Jak uspořádat školení? Poučte se z našich chyb

Mám za sebou více jak 60 celodenních školení v různých firmách. Pokud chcete jedno takové školení uspořádat, stojí za tím hodně práce. A chyby jsou drahé. Pozvete lidi, jsou tam celý den, a když se něco nepodaří, nemáte možnost to vrátit zpět. Zároveň, pokud školení bylo samo o sobě ztrátou času a bylo na něm např. 20 lidí, máte tak dvacet člověkodní vyhozených oknem. Au.

Rád chodím na školení jako účastník. Na jednom jsem byl zrovna minulý týden. Nejen, že si ho můžu sám vychutnat bez té práce, ale zároveň se naučím něco nového a může mě to v lecčem inspirovat.

Přitom podle mě „školení“ vnímá spoustu lidí něco jako nutné zlo, nebo jako vyhozené peníze. Na co si dát tedy pozor a jak uspořádat školení, které opravdu stojí za to?

Mějte nejprve v hlavě jasný výstup. Co budou umět účastníci, až odejdou z vašeho školení? Tím začněte, jasně to písemně formulujte. „Inspirovat“ je k ničemu, to opravdu nestačí. Co budou umět nového?

V čem se odlišíte oproti knize, online kurzu? Školení je tak asi 50x dražší než kniha. Přitom vám kniha může docela dobře změnit život. V čem se odlišíte? Na internetu je milion článků zdarma. Proč by někdo měl tedy za vaše školení platit?

Můžete to udělat zážitkově? Na tomhle jsme si ze začátku lámali zuby. Za mne by školení mělo mít min. 80 % různých aktivit. A ty je potřeba střídat. Pokud to můžete udělat opravdu zážitkově, tak je to ideální. Kdo by nechtěl jet třeba na takovýto fototábor? Nedivím se, že mají stále plno.

Střídejte různé aktivity. Zase, na tomhle jsme dříve málo pracovali. Střídejte kolik jen aktivit vás napadne, protože plně se dokážeme soustředit jen asi deset minut.

Dejte něco zdarma. Jídlo a pití minimálně. Lidé milují pití a jídlo zdarma. Opravdu, dobře se najíst a dobré kafe zdarma, to už je pro spoustu lidí dobrým tahákem. Možná to zní primitivně, ale plný žaludek je první slušný výsledek, co vaše školení může mít. Na naprosté většině obyčejných školeních je opravdu špatné jídlo (nebo žádné) a nepitelná káva z automatu (nebo žádná).

Začněte přemýšlet jako pětihvězdičkový hotel. Proč spoustu lidí platí za drahé hotely, když se stejně dobře mohou vyspat v hostelu? To je otázka, kterou si kladu před každým školením. Za mne to je o drobnostech. Že v první řadě bude vše očekávatelně fungovat. Za druhé, že jste schopni reagovat na problémy rychle a jasně. A za třetí, že dáváte osobní přístup. Ať už je to ručně napsaná kartička na stole ve vašem hotelu, nebo recepční, který si dal tu práci vám ukázat, kde je posilovna a jak se používá který stroj. Nebo barman, co si pamatuje váš oblíbený drink. Školení není hostel, školení je cenově na úrovni právě 5* hotelu. Začněte tedy tak přemýšlet.

Tyhle tipy vám pomohou dotáhnout školení do zdárného konce. A pokud vás zajímají další tipy, podívejte se třeba na poslední video Šťavnaté slajdy.

Hledáte novou inspiraci k prezentacím?

Pokud hledáte novou inspiraci, zajímavé knížky týkající se prezentace, nenechte si ujít nové video ze série Šťavnaté slajdy.

Pokud se vám naše videa líbí, sdílejte je. Pomůžete tím tak ostatním a my budeme mít radost z toho, že vidíme reakci okolí. Díky!

Bullshit - ale já vůbec nerozumím tomu, co říkáte

Tak schválně, použili jste / slyšeli jste někdy fráze jako:

  • quickly maximize end-to-end growth strategies
  • globally harness progressive models
  •  dynamically cultivate backward-compatible sources
  • efficiently maximize intuitive information
  • interactively orchestrate go forward platforms

Nebo snad třeba „uniquely unleash cloud-ready core competencies“? Zkuste tyto fráze porovnat s novým plánem Tesly Motors (Master Plan, Part Deux):

  1. Vytvořit malosériové auto, které bude nutně drahé
  2. Použít peníze z jeho prodeje na vyvinutí auta ve středně velké sérii za nižší cenu
  3. Použít peníze z jeho prodeje na vytvoření dostupného, velkosériového auta a
  4. Poskytovat solární energii. Bez legrace, to je doslova na našich stránkách už 10 let.

První fráze je typický bullshit, se kterým si můžete zahrát Bingo nebo si o něm přečíst celý slovník nebo si pohrát s tímto úžasným generátorem korporátního bullshitu (ze kterého pocházejí fráze na úvodu). Nikdo mu nerozumí, nikdo neví, co znamená a všechny nudí. Jde o prázdná, zbytečná slova.

Druhá část od Tesly Motors je naopak jasný, konkrétní plán co se má dělat a jaké to má pořadí. Každý si představí auto, každý chápe postup, jak se chtějí dostat k velkosériovému autu. Je to napsáno jasně, stručně, s konkrétními body.

Chodí mi hodně emailů, čtu různé zprávy. Poslední dobou ale přibývá těch, které jsou čistý bullshit. Nevíte, co to znamená, nevíte, co si z toho odnést. A nejhorší na tom je, že hodiny budete psát text prázdných frází a… nikdo o něm potom mluvit nebude, nic se nestane, nic se nezmění. 

Pokud je ale vašim cílem změna, je čas s vaším psaným jazykem něco dělat. V tomto nám může pomoci George Orwell a jeho tipy k lepšímu psaní:

  1. Nikdy nepoužívejte delší slovo, pokud kratší stačí.
  2. Pokud můžete nějaké slovo odstranit, vždy ho odstraňte.
  3. Nepoužívejte pasivní formu, ale aktivní.
  4. Nepoužívejte cizí frázi, vědecké slovo nebo žargon, pokud existuje jeho ekvivalent v běžné řeči.

V originále jeho eseje Politics and the English Language o lepším psaní najdete pak krásnou pasáž Meaningless Words.

Ne, nepište prázdná slova, nic neříkající fráze. Ano, pište konkrétně, jasně. Lidem musí být jasné Co, Kdo, Kdy, Kde, Jak a Proč? Pokud jim to jasné není, váš text znovu upravte. Tohle jednoduché pravidlo vám zachrání spoustu času.

Nebaví vás prázdné fráze? Pak tenhle článek sdílejte, prosím. Pomůžete ostatním, pomůžete nám všem. Díky!

Proč si dávat pozor na snadné cíle

Snadné cíle komplikující následně život jsou právě ty, na které byste si měli dávat největší pozor. Zní racionálně, ale odvedou nás od toho, co skutečně chceme a od toho, co je náročné získat.

Snadný cíl může být manželství. Někoho najít, dostačně na nej působit a máte hotovo. Vytvořit fungující vztah je ale daleko těžší. Snadným cílem může být mít vůbec nějaký vztah. Hledání té pravé stojí nějaký čas a nějaké úsilí, daleko snadnější je vzít prvního potenciálního partnera, co přijde. Snadným cílem může být nechat vaše vzdělávání na vašem zaměstnavateli. Proč bych se snažil, když mám ve firmě už firemní školení?

A najednou v tom lítáte. Místo toho, abyste pracovali na něčem, co třeba trvá půl rok, rok, dva roky získat, řešíte akorát problémy, které z dosáhnutí snadného cíle vyplývají.

Vaším snem bylo třeba koupit si drahé auto. Nic proti tomu. Těžký cíl by byl na tohle auto si vydělat třeba aktivitami po večerech a víkendech po vaší práci. Komu by se chtěl ale věnovat ten čas, když můžete teď hned zajít k dealerovi a auto si vzít na leasing? Snadný cíl.

Nesouvisí to jen s odkládáním současné spotřeby, abyste se měli v budoucnu lépe. Souvisí to s tím nenechat si odvádět pozornost od věcí, které je těžké získat. V případě auto by to pak byly starosti s tím, jak ten leasing platit každý měsíc. Přitom to možná chtělo naopak se uskromnit, věnovat každý večer dvě hodiny nějaké vícepráci a tyhle peníze si dávat bokem a část zpětně investovat. 

Zamyslete se, které vaše cíle mohou být snadné a mohou jen odvádět vaši pozornost. Napadají vás takové? 

Jak se díváte na svět?

Dnes trochu filozoficky, ale nemůžu si pomoct. Nemůžu si pomoct, protože vidím lidi, kteří chtějí po životu málo a dostávají málo. Vidí to negativní a dostávají to negativní. 

Dostáváme to, na co se soustředíme. Na co upínáte vaši pozornost vy?

Soustředíte se na to negativní, dostanete často to negativní. Otázka do jaké míry to funguje - když budete cílit na soukromé letadlo, dostanete ho?

Nevím, ale jedno je jisté. Mířit nízko znamená dostat ještě méně, dívat se na svět negativně znamená dostávat to negativní. Nestačí ale jen vidět příležitosti, je potřeba je také vytvářet vlastními přičiněním. 

Malý člověk, malá práce. Velký člověk, velká práce. Toto heslo Tomáš Bati je čas oprášit. Je to přitom na každém z nás. Předpokládám, že už se díváte na svět alespoň trochu pozitivně a přesto se většina z nás cítí tak trochu nedoceněných.

Cítíme, že máme na víc.

Jak ale víc dostat? Pokud chcete více dostat, musíte se naučit dělat si čas, soustředit se na dodávání cenných schopností na trh a pracovat více než ostatní

Tomuhle klukovi rodiče říkali, že pokud chce dokázat to, co Češi, musí pracovat dvakrát tolik jako Češi. Pokud tak chcete dostávat více, musíte dávat více. Přestaňte o víkendu okopávat zahrádku, věnovat půl dne úklidu domácnosti a zabíjet všechny odpoledne sezením u televize a zkuste věnovat večery v týdnu vašemu rozvoji, pro začátek třeba hodinku denně.

Čím více na trh dáte, tím více dostanete. A stejně se pak budete asi cítit podhodnoceni. A to je dobře. Proč? Protože nedostatek je to, co vás žene dopředu. 

Když se uskromníte, budeme se muset pak uskromnit všichni. Malý člověk, malá práce. 

Na co si dát před prezentací pozor? Podívejte se na nové video Šťavnaté slajdy!

Prezentující dost často opakují ty samé chyby, kterým se dá ale často poměrně snadno předejít. Zajímá vás jak? Podívejte se na naše další video Šťavnaté slajdy (již páté video naší série) a vyvarujte se zbytečných chyb.

Je to naposledy, co jsme prezentovali z prostředí Paralelního Polisu. Příště se budeme hlásit z jiného místa. 

Líbí se vám videa Šťavnaté slajdy? Pokud ano, budeme moc rádi za jejich sdílení.

Hodinky za pade, auto za mega. Co opravdu potřebujeme k tomu udělat pořádnou práci?

Motto: Bohatství je rozdíl mezi vaším příjmem a vašimi výdaji. Tím vzniká bohatství. Bohužel si hodně lidí plete opravdové bohatství a jeho vnější (často falešné) znaky - drahé hodinky, auta, dovolené, oblečení, šperky, restauraci a další. 

Co opravdu potřebujeme k tomu udělat kus pořádné práce?

Potřebujete kvalitní nástroje. S notebookem za pětku se sice dá pracovat, ale ne rozumně a dlouhodobě. Pokud nejste zrovna Stephen King, kterému stačila chatka a psací stroj, potřebujete stroj, na kterém se dá normálně pracovat. Něco rychlého, co vám vyhovuje.

Pak nejspíše potřebujete internet, mobil. To se dá pořídit za pár tisíc. Díkybohu

Většina z nás nepracuje jako zubař, který potřebuje křeslo za milion, nepotřebujeme jeřáb za statisíce nebo kávovar za desítky tisíc, abychom mohli pracovat. Pokud pracujete ve službách, pracujete na počítači, stačí vám relativně hrozně málo.

Pak vám možná došlo jak se dostat nahoru. Začali jste na sobě pracovat, začali jste fakt makat a dostali jste se trochu výš. 

A začala vás nejspíše svrbět šrajtofle.

Říkáte si - kurňa, ale nějaké to bling bling by to chtělo. Přece nebudete chodit jako obyčejný člověk, když už máte nějakou tu keš. Jste ve střední třídě, a když se rozhodnete, že je čas si začít kupovat lepší věci, už je na vás připravené celé odvětví.

Celá řada firem na vás číhá, aby udělala všechno proto, aby z vás udělala střední třídu donekonečna. Čeká na vás německá svatá trojice BMW, Audi a Mercedes, abyste proměnili váš několikaroční příjem za něco, čemu klesne hodnota do pěti let o polovinu. Čekají na vás drahé kluby, aby vás za jeden drink úspěšně připravili o hodinu vašeho života v práci. Za deset, patnáct minut.

Budou na vás čekat drahá vína, kávovary, drahé dovolené. A pokud podlehnete žití v lepší společnosti, zjistíte, že tahle lepší společnost není tak lepší, ale především a hlavě dražší. A se zvyšujícími se výdaji možná přijdete na to, že máte na konci měsíce úplně stejně, jako jste měli před několika lety. Akorát musíte pracovat daleko víc a samozřejmě máte daleko větší stres. Proč? Protože tím jak máte vyšší výdaje, není snadné najít práci, která vám vždy zajistí takový příjem. A uskromnit se není nic příjemného.

Jak z toho ven a jak se nenechat nachytat? Jde to poměrně snadno, ale chce to vůli (a následovat několik poměrně jednoduchých, ale ne tak samozřejmých, kroků).

Rozdělujte, co chcete a co potřebujete.  Většinu věcí z toho, co chceme, reálně nepotřebujeme. 

Žijte pod svoje poměry. Pokud si chcete něco koupit, vyberte si to a pak si řekněte, co by se stalo, kdybyste to ztratili. Opravdu by vás to mrzelo, protože by to pro vás byla velká finanční ztráta? Pokud ano, pak je to nejspíše zbytečně drahé a zkuste najít levnější variantu.

Neexistuje výrazně levnější varianta? Vadilo mi, že v letadle je hluk a nedá se tam pořádně spát a hudbu do sluchátek to pro změnu ruší. Říkám si, sluchátka od Bose, ta by to snadno vyřešila. Za vosum Palackých. Sakra, říkám si, taková sluchátka ztratit, to by mě fakt štvalo. Koupil jsem si špunty do uší, stály mě dvacku. Fungují dokonale. Neexistuje výrazně levnější varianta vašeho problému?

Jak byste to řešili, kdybyste měli deset tisíc, tisíc korun, žádné peníze? Tohle je poměrně mocná otázka. Někdy najdeme elegantní řešení, které funguje velmi dobře zadarmo. Dát do řešení deset tisíc korun by mohlo pomoct, ale ne o tolik. Napadá mě hned web. Pokud jste malá kavárna, můžete si nechat vyvinout webové stránky za desítky tisíc, nebo pro začátek začít se stránkou na Facebooku zdarma. Ta druhá varianta dává daleko větší smysl.

Uvědomte si, že bohatství je rozdíl mezi příjmem a výdaji. Nejsou to nákupy u gučiho, hodinky za pade, auto za mega. Jasně, říkáte si, kašlu na MHD, vezmu si auto na operák nebo lízačku. Můžete takhle úspěšně házet do kamen peníze každý měsíc, ale do žádné "vyšší třídy" vás to nedostane. Maximálně tak do "vyšší útratové" třídy.

Nebuďte škrti ve všem. U postele, stolu, na židli, u počítače, s mobilem trávíte tisíce hodin. S těmito nástroji vám proteče rukama statisíce/miliony. Zůstává mi rozum stát, že na těchto věcech někdo šetří. Jednoduché pravidlo - pokud to používáte k práci více jako dvě hodiny denně, kupte si to nejlepší, co můžete.

Nejdříve si dejte peníze bokem, pak žijte do konce měsíce se zbytkem. Jednoduché pravidlo, které vám pomůže udržet rozpočet a zároveň si šetřit na potom. 

Co z toho plyne? Když začnete vydělávat víc, rozlišujte vnější znaky bohatství (drahé věci), věci s reálnou hodnotou co opravdu něco stojí (kvalitní počítač) a věci, co prostě nepotřebujete (sluchátka za vosm Palackých). 

Bohatství je to, co vám zůstane po výdajích. Nejrychlejší cesta k bohatství je tak zvyšování příjmu a snižování vašich měsíčních životních nákladů. 

PS. Chtěli byste si tenhle článek vytisknout a pohodlně přečíst? Zde je v PDF formátu.

Desatero šťavnaté prezentace

Toto desatero budu pravděpodobně ještě několikrát přepisovat. Nicméně, po workshopech v různých firmách a zkušenostech s více jak 500ti lidmi v našich workshopech se dají zlatá pravidla šťavnatých prezentací shrnout takto:

  1. Co lze, řekněte obrázkem, videem nebo příběhem.
  2. Zapojte více smyslů posluchačů.
  3. Prezentace není jen jednosměrná komunikace. Prezentace je větší konverzace.
  4. Pokud to lze ještě zjednodušit, udělejte to.
  5. Prezentace není jen o faktech. Ukažte kontrasty, jak jste k řešení došli, ukažte kontext.
  6. Překvapte vaše posluchače. Nikdo nechce zažít "další PowerPointovou prezentaci".
  7. Prezentace musí být dobře vidět z nejhoršího místa v sále.
  8. Připravte pro vaše posluchače něco extra. Může to být shrnutí hlavních bodů v PDF, může to být malý dárek, může to být nějaký zajímavý příběh. Jen pěkné slajdy nestačí.
  9. Ukažte empatii vůči posluchačům. Pochopte co chtějí vaši posluchači slyšet, vidět. 
  10. Neexistuje nudné téma. Existují ale nudní prezentující.

PS. Podívali jste se už na naše první video Šťavnaté slajdy o přípravě prezentace?

Zoufalé školení: Ty nejhorší chyby, které můžete při organizaci udělat a jak se jim vyhnout

V tomto článku navazuji na super-populární článek Zoufalé slajdy: Ty nejhorší chyby, které můžete při prezentaci udělat a jak se jim vyhnout, který stále drží první příčku ve čtenosti na blogu. Ve školeních je toho tolik, co podělat a chtěl bych po realizaci desítek z nich vypíchnout ty nejzásadnější. 

Jak může vaše HR vyhazovat peníze za školení?

Nenastavíte jasné výstupy ze školení. Co by se měli naučit a PROČ? Ta druhá část (proč) je skoro důležitější než ta první (co). Co dělat? Účastníci musí vidět jasný smysl v tom, co dělají a co jim to přinese. Proberte s vašimi lidmi co by potřebovali, získejte od vedoucích tipy na to, které jejich dovednosti je potřeba zlepšit a vytvořte si jasný tréninkový plán.

Školení nemá žádný follow-up. Tzv. dobrý pokec. Hodně drahý dobrý pokec. Pokud školení nemá jasný follow-up, jasný plán toho, co kdo má po školení dělat a co začne používat, přišli si účastníci možná tak pro kapku inspirace, ale tím to tak končí. Je to jako si neustále kupovat knížky o hubnutí, ale nikdy nezačít nic dělat. Co dělat? Na školení nechte účastníky vymýšlet, jak nové poznatky zařazovat do praxe, v průběhu se jich ptejte, jak mohou aplikovat nové tipy do praxe, na konci je nechte vypracovat krátký akční plán a pošlete follow-up emailem, kde shrnete celé školení. Za několik týdnů se znovu sejděte na dvě hodiny na follow-up meeting.

Školení je šílená nuda. Na tohle trpí dle mého odhadu víc jak polovina školení. Ty bláho, už jen jak se řekne "školení" jdou na mě osypky. Když se řekne školení, představím si Leffinqwellův-Bronštajnův psací stůl, tzv. Zajícova varianta. Co dělat? Do školení zařaďte aktivity v týmu i v jednotlivcích, nechce je prezentovat, navrhovat řešení, řešit reálné problémy, pracujte s videem, prezentací, prezentujte kus se slajdy, kousek bez a dělejte delší pauzy, ať mají možnost vše strávit.

Školení je příliš teoretické. Ano, jsou školení příliš praktické (variace na motivační workshopy, kde se sice naučíte chodit po žhavých uhlících abyste měli ocelovou sebedůvěru ve vlastní plosky nohou, ale to je tak jediné, co si odnesete). Většina školeních ale trpí spíše na příliš mnoho teorie. Co dělat? Ve školení zařaďte praxi i teorii, po každé krátké teorii by si každý z účastníků měl vše vyzkoušet v praxi a to optimálně několikrát za sebou. Naučte je poznat nejen své slabé stránky, ale také jejich silné stránky. Někdo neslyšel pochvalu už roky.

Tyto tipy vám pomohou uspořádat školení, které bude užitečné, efektivní a zábavné. Když se lidé baví, když něco zažijí a něco si vyzkouší, pak se učí.