Neřešte moc individuální komentáře, píšou tam občas blázni, řešte celkové hodnocení. Na booking.com se vyhýbejte všemu, co má méně jak 8/10 (nebo si vyberte vlastní minimální mez a té se držte). 

Chtějte vždy pokoj, co má okna do vnitrobloku. Do ulice můžete mít lepší výhled, ale skoro vždy je v něm daleko větší hluk (tramvaje, kostel, auta, hospoda a nevím co ještě mě všechno kdy vzbudilo). 

Vybírejte si hotel co buď nejblíže a) letišti/nádraží nebo b) místu vašeho businessu. Má osobní preference je co nejblíže místu, kde probíhá business. Ráno nemusíte totiž stíhat a budete rádi, když v ideálním případě budete moct na místo dojít pěšky (zvláště v případě vaší ranní prezentace vybírejte hotel v místě prezentace, nebo v její pěší blízkosti). 

Vyplatí se vám také si zřídit členství v různých benefit programech, co hotely nabízí. Jedny z největších jsou např. IHG (InterContinental Hotels Group, např. Holiday Inn, Crowne Plaza, ...) a Accor Hotels (Ibis, Mercure, Pullman, Novotel a další). Sbíráte body, za body máte bonusy. Jednoduchý deal. V případě více jak 10 nocí za rok se vyplatí. 

Jídlo, pití - nabalte si něco malého vždy s sebou.

To jsou z mojí zkušenosti dvě věci, o které budete často bojovat - jídlo a pití. A je potřeba se připravit ať máte co jíst a co pít. Osvědčilo se mi vždy mít v kufru jednu Mattoni Sport. Kupte si domů karton vod (0,75 ideální) a sušenky - super je Flapjack a Lifebar. Sušenek si kupte 20 do špajzu a před cestou si vždy hoďte 2-3 do kufru. To je nedocenitelné. Často jsem měl problém najít něco k jídlu za rozumné ceny a řešil kde sehnat vodu, už to řešit nemusím. Super jsou také ořechy nebo sušené ovoce.

Na prezentaci si také vezměte PET lahev vody. Při prezentaci člověku pěkně vysychá v puse a na místě může být voda max z platových kelímků, který velmi snadno převrhnete. Ideální je ta Sport láhev - když se vám jí podaří převrhnout při prezentaci, nic se nestane. Je ale pravda, že nezavřená umí otravně pískat, pozor na to.

Co je důležité, to mějte dvakrát. Sbalení buďte ideálně stále.

Mějte nabíječku na mobil a adaptér 2x a nechávejte je v kufru, nikdy je doma nevyndavejte. V ideálním případě mějte i 2x prezentér a vše, co nutně potřebujete. Čím kratší seznam věcí, co musíte do kufru vždy dát, tím lépe. 

Kosmetickou tašku mějte připravenou stále. To je věc, co je zbytečné balit. Mějte v tom vše co potřebujete + ibuprofen, něco na nachlazení a něco na průjem. Také nějaké vitamíny. Jak jedete na cestu, jen jí vezmete ze skříně a hodíte do kufru. Pěnu na holení, šampon, sprchový gel - mějte malá balení, nezabírají moc místa. Ručník nevozte s sebou, skoro vždy je na hotelu. Zbytečná zátěž.

Vyberte si správný kufr. A co nejlehčí.

Kufr na kolečkách bude pro vás jak domeček pro šneka. Vyberte si ten, který vám maximálně vyhovuje a splňuje vaše požadavky. Jezdím se Samsonite, který se dá zvětšit a koupil jsem ho v outletu v akci. Je textilní a tak nemůže prasknout jako skelet. Kdybych kupoval ale znovu, koupil bych si co nejlehčí. Zvedat znovu a znovu těžký kufr je zbytečná námaha. Výhodou je, pokud má čtyři kolečka a jede "na stojato" - projedete s ním pak místy, kde se kufr se dvěma nevejde, typicky v letadle. Kufr je vaše "taška na nářadí", investujte do ní.

Napište si kontrolní seznam a nalepte si ho na vchodové dveře.

Zevnitř na vchodových dveřích mám vždy přilepený seznam věcí co mám mít s sebou. To mi pomáhá před odjezdem rychle projít očima seznam věcí a zkontrolovat, jestli mám vše co mám mít. Bez seznamu jste ztraceni a vždy na něco zapomenete. Balení pak bude hrozný chaos. Doporučuji si vytvořit takový seznam v Evernote nebo OneNote, máte pak digiální verzi stále u sebe. Mějte různé typy seznamů podle délky pobytu (např. jedna noc, 2-3 noci, týden).

Nabalte si věci den před odjezdem.

Tenhle tip už mi párkrát zachránil den, kdy bych jinak určitě nestihl vlak. Stát se může cokoliv (v noci vám přestane záhadně fungovat mobil) a vy vstanete pozdě. Na tuhle situaci musíte být připraveni a vše, co jde připravit večer (včetně snídaně, svačiny, ...) připravte večer. Ideálně byste v nejhorším případě měli po vzbuzení do deseti minut odcházet ze dveří (když půjde fakt do tuhého).

Těchto osm tipů vám pomůže služební cesty zvládat efektivně. Projděte si také tento seznam Seth Godina a nechte se inspirovat co on považuje za důležité před prezentací (businessem) připravit. Pokud máte svoje tipy, které byste sem rádi přidali, napište mi email a rád je zveřejním. 

Líbil se vám tenhle článek? Retweetněte ho, lajkujte nebo pošlete na něj někomu odkaz. Děkuji!

Automatizace vs. personalizace

V čem jste opravdu dobří? Dokážete automatizovat to, co ostatní dokáží jen stěží, nebo dokážete zákazníkovi nabídnout extrémně personalizované služby?

Můžete zákazníkovi udělat přesně to, co mu vidíte na očích. Měnit váš produkt tak, jak to zákazníkovi vyhovuje. Pokud najdete ten správný mix mezi tím, co je možné snadno upravit a co ne budete moci prodávat prémiový produkt s vyšší marží.

Můžete jít také druhou cestou a to automatizovat vše, co se dá. Ušetříte tím na mzdách a času vašich pracovníků, ušetříte také na vlastním času, protože vaše služby budou fungovat a obsluhovat zákazníky sami.

Vydefinujte si dopředu, co budete automatizovat a co personalizovat. Není nic horšího, když se firmy snaží automatizovat (a špatně) to, co ostatní mají vychytané místo toho aby personalizovali svoje služby a nesnažili se za každou cenu o nízkou cenu.

"Ty buchty pekl můj šéf" - o tom, proč byste měli vyprávět pravdivé příběhy

Když nakupujeme od nějaké firmy, do hry vstupují dva příběhy. Příběh, který si říkáme sobě (jezdím v Toyotě Prius, jsem ekologický!) a příběh, který vypráví ten, kdo nám prodává (Apple, Think Different!). Ten druhý příběh musí být ale pravdivý.

Před pár týdny jsem šel s přítelkyní po náplavce, kde byly zrovna farmářské trhy. Upoutal nás menší stánek s pečivem. Krásně nazdobené buchty a koláče v proutěných košících prodávala paní, která vypadala jako babička z nějaké pohádky. Byla velmi milá, stánek vypadal, jako kdyby buchty sundala před chvíli z plotny a tak jsme se hned ke stánku vrhli.

Zkusili jsme od každého něco - perník, buchtu i koláč. Paní postupně plnila papírový pytlík voňavým pečivem a my jsme se nemohli dočkat, až si doma uvaříme kakao a pustíme se do těch dobrot. 

Začal nám v hlavě vznikat příběh. Příběh o tom, jak nakupujeme lokální potraviny bez Éček u babičky, která se s buchtami mazlí jak naše babičky. Pochválil jsem pečivo a zeptal se paní, jestli pečivo opravdu pekla.

"Nene, to všechno peče můj šéf, já jen prodávám," odpověděla nám paní a náš příběh o nákupu buchet od babičky byl fuč. Skvěle vyprávěný příběh, který ale nebyl pravdivý. Vše bylo nastraženo jako když kupujete od babičky, až na to, že to nebyla pravda.

Vyprávějte příběhy, které jsou pravdivé. 

Pokud je to urgentní, volejte doktora

Před pár dny jsem psal email mému známému s tipem jak by šly vylepšit jeho webové stránky. Jak jsem byl překvapený, když mi za minutu přišla tato automatická odpověď:

I got your email, but thanks to all the time management books and blogs I've read recently, I am now only responding to emails twice daily, Monday through Friday, at xx pm GMT+1, and again after xx pm. So, if it's urgent, call a doctor or try to reach me at: xxx

Z jeho emailu je jasně vidět zaměření se na těžkou práci, nežije ve svém inboxu. Jaké zvyky můžete budovat vy, abyste zůstali produktivní?

Pokud je to urgentní, volejte doktora.

Co umíte docela dobře je ztrátou času - pět poznámek z hledání lektora němčiny

V posledních několika dnech jsem vybíral nového lektora němčiny a v průběhu tohoto procesu mě napadlo několik myšlenek, které bych vám rád předal. Mohou se hodit při vybírání nových lidí do firmy a mohou se vám hodit pokud jdete třeba na pohovor.

Co umíte docela dobře je ztrátou času. Možná to zní drsně, ale u lektorů mě nezajímalo jestli umí docela dobře vyšívat, jsou dobrými tenisty a mají začátečnický kurz ikebany. Hledal jsem někoho, kdo umí jednu dovednost opravdu dobře (učit němčinu). To je trh, kde vítěz bere vše (winner-take-all market ze So Good They Can't Ignore You). Je tedy potřeba pilovat jednu dovednost a tu převést prakticky k dokonalosti.

Na rozdíl od toho existuje trh typu aukce (auction market , ze stejné knihy), kde hledáte lidi s nějakou sadou dovedností. Dobrý programátor tak může umět nejen programovat, ale zná frameworky, umí prezentovat řešení zákazníkovi a umí to i s lidmi.

Musíte vždy vědět, ve kterém typu trhu se právě vy pohybujete.

Chodili ke mně lektoři, co uměli různé věci dobře, ale žádnou výjimečně dobře. Pokud jste v auction marketu a prodáváte převážně jednu dovednost, sekněte s většinou ostatních aktivit co vás zdržují od pilování této dovednosti.

Lidé vás posuzují podle vašeho vzhledu. Zvlášť pak na prvním setkání. Pokud přijdete v odrbaných džínách, starých teniskách a máte učebnici němčiny z 90tých let co zažila i 99 Luftballons, tak to nevidím na dohodu. Naivně jsem si myslel, že tohle téma je propírané v každém článku o pohovorech. Není, lidé dělají stále tu samou chybu. Zvláště nechoďte na interview se třemi květináči pelargonií (ano, i to se mi stalo). Bylo by dobré vzít si na sebe o trochu více formální oblečení, než je standardem prostředí, kam jdete. Při cestě z pohovoru vám to může i překvapivě zachránit život.

Mějte dobře udělané CV. A nebo nemějte CV vůbec. Nemusíte posílat CV, pokud máte tolik výsledků, že mluví za vás. Pak stačí PV (Papír Výsledků). Na opravdu vysoké pozice už se nehledají lidé podle jejich CV, ale podle toho jaké pozice zastávali. Pokud ale CV potřebujete, mělo by být přehledné, splňovat všechny pravidla co jsou zvykem a mělo by v něm být něco, co rychle zaujme. Pokud tam nic zajímavého není - není čas na tom začít pracovat?

Přijďte včas. Vážně jsem jednu chvíli přemýšlel nad tím, že bych si začal psát seznam výmluv, co lidé mají, když přijdou na pohovor pozdě. Např.: Ještě jsem něco řešil po telefonu (pak to asi nemyslíte vážně), nemohl jsem zaparkovat (vyjel jste pozdě), zdržel se autobus, metro, vlak (vyjel jste pozdě), nemohl jsem vás najít (neumíte pracovat s navigací ani internetem), jsem v druhé recepci (neumíte číst emaily, protože v něm bylo číslo recepce), měl jsem bolesti žaludku, onemocněla mi (zde doplňte člena rodiny, domácího mazlíčka či vzdáleného příbuzného). Pokud nepřijdete poprvé včas (nejlépe o pár minut dříve), mám silné nutkání nevěřit tomu, že se to zlepší. 

Odlišujte se významně od ostatních. Co zajímavého umíte a většina neumí? Jaké skvělé reference máte? Kde jste pracovali, na kterém výjimečném projektu je vaše práce? Hlásilo se mi asi 20 lektorů. Ccca 10 jsem vyřadil rovnou podle CV, protože byly prakticky identické. Nic nevynikalo, každý měl víceméně stejné zkušenosti, stejnou školu, stejnou cenu. V dnešní době internetu každý hledá toho nejlepšího ve svém světě. Toho nejlepšího za cenu, kterou chce, v místě kde potřebuje. 

Kdy naposledy jste doporučili někomu restauraci, která byla ve všem průměrná? Je čas nad vaší kariérou přemýšlet podobně.