Když přistoupíte na to, že pracovat musíte

...nedávalo by smysl pracovat jak nejlépe umíte?

Nepatřím mezi lidi, kteří by pracovali z nadšení. Nadšení není to, co mě ráno dostane z postele do taxíku a letadla do mrazivého dne jako dnes. Ano, umím si na tom cestování, schůzkách a bláznivých dnech najít to dobré. Ale ať si rozumíme - smysl povinnosti mě dostane z postele.

Pracuji, protože co bych dělal bez práce? I největší rebel, školní anarchista a ten, kdo odmítal už na základce svačiny od rodičů a tím si hledal cesty rebélie se dostane do stavu, že pracovat vlastně musí (pokud nechce být na ulici, ale bohužel, i sbírání papíru je vlastně práce). 

Co dělat, když to máte jako já? Tedy vášeň a nadšení se projevu čas od času, ale z postele vás dostane smysl povinnosti?

Moje rada (a rada, kterou si dávám i sobě) je dělat svou práci jak nejlépe umíte. Proč dělat práci na půl, když už tam jste? Proč se připravit o možnost lepších podmínek, lepšího života a možnosti ovlivňovat to, co děláte.. jen proto, že se vám v posteli do mrazu nechce?

A vidíme to každý den. Smutné obličeje loučících se se svými rodinami musí do mrazu vystoupit a uvidí se nejdříve za osm hodin, spíš ale déle. Zkuste to jinak. Najděte si oblast, kterou můžete ovlivnit a tu dělejte jak nejlépe umíte.

Není v tom právě ta svoboda?

Proč už nestačí být nejsnadnější volbou

Vybírám hotel na služební cestě a došel jsem ke klasickému dilema jestli si vybrat hotel, který je nejblíž práci, nebo si vybrat hotel, který je nejlepší v daném městě (v mé cenové kategorii). 

Když přespávám jeden den, člověk zvládne hodně a čas často hraje hlavní roli, proto beru klidně špatný hotel, ale hlavně že je blízko práci (prezentaci). Když přespávám dlouho, musí to být kompromis mezi kvalitou a místem (optimálně v docházkové vzdálenosti).

Teď jde ale o pár nocí a v tom případě volím nejlepší hotel v dané oblasti (v mé cenové kategorii). Jednoduše vezmu žebříček na Tripadvisoru, porovnám s hodnoceními na Booking.com a projdu několik recenzí a fotek.

Proč tedy řešit další cestu do práce navíc, když bych mohl vybrat něco blíž? 

Protože hotely, které těží především ze své lokace blízko kancelářím, jsou touhle mentalitou už úplně prorostlé. Práce se tam dělá na půl, lidé se s tím moc nemažou a malé (či střední) problémy se přehlížejí. Mají totiž slušnou fluktuaci a těží z lidí, kteří jdou za obchodem a jsou už zvyklí snad na všechno.

Hotely někde v centru oproti tomu mají tvrdou konkurenci, v které si musí najít místo. Když jdete do hotelu, který je někde v TOP 10 na Tripadvisoru, všimnete si malých rozdílů. Mají třeba parkoviště, zdarma čaj / kávu na recepci, kterou vám klidně dají s sebou. Mají zdarma snídani nebo saunu / posilovnu., pamatují si vás, opravdu vám umí pomoct. Musí se snažit a mají v ideálním případě opravdu snahu být lepšími.

Tuhle myšlenku můžete použít paralelně na jiná odvětví. Vzdělávací agentury zjistili že už nestačí se jen prodat korporaci a stát se jediným schváleným dodavatelem vzdělávání. Kantýny pochopili, že nestačí být jedinou kantýnou v okolí, když existuje Dámejídlo, když lidé mají auta a když si vlastně jídlo můžou lidé přinést z domova.

Už nestačí být nejsnadnější volbou. Lidé nejčastěji volí toho, kdo je nejlepším pro ně v jejich cenové oblasti. Tím pádem musíte být v něčem na hraně, v něčem se vynikat.

K jaké hraně se blížíte vy? 

Váš malý osobní projekt

Šťavnaté slajdy byl můj malý osobní projekt v rámci mého koníčku - prezentací. Rozhodně jsem nečekal, že se z koníčku vyvine možnost pracovat pro univerzity, známé korporace a podívám se do firem, které jsem vždy obdivoval. 

Jak se ukazuje, takové malé sázky jsou to nejlepší, co pro svou kariéru můžete udělat. Jsou to malé osobní projekty, které vás mohou posunout dopředu, zlepšit vaše CVčko a pomohou vám v situacích, kdy jste se v životě zasekli.

Jakou malou sázku, malý osobní projekt si vybrat?

Vyberte si něco, co už děláte minimálně částečně teď v práci, čemu rozumíte a co vás baví. Potom se podívejte co už je na trhu a co vy byste mohli nabídnout. A pak to jděte co nejrychleji nabídnout za peníze, poprvé klidně zadarmo. Zdarma můžete začít točit videa, psát články, doporučovat skvělé služby a produkty.

Pak se přesuňte ale rychle k tomu dělat to za peníze. A rozhodněte se, že budete pracovat jako profesionál. Toho definuji jako člověka, který to nedělá z lásky. Ano, nepracuje pro lásku k dané aktivitě, ale pracuje pro peníze. Zpoždění, laxní přístup a pomalé odpovědi si jako amatér můžete dovolit, protože to děláte z lásky a protože to počká. Profesionál si to už dovolit nemůže.

Postupně tenhle osobní projekt rozvíjejte, hledejte nové zákazníky a nabízejte dál svoje služby. Mnoho úspěšných firem začalo malý osobní projekt. 

V čem je chyták malého osobního projektu? Že vám ho nikdo nikdy nezadá. Musíte si ho zadat sami. Většina z nás čeká na instrukce, čeká na potvrzení od šéfa a čeká na to, až na ledu bude bruslit spoustu lidí.

Jaký bude ten váš? 

Kdo bude řešit váš rozvoj?

Je snadné si myslet, že musíte na někoho čekat. Někdo ve formální struktuře by měl řešit vaše vzdělávání, vaše cíle i vaši budoucnost. A podle toho by vás zase někdo jiný měl oceňovat. Nemůžete si přeci sami začít dávat úkoly, sami se hodnotit a sami se odměňovat.

Co byste dělali, kdyby nikdo z těchto lidí neexistoval? Co kdybyste se začali chovat jako kdybyste byli na volné noze a shodou okolností pracujete pro tuto firmu? 

Chovejte se tak. Najednou zjistíte co všechno můžete dělat, v čem se můžete rozvinout a že všechno to čekání bylo úplně zbytečné.

Chovejte se tak jako kdybyste byli na volné noze.

"My zákazníkům nevoláme"

Tahle opravna elektroniky mě zaujala. Rozbil se nám vysavač, na internetu jsem našel autorizovaný servis a vyrazil na cestu. Z venku správné devadesátky, uvnitř osmdesátky. Při předání vysavače mi pán vysvětluje jak bude oprava probíhat a jak dlouho to bude cca trvat. 

Bere do rukou žlutý zvýrazňovač a zvýrazní číslo objednávky a telefon na ně. "Na našem webu si můžete najít stav objednávky, ale my zákazníkům nevoláme, když je věc opravená." To mě nejdřív zarazilo, až trochu urazilo.

Proč by nevolali zákazníkům? To je takový problém vzít telefon a zavolat, že máte vysavač opravený? 

S odstupem několika dní to vidím ale skvělý příklad toho, že jak se rozhodnete podnikat je na vás a vaše rozhodnutí tím vyberou i zákazníky, kterým chcete služby poskytovat. Komu to nevyhovuje, ten si hold najde jiný servis. Já jsem nakonec rád, že mi nikdo nevolá, neotravuje a na jejich webu jsem si už našel, že je zakázka opravená. Což bylo daleko rychleji, než jsem čekal a než slibovali.

Ať už jde o váš blog, o vaše podnikání nebo způsob vaší práce - dělejte pevná rozhodnutí a stůjte si za nimi, zákazníci, čtenáři si vás najdou a ti, co nebudou mít zájem, půjdou jinam. Nesnažte se zavděčit všem, nakonec z toho akorát budete smutní, protože se budete hrozně snažit, ale nikdo nebude ve výsledku spokojený.

Budete drazí? Levní? Hlasití? Rychlí? Pomalí? Nebudete volat? 

Za čím si budete stát vy?

Hledáte uspokojení, nebo změnu?

Článek na Forbesu vám nejspíše přinese uspokojení. Stejně tak když jste si pustili zajímavý podcast ráno v autě. Nebo když jste čekání ve frontě využili čtením skvělé knihy.

To vše vám nejspíše přinese uspokojení. Pocit, že jste pro sebe udělali něco užitečného, že jste se naučili zajímavé tipy a slyšeli nebo viděli nějakou novou myšlenku. Kolik těch myšlenek potřebujete?

Možná jich ve své podstatě potřebujete daleko méně, než si myslíte. Možná stačí jedna dobrá, ale nepříjemná rada. Nebo nepříjemné školení, nepříjemná zkušenost. Protože pokud hledáte uspokojení, že jste pro sebe něco udělali, nebudete určitě hledat změnu. Změna je vždy nepříjemná, proto se jí bráníme.

Zkuste hledat proto změnu. Nehledejte další myšlenky, nečtěte další knihy, neposlouchejte další podcasty. Místo toho si vyberte jednu myšlenku na jeden týden a tu praktikujte v těch nejméně příjemných situacích. Tenhle týden to může být téma prodeje. A tak zkoušejte každý den, celý týden 20 studených telefonátů denně.

Tahle změna, nepříjemné zkušenosti a případné odmítnutí vás naučí daleko víc, než další uspokojivé tipy.

Kolikrát ročně se můžete rozhodnout změnit svůj život?

Jde to jen na Nový rok? 

Některé dny mají magickou sílu změnit náš život. Přichází otočení listu, staré odchází a nové přichází. Cítíme, že tohle je příležitost pro nové rozhodnutí, novoroční předsevzetí. Máme možnost vykročit do nového roku pravou nohou a začít žít jinak, lépe, zdravěji.

Druhého ledna se nám ale stejně nebude chtít vstávat, psát knihu nebo pracovat na našich snech. Možná stále budeme čekat na inspiraci, na to, až nás políbí múza. 

Jestli není lepší tyhle rozhodnutí dělat častěji. Protože z některých nic nebude a některé nám opravdu pomohou změnit náš život k lepšímu. Co si pak nezlepšit ty čísla, rozhodnutí dělat častěji a nečekat na ten poslední den v roce, že jeho kouzlo nám pomůže v tom splnit si své sny.

Čekat na Nový rok a vybrat si novoroční předsevzetí? Jsem určitě pro. Je to ale jediný den, kdy můžeme změnit svůj život?

Ne, tohle rozhodnutí můžeme udělat kterýkoliv den v roce. A taková rozhodnutí bychom měli dělat pravidelně. 

Tři otázky k lepší kariéře

Je to těžké?

Co je těžké platí lépe. Samozřejmě nestačí jen fyzická práce, ale je potřeba i psychická práce. Těžká rozhodnutí a vůle jít a sám něco udělat. Nečekat na příkaz, rozkaz ani dovolení. To, co je těžké, není často ani vidět. 

Je o to zájem? 

Být nejlepším ve skládání puzzle může být zajímavé, ale nejspíše to nebude dobře platit, protože je o to malý zájem. Nemá cenu se snažit změnit trh a vytvářet nový zájem, protože na to nejspíše nemáte dostatek energie a kapitálu. Snazší je najít něco, co už existuje a najít lepší řešení.

Jste v něčem výrazně lepší?

Dovoz potravin tu byl jak dlouho, pak ale přišel Rohlík. Knihy se prodávaly na internetu dávno, ale Bookdepository vám pošle knihu s poštovným zdarma skoro po celém světě a po jednotlivých kusech, takže nemusíte čekat na to, až budou všechny knihy z objednávky na skladě. A co takhle Moo, kteří vám z Anglie pošlou zdarma vzorek svých vizitek? A vytisknou vám různé typy vizitek v balení 50 kusů. To v ČR nikdo neumí (za rozumnou cenu).

Zkuste sami najít odpověď ve vašem případu. To je daleko zajímavější, než si přečíst další odpovědi. 

Chcete víc, mít se líp? Převezměte konečně odpovědnost.

Vždy se najde někdo, na koho můžete převést svou odpovědnost. Můžete dělat jako že se vás to netýká, že je to práce někoho jiného anebo vám to prostě může být jedno. 

A nebo se můžete začít chovat jako živnostník a převzít plnou odpovědnost za odvedenou práci.

V sobotu ráno mi zrušili let. To je jedna z nejhorších věcí, co se vám při cestování letadlem může stát. Zvlášť, když máte ještě v dalším městě přestup. Paní, která vyhlašovala zrušení letu očividně neměla žádný zájem nám to trochu ulehčit. "Je nám líto, váš let byl zrušen, kontaktujte naši kancelář, kde dostanete další instrukce." 

Jeden z cestujících, co se to dozvěděl jako první nahlas hned vyhlásil, že je u letiště autem, má ještě dvě místa volné a vezme kohokoliv z cestujících do Varšavy (kam jste letěli). Ostatní vyčkávali a po chvíli se otráveně vydali do kanceláře.

Volám na zákaznickou linku, nechají mě 15 minut čekat a pak se dozvím, že peníze mi vrátí za 14 dní. Nakonec jedu se šéfem zpět domů autem, jsem zachráněn, řešení se našlo. Pár vedle mě a další za nimi nemají takové štěstí, lidé za přepážkou neví co s takovou masou hned dělat a radí jim že "si do Varšavy možná mohou půjčit auto, nebo někoho stopnout?". 

Naučte se brát odpovědnost za konečný výsledek, zvláště za zákaznickou spokojenost. Je nějaké zpoždění? Jděte a řeště to. Ať je zákazník spokojený. Zařiďte se tak jako kdyby váš šéf a jeho šéf neexistovali. Kdo by pak řešil vaše problémy?

Vy?

Síla rukou psaného vzkazu - co vás může 5* hotel naučit o službách

Na trhu se nejvíce platí těm, kteří dokáží být buďto levní, nebo skvělí. Pro ostatní není místo. Najít nejlepší restauraci v okolí je prací na tři kliknutí, nejlepší hotel v Londýně na čtyři. V době kdy snadno najdeme to nejlepší pro nás (nemusí být nutně to nejdražší) je nejtěžší pozicí na trhu průměr - být průměrně drahý s průměrnými službami. Lidé v případě průměru pak volí často tu možnost nejlevnější, nebo nezvolí nic.

Jak je možné, že 5* hotely účtují pětkrát i desetkrát za noc tolik co levnější hotely? Samozřejmě, prestiž je jedna věc. Lidé rádi platí za pocit výjimečnosti. Chtějí vypadat výjimečně ale chtějí se tak i cítit. A to dobrý 5* hotel umí opravdu dobře. Umí ale i něco dalšího.

V hotelu The Temple House (nejlepší hotel v Chengdu, hlavním městě provincie Sichuan v Číně, kterou znáte nejspíše jako rodiště pálivých jídel alá "hovězí po sečuánsku") vám rádi napíší ručně psané přání s krabičkou makronek když máte narozeniny. 

Jsme ochotni platit tisíce za to, aby nám někdo ukázal trochu lidskosti? Ano, jsme.

"Náš zákazník, náš pán" už dávno neplatí a často hraje hlavní roli cena. Za kolik, ptají se vás? Pokud ale nechcete hrát tuhle ohranou hru a vykouzlit také občas někomu úsměv na tváři, nemusí vás to stát ani hodně peněz, ani hodně práce.

Bude vás to ale stát hodně psychické práce. Napsat někomu ručně psaný vzkaz totiž není to, co bychom dělali běžně a rádi a proto se za to dobře platí. Za malé projevení lidskosti jsou lidé ochotni hodně zaplatit.

Co může být tím ručně psaným vzkazem ve vašem podnikání či práci? Jakou malou věcí můžete mile překvapit své zákazníky a kolegy? Pokud máte dobrý nápad, podělte se s ostatními v komentářích.