Jeden nápad jak zlepšit váš zítřek

Komentovat většinu událostí nemá smysl. Protestovat, kritizovat, hodnotit a vycházet do ulic nemá efekt. Můžete o problémech mluvit, ale tím se nic nezmění. Chci vám předat jednoduchou myšlenku na zítřek. 

Jediné co má ve vašem životě cenu je něco vytvářet. 

Zkuste zítra nekomentovat, nekritizovat, nedávat svůj názor. Zkuste zítřek věnovat vytvářením toho co chybí. Co by mělo být, co už jsme měli dávno číst, používat a vidět. Něco, co nosíte ve své hlavě, dokážete si to jasně představit a zítra můžete z té myšlenky začít dělat realitu.

Ne, tenhle příspěvek není o tom jak byste se měli jen motivovat. Není o tom, že zítra máte něco nového zkusit a ten den vám pak přinese něco navíc. Ne, pokud můžete, žijte tak stále. Komentujte méně, kritizujte méně, reagujte na události okolo vás méně. Konzumujte média okolo vás méně. Kauzy, ty za týden zhasnou. Vaše práce tu může být za měsíce i roky stále.

Místo toho piště, natáčejte, dodělejte ten projekt. Ostatní na vás čekají, my na vás čekáme. Chceme si přečíst váš další článek, vidět další váš klip a chceme si koupit co, co zítra můžete nabídnout 

Zítra vytvářejte a méně reagujte. Čím víc se tak naučíte žít, tím budete mít větší pořádek v hlavě, osud v rukách a budete šťastnější. Když nepodléhám okolnostem a tvořím, můžu zlepšit svůj život i život ostatních. Je lepší psát knihy, než kritizovat knihy. Je lepší vytvářet okolí, než kritizovat okolí. A lepší točit filmy, než recenzovat filmy.

Můžete si vybrat. Vyberte si něco vytvářet.

Tři druhy telefonátů, které opomíjíte a váš tým je potřebuje

V práci vám bude většina volat když něco potřebuje. Jaké překvapení, když vám někdo volá.. a nic nepotřebuje! Které tři užitečné telefonáty můžete udělat a potěšit vaše kolegy, vašeho šéfa a zlepšit vaši práci?

"Děkuji Ti". Tenhle telefonát je kupodivu nejtěžší a proto ho dávám na začátek. Nejspíše se vám také potvrzuje, že sice v manažerských poučkách vystupují lidé jako lidé a ne jako reporty a čísla, v praxi jsou ale lidé čísla, reporty, čísla a zdroje. Pokud by tomu tak nebylo, kdo by si přeci neudělal tři minuty čas na to někomu z týmu zavolat a poděkovat mu?

Tímto telefonem vždy (pozitivně) šokuji. Nikdo nečeká, že mu nebo jí zavoláte a řekněte upřímné "děkuji". Děkuji za práci do rána, děkuji za odevzdání úkolu včas, děkuji za to, že jste to dotáhli do konce. Pokud můžete doplnit slova penězi nebo jiným bonusem, o to lépe. 

"Vím, jak zlepšit XYZ a nebude to stát moc času, ani peněz". Tenhle je možná ještě těžší. Možná máte pocit, že chodíte do práce proto, abyste plnili úkoly. Pokud jste šéf, možná máte pocit, že vašim úkolem je plnit úkoly vašeho šéfa. Pokud máte toto přesvědčení, jste novodobé kolečko ve stroji továrny Henryho Forda. Kdo u vás přichází s nápady co dělat? Můžete to být právě vy. Máte pocit, že ne? Že jste na nízké pozici? Tak schválně.

Dnes jsem byl kupovat košili a říkám prodejní asistence (prodavačce), že dříve nebyla značka košile jako samostatný štítek na límci košile, ale byla tam přímo vyšitá. A že to bylo lepší, protože to lépe vypadalo. A ona na to, že se jí to prošití také více líbilo a hlavně nedrhlo potom o krk. A že to hned zítra vyřídí šéfovi.

Když jsem seděl dnes v kantýně, paní co vydává obědy (v té nejlevnější podnikové jídelně v okolí) se radila spolu s vedoucím kantýny, které obědy a snídaně jdou nejvíce na oběd a jaké mají od dodavatele koupit suroviny, co si vyrobit sami a co raději sami udělat. Ona má na rozdíl od něj totiž každodenní zkušenost z praxe a zná co zákazník chce. 

Když to dokáží oni, dokážete to také?

"Tohle se nám nepovedlo a takhle to můžeš příště udělat lépe".  Blíží se konec roku a s ním nejspíše i formální hodnocení. To je sice fajn, ale je to s křížkem po funusu. Pokud se chcete v týmu reálně zlepšovat, musíte nastavit otevřenou komunikaci a pravidelnou zpětnou vazbu. Zvednout tedy telefon a říct, co se nepovedlo (pokud se tak stane) a poradit jak se v této situaci příště zachovat jinak.

Tohle jsou tři telefonáty, které nejspíše opomíjíte ve vaší práci. Kdy a kde můžete jeden z nich využít? 

PS. Sledujte mě na Facebooku, už je vás přes 500. 

Jak se připravit na obchodní schůzku

Tenhle rok je pro mě nabitý obchodními schůzkami. Dospěl jsem za tu dobu k jednoduchému poznatku - čím lépe se obě strany připraví, tím je schůzka efektivnější. Pokud se ani jedna strana nepřipraví, můžete schůzku zrušit. A pokud se nepřipravíte vy a druhá strana ano, budete mít vyjednávací nevýhodu.

Jak ale získat výhodu a dobře se připravit na obchodní schůzku?

Sepsal jsem následující body, které jsou z mého pohledu ty zásadní a často se na ně zapomíná. (Tip: Pokud se vám bod zdá jako samozřejmost, zaměřte se na něj ještě víc. Nejjednodušší tipy jsou právě ty, které dělají v praxi největší rozdíl a jsou zároveň nejvíce opomíjeny.)

1. Do kalendáře si vyznačte kdy se na schůzku připravíte. Nebo si to jen v duchu řekněte ("Když přijdu domů, tak se budu věnovat půl hodiny přípravě.") Pokud víte kde a kdy, máte výrazně vyšší šanci, že se na schůzku připravíte. Jde o to využít tzv. implementační záměr (implementation intention nebo se podívejte na úžasný odborný článek/primární zdroj). 
2. Vygooglujte si daného člověka, projděte si nejzajímavější odkazy. 
3. Najděte si daného člověka na LinkedIn, YouTube, Facebooku, Instagramu a SlideShare. Projděte si obsah na těchto sítích (5 minut).
4. Podívejte se kde studoval, co studoval, co napsal za bakalářku/diplomku.
5. Prolistujte si obě akademické práce (2-3 minuty), podívejte se, jestli nemáte společné známé.
6. Podle sítí výše si připravte v hlavě to, co máte společné. Mohou to být přátelé, Alma mater, koníčky.. společné znaky lidi spojují.
7. Jaké napsal články, vytvořil videa, na kterých konferencích mluvil, co ho baví, co ho zajímá, co ho nudí/nebaví? Dá se poměrně snadno zjistit z Google a soc. sítí.
8. Podívejte se na jeho obor a zjistěte si základní pojmy a čísla. Jdete na schůzku s někým z pivovarnictví? Měli byste vědět, co znamená off-trade, kde se propije nejvíce piva (trojka pajzl vs doma) a jaké jsou v ČR TOP 3 značky.
9. Zjistěte, jaké problémy člověk v daném oboru typicky řeší a jak se danému oboru obecně daří (recese, expanze, ..). Je sakra rozdíl mluvit s někým, kde jeho obor jde do kytek a s někým, kde mají v kancelářích zlaté kohoutky.
10. Připravte si vaši nabídku z pohledu informací výše. Teď už víte dost o druhém, promyslete si vaši nabídku, otázky co mohou padnout a problémy, na které může nabídka narazit.
11. Připravte si tzv. Free Prize. Něco extra, co si daný člověk může odnést ze setkání (super tip, knihu, vzorek zdarma atd.). Více Seth Godin a jeho článek.
12. Včas (ideálně den předtím) si vše potřebné (od dokumentů po čistou košili) připravte.
13. Naplánujte si vše tak, abyste na místě byli min. o půl hodiny dříve. Na důležité prezentaci/schůzce o hodinu. Dát si někde v klidu kafe není problém. Přijít pozdě je problém.
14. Po schůzce udělejte follow-up. Vše potřebné na čem jste se dohodli zašlete emailem, ideálně do dvou hodin od schůzky. Vypadá to profesionálně a zároveň to málokdo umí. Není náhodou, že to vypichuje i Jan Řežáb ve své prezentaci "Top Productivity Hacks".

Kdo je připraven, není překvapen. Nenechte se tedy nachytat a na příští schůzku si naplánujte body výše. Uvidíte ten rozdíl. 

Čeká vás další schůzka?

Nesexy > sexy

Většina toho, co na někom obdivujete, bude nejspíše sexy. Mít peníze je sexy, mít úspěch je sexy, mít krásné auto je sexy, mít super rodinu, mít skvělou kariéru, krásnou ženu, úspěšného manžela, úspěšnou manželku, krásného manžela.. sexy je to, co nás přitahuje.

Na druhou stranu, jak získat to, co je sexy nebo jak stát "sexy"?

Jeden den strávit tím co by vás bavilo, co byste chtěli a kým byste se chtěli stát. Zbytek strávit tím, co není sexy. Protože to co není sexy doopravdy vede k tomu, co nejspíše chcete.

Focení jídla, kávičkování, posedávání a snění jsou možná skvělé strategie na to, jak získat více followerů. Ale kolik z těch lidí vám pomůže, pokud to budete potřebovat?  Pokud většina, pak je to super.

Pokud nikdo, pak je možná na čase mít okolo sebe lidi, kteří vám doopravdy pomohou, doopravdy vám věří a doopravdy něco zajímavého umí. 

Přemýšlel jsem nad tím jak vlastně zlepšit můj život. Udělal jsem si seznam věcí, co bych všechno mohl udělat. Udělat si druhou školu, znovu studovat, udělat si nějaký kurz, začít pravidelně běhat, meditovat, psát častěji tenhle blog.. přišel jsem s opravdu velkým množstvím nápadů, přičemž hodně z nich vypadalo celkem dobře. Až na to, že jsem zjistil poměrně jednoduchou pravdu.

Pokud chci opravdu lepší život, musím (stačí) lépe a více pracovat. Lépe ve smyslu chytře. A více ve smyslu strávit více času dělám toho, co není sexy. 

Možná i vy chcete váš život někam posunout dále. Udělejte si tedy také seznam. Ale lepší seznam než já - udělejte si seznam toho, co "nesexy" můžete dělat a jak můžete více a chytřeji pracovat. A pak si vyberte jednu věc a tu začněte dělat. 

Nesexy > sexy.

Velikost misky vs. kolik toho sníte

Jak se ukazuje, velikost misky ovlivňuje kolik toho sníte. Čím větší misku nebo talíř si vyberete, tím se vám toho tam vejde víc, tím více si spíš nandáte a tím toho ve výsledku také sníte více. Ono je to také celkem otrava si znovu a znovu nandavat. Proto když chcmoete zhubnout je lepší si brát menší misky.

To samé ale platí i na práci. Čím více času jí vyhradíte, tím má tendenci expandovat dokud se nerozprostře přes celý den. A vy ve výsledku nemáte žádný opravdový volný čas, protože je stále něco, co byste ještě mohli udělat. 

Co tedy s tím?

Stejně jako u talíře. Vyhraďte si jasně vymezený čas kdy pracujete / studujete / odpočíváte. Tím budete mít spíše tendenci pracovat efektivně a odpočívat naplno. Hranice nejsou problém. Problémem je nekončící svoboda bez hranic, která nás trápí. Pokud se vám práce dostává už do většiny dne, zkuste si "vybrat menší talíř".

Zkuste popřemýšlet jak byste mohli tuhle techniku využít už dnes a na které jiné činnosti by se vám třeba hodila. A pak s ní jeden týden experimentujte. Uvidíte, že pak budete efektivnější, spokojenější a také toho možná i méně sníte.

Přestaňte děkovat jen slovy

Někdy jsme zapomněli jak se doopravdy děkuje. "Děkuji mnohokrát" je milá věta, která potěší naše srdce. Jak ale víme, slova jsou jedno, skutky druhé.

Můžete poděkovat baristce ve vaší oblíbené kavárně za skvělé espresso. Nedělá to nejspíše jen pro vaše "děkuji", dělá to nejspíše protože jí to také nesmírně baví. Ale dělá to také protože jí to živí. 

Můžete poděkovat vašemu oblíbenému autorovi tím, že zajdete na jeho autogramiádu a osobně mu vyjádříte to, jak si vážíte jeho knih, že jste nadšeným čtenářem a poprosíte ho o podpis jedné z jeho knih, která je pro vás srdcová. Píše nejspíše proto, že ho to opravdu naplňuje. A nejspíše ho to také živí. 

Můžete poděkovat autorce za skvělý článek na LinkedInu, se kterým si dala opravdu práci. Článek, který vás inspiruje, motivuje a pomáhá vám udělat lepší rozhodnutí. Autorce možná pošlete e-mail s tím, že si té práce opravdu vážíte. 

A nebo můžeme děkovat jinak. Barmance za výborné espresso poděkovat a zároveň jí dá pořádné dýško. Autorovi poděkovat tak, že si koupíme jedno další knížku dvakrát, jednou ještě jako dárek pro vaší kolegyni. A autorce článku poděkovat tak, že ho budete sdílet, doporučíte ho kolegovi v práci a zároveň jí pozvete do vaší firmy udělat na téma jejího článku krátkou prezentaci.

Na první pohled to vypadá samozřejmě. Musím se přemáhat abych vůbec psal něco vůbec tak jasného, ale jasné to není. Vidím to znovu a znovu. Děkovat za články a žádný nesdílet a vytýkat maximálně gramatické chyby. Děkovat za školení a nedávat při něm ani pozor. A děkovat v kavárně a zároveň tam utratit 30 korun, ze kterých se ta kavárna opravdu neuživí. 

Přestaňte děkovat jen slovy. Začněte děkovat skutky. 

Váš strach miluje brainstorming

Strach miluje brainstorming, protože brainstorming vypadá jako produktivně strávený čas, který je ale bezpečný. Po brainstormingu se totiž často vůbec nic nestane.

Libovolná akce pro začínající podnikatele, mladé talenty nebo stážisty obsahuje brainstorming jako první krok k tvorbě určitého projektu, který pak mají účastníci akce prezentovat. To je pro náš strach ideální situace. Vytváříte spoustu nápadů, něco z toho vyberete a pak prezentujete v prostředí, které se od toho tržního liší diametrálně

V reálném světe totiž musíte dělat něco, co strach nahání většině a to je prodej. Strach se pak tomu chce vyhnout jak jen to jde a není divu, že rozvojové programy mají takovou účast. Můžete tam půl dne brainstormovat a nula dne prodávat.

Prodávat limonádu na ulici vás pak často o podnikání naučí víc, než celý den s nápady. Jaká je tedy alternativa k brainstormingu? Jít a udělat přesně to, čeho se bojíte. A o čem někde vnitřně víte, že by to nejspíše fungovalo. Jak to poznat? Protože byste to své kamarádce ve stejné situaci také doporučili udělat. 

O pět minut dříve, na minutu přesně

Minulý týden jsme byli v nákupním centrum. Za deset devět večer. To je přesně ten čas, kdy víte, že za deset minut mají zavírat a někde vám kafe ještě ochotně udělají a jinde už mají uklizeno, vyluxováno, sklizený kávovar a budou třikrát točit očima dokola, pokud vstoupíte do jejich kavárny a nedej Bože.. budete chtít kafe.

První naše volba padla na oblíbenou kavárnu v prvním patře. Proti nám šla zrovna zákaznice s kelímkem kofeinu a tak si říkám, že tohle vypadá sakra nadějně. Bohužel, jak jsme se přiblížili ke kavárně, obsluha zvedla oči v sloup a tak říkám, že nás asi neradi už vidí. A paní, že to máme pravdu, že budou zavírat, ale ještě nás obslouží.

Slušně jsem se jí omluvil, že tedy když budou zavírat, tak to nebudeme už obtěžovat. Šli jsme tedy o kus vedle, kde káva nebyl problém, ani slušný pozdrav, ani popřání hezkého večera.

Někdo zavírá o pět minut dříve. Pro jistotu, ta představa, že by zůstal v práci déle, je šokující. Jiné obchody zase zavírají na minutu přesně. Nic proti tomu nemám, hodiny jsou jasné nastavené a každý máme svůj život (a nejen práci).

Jde o to, abyste se ale vědomě rozhodli, co vlastně chcete a jak tu službu budete poskytovat. Pokud vám vadí, že vás zákazníci uhání o víkendech, máte to nastavené špatně. Oni vědí, že vám volat mohou. 

Pokud se rozhodnete nezavřít, tak prosím, udělejte ještě jedno cappuccino a espresso. A pokud už ho dělat nechcete, tak raději zavřete. 

Zavřít o pět minut dříve, nebo na minutu přesně? 

Co vás mohou dvě jablečné taštičky naučit o zákaznické spokojenosti?

Recept na zákaznickou spokojenost?

Může mít McDonald's lepší zákaznický servis než pětihvězdičkový hotel? Může. A vy můžete zlepšit svůj zákaznický servis, když si právě od McDonaldu vezmete jeho jednoduché řešení nespokojenosti zákazníků.

Před několika týdny jsme byli v Mekáči. Ne, že bych tam jezdil často a modlil se k bohům fast-foodu, ale je to jistota. Jisté kafe na cestě, jistý produkt a hlavně, jisté služby. Znáte to?

Akorát zrovna tenhle den jsme neměli štěstí. Do Mekáče se hned po nás nahrnul autobus cizinců, kteří obsluhu zahltili milionem požadavků. Kávu jsem dostali hned, ale na dva snídaňové burgery jsme měli počkat (ty se sýrem a slaninou, na nich fakt ulétávám). Obsluha nám je měla přinést, ale dlouho nic.

Nedivím se, celý autobus se přihrnul, že jo? Člověk chápe, počká.

Když už ale sedíme dlouho, nedá mi to se vrátit do fronty. Jak mě ale slečna, co nás odkázala na čekání,  zahlédla, hned se omluvila, že na nás v tom fofru zapomněla  a moc se omlouvá.

Pauza. Zde končí naprostá většina podniků, ve kterých jsem byl. Pokud je problém, přijde upřímná omluva. Tohle na skvělý servis nestačí. Příběh jde tedy dál.

Slečna vezme dvě jablečné taštičky, dává je bez mrknutí oka na tác a přeje nám dobrou chuť a že se ještě jednou moc omlouvám. V objednávce za několik desítek korun tak získáváte jako omluvu skoro 30 % ceny z vaší objednávky zdarma.

McDonald si přesně uvědomuje jednu jednoduchou věc. Cena dvou taštiček? Nula nula prdlačky. Cena ztraceného zákazníka? Za roky tisíce / desítky tisíc. Cena za získání nového zákazníka? Desítky / stovky korun.

Co je tedy ekonomicky výhodnější? No jasně, omluvit se a dát něco zdarma. Bohužel se většina podniků snaží držet každou korunu a pouze ze omlouvají. Jak se ale říká, činy jsou důležitější než slova. Jaké činy tedy ukážete vašim zákazníkům, když se něco nepodaří?

Minulý týden jsme byli s přáteli v tržnici SAPA, objednávka za 200 Kč, smažené závitky jsme dostali zdarma. Kam myslíte, že možná příště půjdeme?

Motivační pindy mě už také nebaví

Koho to baví pořád číst o to, že se člověk má snažit, má se pořád zlepšovat a vzdělávat. Všude samé imprůvmenty, dývlopmenty a esesmenty. Člověk by si už div ani neuprdnul, kdyby si to předtím nezoptimalizoval, nenaplánoval a hlavně se ještě předtím patřičně nenamotivoval.

Zkrachovalí pojišťováci sjíždějící motivační beaty Roberta Kiyosakiho, naspídovaní finanční poradci ujíždějící na Myšlením k bohatství a ztracené duše prodejců vysavačů, kteří neudělají kšeft už ani s mrkvičkou ve formě salámů zdarma. Vysočina a hrnce z titanu už prostě netáhne. Motivace ale ano a víc jak kdy dříve. A vy toho máte už plné zuby.

Prostě rags to riches, man. Self-made man je nová modla, dnes jste nikdo, zítra někdo. Dnes už nefičí Dale Carnegie, ale Ben Cristovao, Gary Vaynerchuck, Seth Godin i Leoš Mareš, ti všichni už konvertovali ke kultu "všechno jde, musíš makat, makat, makat!". Je to prostě všechno v hlavě, musíš jí pořádně "nastavit"!

Všimli jste si, že počet motivačních citátů na něčí zdi na Facebooku je nepřímo úměrný jeho schopnosti realizovat reálný úspěch v reálném světě?

Věděli jste, že Mark Zuckerberg se stal opravdu úspěšným až potom, co si dvacetkrát za sebou pustil motivační kazety Zig Ziglara? Usain Bolt zase využíval "sílu vizualizace a afirmačních kartiček". A možná byste nevěřili, ale sám Bill Gates na začátku Microsoftu koupil všem zaměstnancům knihu Nejbohatší muž v Babyloně. A kde jsou teď, co.

Vy jste si ale řekli, že prostě víte, že tohle jsou všechno jenom kecy. Mě samotného už to také nebaví, vzdávám to. Když to nejde, tak to prostě nejde, že jo? Vy prostě najdete deset důvodů, proč to nejde, na nějaké self-help pindy nedáte a máte pokoj. Jste realist(k)a, víte přece, že v reálu nic není tak snadné. A když to párkrát nevyjde, tak to vzdáte. 

Vybrali jste si špatnej obor, jste ve špatný době, vokolnosti nestojí za nic, jste ze špatný rodiny, neumíte jazyky, jste moc starej, jste moc mladá, dnes se vám nechce, zejtra je taky den, myšlenkový mapy jsou blbost, za všechno můžou stejně (doplňte), váš šéf je debil, šéf vašeho šéfa je debil, vaše firma je debil. Vaše minulá firma byla špatná a vaše budoucí firma bude určitě taky špatná. Kolegové jsou neschopní, ráno nemáte čas, v poledne nemáte čas, odpoledne nemáte čas, večer nemáte sílu, v noci se vám nechce. Zejtra začnu, dneska ne. 

Proč zbytečně mlátit hlavou o zeď, že jo?

Anebo si řeknete, že to jde. A začnete zase makat, i když víte, že tahle blbá nálada "to prostě vzdát" tu bude vždycky. Jak se rozhodnete, je na vás. Mě ty motivační pindy už také nebaví.